A tehdy nám média i samozvaní „obránci demokracie“ tvrdili, že je to prý v pořádku. Dnes, když prezident otevřeně vstupuje do politiky, snaží se rozhodovat o věcech, které mu nepřísluší, a dělá z Hradu vlastní tiskové divadlo, je najednou ticho. Dvojí metr, pokrytectví a selektivní demokracie v přímém přenosu.
Lidé by si tyto věci měli pamatovat. Protože demokracie není o tom, kdo je momentálně mediálně oblíbený, ale o respektu k výsledkům voleb, ústavě a pravidlům hry. A ty dnes někdo ohýbá víc, než je zdrávo. A upřímně nepamatuji si dobu, kdy by mezi prezidentem a vládou panovala tak špatná atmosféra.
