Tímto pokrytectvím se z úvodní schůze stala fraška. Měla být symbolem kontinuity a důstojnosti demokratického systému, ale proměnila se v exhibici zhrzeného Fialova gangu. Ti, kdo nejhlasitěji křičeli proti zvolení Tomia Okamury, nepochopili, že právě jejich vlastní selhání umožnilo vytvoření nové vládní koalice, již bez jejich účasti. Jestli má mít kritika extremismu váhu, nesmí stát na krátké paměti a dvojím metru.

To, co se ve Sněmovně odehrálo, není obranou demokracie, ale její karikaturou. Morální rozhořčení se stalo marketingem a slova o hodnotách jen kulisou pro zachování moci. Když ti, kteří sami znevážili důvěru občanů, kážou o odpovědnosti, vyznívá to jako urážka lidí, kteří poctivě platí daně, stojí fronty u lékařů a sledují, jak se poslanci poražených vládních stran znovu pohoršují, jen ne nad sebou.