Ludmila Navrátilová

Pro všechny lidi rovné příležitosti a šance na důstojný živo
  • SOCDEM
1/0 Položit dotaz
27 Sympatizovat
0 Do přátel
70% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,74. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.09.2009 12:50:59

Ne změnám zákoníku práce

Ne změnám zákoníku práce

Pokud sleduji plány ODS pozorně, tak v případě, že by se jí ve volbách, které se budou konat na začátku říjnu 2009

<p>Pokud sleduji plány ODS pozorně, tak v případě, že by se jí ve volbách, které se budou konat na začátku říjnu 2009, podařilo zvítězit a poté převzít vládní zodpovědnost, čekají stěžejní kodex pracovního práva - zákoník práce výrazné změny. Mezi tyto změny patří zejména:<br /></p> <ul> <li>zkrácení výpovědní lhůty ze dvou na jeden měsíc,</li> <li>prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce,</li> <li>možnost prodloužení smlouvy na dobu určitou až na tři roky,</li> <li>možnost uzavírání dohody o provedení práce až na 300 hodin.</li></ul> <p><br />Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který by se v případě výhry ODS stal opět ministrem pro Hospodářské noviny, uvedl, že uvedenými změnami by chtěl firmám zjednodušit propouštění, ale i nabírání lidí.<br /><br />K tomu musím uvést zásadní věc, kterou ovšem Petr Nečas, specializující se v době svých studií na Přírodovědecké fakultě na plazmovou fyziku, nemůže ani tušit. Pracovní právo vzniklo historicky z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance.<br />I v současnosti je možné považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Veřejnoprávními zásahy do smluvních vztahů stát poskytuje ochranu ekonomicky slabšímu partnerovi smluvního vztahu, tj. zaměstnanci. Mezi tyto zásahy patří např. rozvržení pracovní doby a její maximální rozsah, minimální doby odpočinku či ochranu mzdy a její minimální výši. Mezi základní cíl těchto „státních“ zásahů patří zajištění stability zaměstnání zaměstnanci, který plní svědomitě své povinnosti vyplývající z pracovního poměru.<br /><br />Při letmém seznámení se s uvedenými změnami jsem snadno seznala následující: Cílem Petra Nečase (potažmo ODS) je ochrannou funkci, kterou zákoník práce má jako stěžejní kodex pracovního práva, co nejvíce oslabit a vskutku tím firmám propouštění zjednodušit. Oslabením ochranné funkce pracovního práva dojde k tomu, že tím, kdo bude profitovat ze zákoníku práce, nebude zaměstnanec, ale ten, kdo je ekonomicky silnějším partnerem pracovně-právního vztahu, tj. zaměstnavatel. Tímto by ovšem byl potlačen základní princip pracovního práva.<br /><br />Zkrácením výpovědní lhůty ze dvou měsíců na jeden se jen více prohloubí skutečnost, že skončením pracovního poměru dochází u zaměstnance nejen ke ztrátě odměny za vykonanou práci, a tím ke snížení úrovně hmotného zabezpečení jeho rodiny, ale také to, že skončení pracovního poměru má pro zaměstnance v řadě případů i nepříznivé společenské a psychologické aspekty a může znamenat i ohrožení jeho sociální integrace. Zkrácením výpovědní lhůty o polovinu zaměstnanec ztratí čas kdy může pracovat (a počítat s odměnou za vykonanou práci) a zároveň si hledat nové zaměstnání.<br /><br />S uvedenými psychologickými aspekty a stabilitou zaměstnání souvisí též prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce a možnost prodloužení smlouvy na dobu určitou až na tři roky. Nynější zákoník práce stanoví maximální přípustnou délku zkušební doby na tři měsíce<br />a možnost uzavření smlouvy na dobu určitou maximálně na dva roky. Prodloužení obou těchto dob opět jenom uvrhává zaměstnance do větší a delší nejistoty.<br /><br />Též možnost uzavírání dohod o provedení práce až na 300 hodin jen nahrává zaměstnavatelům tím, že budou uzavírat pracovněprávní vztahy na základě těchto dohod na krátkou, časově ohraničenou dobu místo toho, aby poskytli zaměstnanci jistotu ve formě nejčastějšího a dominantního pracovněprávního vztahu, kterým je pracovní poměr. Dohoda o provedení práce znamená pro zaměstnance nejedno úskalí, protože vzhledem k posílené smluvní volnosti u uzavírání těchto právních vztahů se ve velmi malé míře uplatňuje ochranná funkce pracovního práva. Zaměstnanec zde nemá garantována mnohá práva a je pouze otázkou vůle smluvních stran, zda-li budou založena právním úkonem. Ne nadarmo jim právní teorie říká prekérní neboli nezaručená, nejistá zaměstnání.<br /><br />S výše uvedenými změnami zásadně nesouhlasím a mohu slíbit, že jak já, tak celá ČSSD bude dělat vše proto, aby nebyly přijaty. ČSSD stála vždy na straně zaměstnanců a bude bojovat za to, aby byla ochranná funkce pracovního práva zachována a v lepším případě i prohloubena. ODS plánovanými změnami opět jenom potvrzuje, že stojí na straně zaměstnavatelů a zejména velkých společností. Obyčejnému člověku – zaměstnanci nepřináší plánované změny nic kromě strachu a nejistoty. Věřím, že jasné vítězství ČSSD v podzimních volbách dá ODS najevo, jaký zákoník práce voliči chtějí. Já sama jsem přesvědčena o tom, že chtějí takový zákoník práce, které chrání je a né zaměstnavatele.</p> <p>&nbsp;</p> <p>Převzato z oficiálních stránek Ludmily Navrátilové</p>
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama