Frenštátsko touží po jejich likvidaci již desítky let. Vybudovány byly v 80. letech, ale do provozu nikdy uvedeny nebyly (chválabohu!).

Kromě hyzdění okolí však stojí jejich konzervační provoz ročně několik desítek milionů korun.

Když jsem byl do Poslanecké sněmovny v roce 2017 zvolen, s poslanci z našeho kraje jsme si vytkli jasný cíl – donutit vládu, aby doly definitivně zavřela a těžní věže byly navždy shozeny.

Proto jsem spoluinicioval mimo jiné několik kulatých stolů ohledně budoucnosti Dolu Frenštát a první výsledky jsou na světě! Obyvatele Frenštátu pod Radhoštěm tak po letech čeká obrovská úleva.

Nebylo to tak úplně přímočaré rozhodnutí, jelikož na stole byly celkem tři varianty. 

První  - počítala se zahájením těžby, což by znamenalo obrovskou zátěž pro životní prostředí a nemalé finanční náklady na zahájení fárání. 

Druhou možností se stalo zajištění dolu a udržování strategických areálů. 

Jako finančně a ekologicky nejvýhodnější řešení byla vybrána technická likvidace dolu, což jsem prosazoval od samého začátku.

6 let. Tak dlouho potrvá celková likvidace Dolu Frenštát. 

Klíčovou změnou, která zahájení demolice může výrazně ulehčit, je převedení veškerých vlastnických práv do rukou státního podniku Diamo, jehož představitelé souhlasí s variantou zasypání celého areálu. 

Je to výborná zpráva pro všechny z nás. Obyvatelé Frenštátu a Trojanovic se nemusí obávat o statiku svých domů a zároveň více než 1,5 miliardy tun černého uhlí zůstane pod zemí, čímž budou Beskydy nedotčeny.

Jen pro celkový kontakt dodávám, že kromě Dolu Frenštát se počítá s útlumem mnoha dalších dolů, jako například Paskov, Lazy či Staříč.

Záměr k likvidaci dolu byl ministerstvem životního prostředí vyhodnocen jako nezávadný pro životní prostředí a nebude tak posuzován podle zákona. Znamená to obrovský posun a urychlení celého procesu likvidace. 

Je tak nyní pouze na Diamu, kdy se rozhodne pro zahájení prací, které povedou ke kompletní proměně celého areálu. 

Nyní přichází na řadu zpracování podkladů pro správní řízení k likvidaci důlních děl a s ním spojené řízení před obvodním báňským úřadem. 

Pak následuje výběrové řízení na návoz materiálu a realizaci technické likvidace Dolu Frenštát. Návoz samotný bude probíhat v maximálně možné míře při 132 přejezdech nákladních vozidel denně. Tím se za dva roky doveze a zároveň zasype areál více než 214 tisíci tunami zásypového materiálu! 

Pak už bude zbývat pouze roční technická likvidace a demolice hlavních důlních děl. Tím se Frenštátsko navždy zbaví svého dlouholetého strašáka.

Likvidace takového důlního díla však není vůbec snadná. 

Nejde jen o zbourání důlních věží, je to velice komplexní záležitost. 

Během tříleté demolice se musí zajistit hned několik věcí, například:

-       vybudování skládky pro navezení zásypového materiálu, 

-       úprava ohlubní a stávajících potrubních tahů v jámě, 

-       likvidace čerpání důlních vod, 

-       zastavení hlavního větrání, 

-       provedení jámových zátek 

-       či výstavba uzavíracích ohlubňových povalů.

Už hned zkraje roku je jasné, co čeká horníky po převedení OKD pod hlavičku Diama. 

V lednu je plánováno propuštění více než 700 zaměstnanců, necelých dvě stě z nich se však budou podílet na útlumu jednotlivých šachet. 

Za dva měsíce můžeme očekávat další vlnu propouštění kvůli ukončení těžby na dolech Darkov a ČSA. Posledním místem, kde se uhlí stále bude těžit, tak zůstává důl ČSM ve Stonavě. 

O budoucím využití jednotlivých areálů se jedná se zástupci Moravskoslezského kraje, a věřím, že se dojde ke vzájemnému konsensu a o areály bude náležitě postaráno. A nejen to, tyto prostory přímo vybízí k novým inovativním řešením a bude zajímavé sledovat, s jakými návrhy přijdou různé instituce včetně vysokých škol.