Pane doktore, pojďme se podívat na toho Turka. Vy jste psal posudky na extremismus. Jak na celý příběh s jeho údajnými výroky nahlížíte z meritorního hlediska?

Ano, máte pravdu, v letech 1998-2013 jsem psal znalecké posudky, odborná vyjádření a také vedl konzultace v trestních věcech souvisejících s tzv. politickým extremismem a radikalismem v ČR. Tehdy se většinou vycházelo z německé odborné literatury, jak ji do češtiny uvedli pánové Petr Fiala a Miroslav Mareš, tehdy, pokud se nemýlím, docenti a profesoři Masarykovy university v Brně, a pod kuratelou mgr. Michala Mazla, tehdy vedoucího politického odboru MV ČR. Myslím, že všichni tři zde jmenovaní byli spoluautory sborníku Politický extremismus a radikalismus v ČR, tématu, kterému se později věnoval a rozvíjel dnes už myslím jen prof. Miroslav Mareš.

Byl jsem dokonce pozván k trestnímu řízení Krajského soudu v Ostravě, v říjnu 2010, který soudil žhářský útok s rasovou motivací, kde odsouzení mladí lidé byli označováni za neonacisty. Bylo to nejen emotivní jednání, ale také vzrušená doba, kdy bylo obtížné zachovat nestrannost díky mimořádnému zájmu veřejnosti, aktivistů zabývajících se ochranou lidských práv a samozřejmě i senzacechtivých aktivistů. Předseda senátu Krajského soudu Miloslav Studnička vedl jednání na vysoké právnické i lidské úrovni a proto pokračování této hrozné události, kterou byla jeho delší dobu záhadná smrt v červenci 2012, vyvolala další nechtěné a podle mého názoru nevhodné spekulace. Celou věcí se pak zabýval na celostátní úrovni odbor vedený Robertem Šlachtou.

Dovoluji si tvrdit, že to, co jsem mohl tehdy sledovat, působilo na všechny zúčastněné, myslím tím vinné, nevinné a oběti obou těchto skupin výrazně emocionálně a málokdo se v celé věci dokázal orientovat. Proto se snažím od té doby být zdrženlivý ve svých soudech a hodnoceních a politická témata se snažím pojmenovávat slovy a definicemi převzatými z trestního práva.