Osobně bych k poznatkům NKÚ ještě dodal, že zatímco Poláci a Maďaři využili dotace z EU na stavbu rozsáhlé dálniční sítě, tak u nás se dotace nesmyslně vyhodily za rozhledny, které už mnohdy spadly, či na podporu gender či multikulturalismu a podobných věcí. Dotace pokřivují trh a mnohdy jsou spojeny s korupcí, ale když už tedy existují, měly by se investovat efektivně na strategickou infrastrukturu státu a neměly by se „prožrat“.

NKÚ jako příklad uvádí, že tuzemský hrubý domácí produkt v paritě kupní síly vůči průměru EU se zvýšil ze 72 procent v roce 2004 na 91 procent v roce 2023, tedy o 19 bodů. Polský HDP naproti tomu vzrostl za stejnou dobu o 33 procentních bodů ze 47 na 80 procent průměru EU. Úřad také uvádí, že region Severozápad, tedy Ústecký a Karlovarský kraj, patři mezi regiony, jejichž HDP na obyvatele v paritě kupní síly se za dobu členství Česka v EU vůči průměru EU vůbec nezvýšil.

„Ukazuje se zároveň, že globální krize doléhají na ČR významněji než na většinu ostatních členských zemí. To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky. Neinvestovalo se do nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice s vysokým a udržitelným tempem růstu,“ napsal NKÚ.

Úřad uvádí jako příklad, že v letech 2004 až 2006 existovalo celkem 97 evropských dotačních titulů, ale v období 2007 až 2013 už jich bylo 273. V nynějším období jich je 176.