Je nám zde předkládána implementace Evropské unie, která novelizuje rovněž některé články směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Předkládaný návrh zákona má zajistit, aby podání žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickým produkty o udělení povolení byla v souladu s právem Evropské unie.
Geneticky modifikovaný organismus je organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Nejčastěji jsou GMO připravovány tak, že se do určitého organismu uměle vnese gen izolovaný z organismu jiného druhu, což vede k překonání takzvané přirozené reprodukční bariéry. V praxi to vypadá tak, že se například gen z člověka přenese do bakterie na gen z bakterie do rostliny.
Takový způsob změny genetické informace se označuje jako transgenoze. Organismy tímto způsobem modifikované se nazývají transgenní. Geneticky modifikované organismy jsou pro některé moderní šlechtitelská metoda a pro jiné naopak hrozba. Genetické modifikování organismů vyvolává řadu diskuzí, jelikož přináší jak řadu benefitů, ale samozřejmě i řadu rizik. Z benefitů lze zmínit výroba účinnějších léků, zlepšení léčebných postupů.
Za zajímavost stojí experimenty směřující k tvorbě druhů rozkládajícím toxický odpad, který běžně organismy nejsou schopny rozložit. Existuje modifikace liliovníku tulipánokvětého, jež je schopna růst v oblastech zamořených jinak velmi toxickou rtutí a přeměňovat ji na méně jedovaté formy.
V zemědělství odolnost rostlin vůči herbicidům a škůdcům či parazitům, infekčním chorobám a chladu. To určitě jsou jedny z benefitů, ale s tím samozřejmě přichází i řada rizik. Někteří tvrdí, že genetika je cestou k růstu zemědělské produkce i kvality potravin. Primárním impulsem ke šlechtění GMO byla před několika desítkami let právě potřeba zvýšit produkci zemědělských plodin na hektar půdy. Geneticky modifikovaná kukuřice odolná vůči škůdcům, schopná růst i v těžkých životních podmínkách se stala symbolem nové doby geneticky modifikovaných potravin. Kukuřičná mouka a škrob jsou jedny z nejčastějších surovin v pečivu, koláčích, balených sladkostech, ale i v mléčných výrobcích, instantních jídlech a v některých nápojích. Pro svou vysokou odolnost má modifikovaná kukuřice a produkty z ní velmi nízkou cenu i nízké náklady na pěstování.
Druhou nejčastěji geneticky upravovanou plodinou, která se nachází na našem trhu, je soja. GMO brambory byly první experimentální plodinou. Objevují se argumenty ve prospěch využití GMO stejně jako varovné hlasy nabádají k nejvyšší opatrnosti vůči novému lidskému experimentu, protože by GMO plodiny mohly vyvolat zvýšený výskyt některých (Nesrozumitelné.) a potlačit původní rostlinné druhy.
Dalším možným rizikem je narušení biodiverzity, při konzumaci člověkem možnost také alergických reakcí. GMO plodiny a potraviny se vytvářejí teprve krátkou dobu, a tak nedokážeme určitě posoudit, zda jsou bezpečné či ne. Přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organizmů na bakterie, které se vyskytují ve střevech, je dalším rizikem. Důsledky pěstování geneticky modifikovaných potravin mohou být pozitivní, ale samozřejmě i negativní. Negativně se také ke GMO staví například Velká Británie, Maďarsko, Rakousko, Itálie, kde je dlouhodobě vysoká potravinová kultura, ale i některé země blízkého východu či paradoxně i Polsko.
Každá genetická modifikace pro použití v potravinových krmivech v Evropské unii musí být schválena Evropskou komisí. Komise rozhoduje na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který posuzuje vliv uvedené modifikace na zdraví konzumentů a zvířat. Směrnice Evropské unie 2015/412 pak umožňuje jednotlivých členským státům na svém území omezit či zakázat pěstování GMO plodin, které byly na úrovni Evropské unie schváleny pro uvádění na trh. Vláda České republiky může tedy sama rozhodnout, jestli podstoupí možná rizika nebo ne. Tento zákon stanovuje podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a genetickými produkty a novela upravuje podmínky pro podání žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu. Žádost lze podat podle této novely prostřednictvím datové schránky v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Podle této implementace může žadatel současně s podáním žádosti nebo oznámením požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěryhodnými(?). Toto se však nevztahuje právě na obecný popis geneticky modifikovaného organizmu nebo genetického produktu, nebo dokonce na zhodnocení rizik, což je zcela správné vzhledem k tomu, že stále dostatečně dobře neznáme jejich závažnost.
Myslet si, že je všechno zalité jen sluncem a přináší to jen benefity, by bylo asi hodně naivní. Každé pro má určitě i své proti a je vždycky dobré zhodnotit, zda ta rizika náhodou nepřevyšují ty přínosy.
Děkuji.
