Grónsko
Myslíte, že ten konflikt mezi Grónskem a USA může znamenat i konec NATO? Jak se na snahu USA získat Grónsko díváte? A myslíte, že by měla nějaký postoj zaujmout i ČR? Jaký? Zatím mi přijde, že se tím tu nikdo nezabývá. Otázkou je, jaký postoj je pro nás nejlepší? Chovat se spojenecky s dalšími státy Evropy, které se za Grónsko už postavily? Na druhou stranu tím ale na sebe strhly kritiku USA, které na ně uvalilo CLA. Poslední dotaz. Kdyby se NATO rozpadlo, myslíte, že jsme na to připraveni? Já se obávám, že ne a co by pak s námi bylo vzhledem k tomu, jak se chová Putin
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
mamlas, shiftalt01
Odpověď
22.01.2026 11:19:21 - Katerina Demetrashvili
Dobrý den,děkuji za položené dotazy.
Nechci malovat čerta na zeď. Pokud by však Spojené státy jakýmkoli způsobem narušily suverenitu jiné členské země NATO, bylo by zřejmé, že by to nevratně změnilo fungování aliance v její dosavadní podobě.
Nevnímám to ani tak jako politiku Spojených států, ale spíše jako osobní ambici Donalda Trumpa, která má kořeny v jeho pohrdání mezinárodním právem, vlastní ješitnosti a snaze odvádět pozornost od problémů v domácí politice. Podle průzkumů veřejného mínění v USA si navíc většina společnosti anexi Grónska rozhodně nepřeje.
Česká republika by měla zaujmout jednoznačný postoj, který odpovídá našemu národnímu zájmu – tedy hájit nedotknutelnost státní suverenity v souladu se zásadami Charty OSN a vyjádřit jasnou podporu spojeneckým zemím v Evropě, včetně Dánska a Grónska. Této problematice se osobně věnuji já v zahraničním výboru a Ivan Bartoš v oblasti obrany a budeme v tom pokračovat. Nezájem vlády o toto téma, zejména ze strany ministra zahraničí a premiéra, považuji za alarmující a nezodpovědné.
Nejrozumnější postoj je ten, který vychází ze základních principů mezinárodního práva a staví nás po bok evropských spojenců. Je to racionální volba – právě evropští partneři jsou nám nejbližší a právě oni nám v současné bezprecedentní bezpečnostní situaci mohou být oporou. Zastat se Dánska a Grónska není jen morální gesto, ale i otázka bezpečnostního zájmu České republiky. Váhavý postoj nás může zařadit mezi státy, které jednají jen ve vlastní prospěch a nenávratně nám poškodit reputaci v Evropě. Může se stát, že jednou totiž budeme potřebovat zastání nebo pomoc my.
Uvalení cel formou vydírání ze strany spojenecké země je za hranou. O to důležitější je, aby Evropa vystupovala jednotně a razantně. Jsme celní unie a cla se nás dotknou tak jako tak, obzvlášť pokud budou cílená například na Německo, jak ostatně Trump deklaroval. V našem zájmu je vystupovat jako celek – jen tak můžeme mít silnou vyjednávací pozici a tu použít k deeskalaci celé situace. Fragmentace na jednotlivé národní státy by naopak oslabila především menší země, mezi které patříme i my.
Rozpad NATO považuji za černý scénář, jehož naplnění si nepřeji a ke kterému snad nedojde. Od začátku ruské agrese proti Ukrajině je však zřejmé, že posilování evropských obranných schopností – i bez přímé asistence USA – je důležitým a nezbytným směrem. Právě proto bychom v tomto úsilí měli pokračovat, aby se Evropa nezůstala nebezpečně závislou na Spojených státech. Ostatně i pro samotné USA je silná a obranyschopná Evropa výhodou.
Kroky tzv. koalice ochotných, zejména Spojeného království, Francie a Německa, ukazují, že v Evropě existují odvážní aktéři schopní jednat a nést odpovědnost – například formou nabídky vyslání mírových sil na Ukrajinu. Právě těmto zemím bychom za jejich přístup měli být vděční a jsou v současnosti největším garantem naší bezpečnosti.
S pozdravemDemetrashvili Katerina
