Ludvík Šulda, BBA

Poctivost se musí vyplácet
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,36. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18.04.2021 4:31:00

Revoluce prostých, za prosté a pro prosté

Revoluce prostých, za prosté a pro prosté

Je to již 60 let od neúspěšné invaze kubánských exulantů a žoldáků, podporovaných a financovaných CIA, rozuměj USA, na Playa Girón.

 Poprvé byly Spojené státy na západní polokouli poraženy a jen několik desítek mil od jejich pobřeží se začal rodit první socialistický stát na americkém kontinentu, na Kubě.

V roce 1959 na Kubě zvítězila revoluční vojska vedená Fidelem Castrem, Ernestem Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem. Revoluce svrhla krvavého diktátora Fulgencia Batistu, který byl podporován USA, za kterým zůstaly desítky tisíc mrtvých. Kuba se začala vymaňovat z nadvlády USA, ty totiž zhruba od roku 1901 zcela ovládly tento karibský ostrov, nejen ekonomicky, ale i politicky. Střídající se prezidenti byli vlastně jen jejich loutkami a Kuba byla kasinem a nevěstincem Spojených států. Revoluční Kuba se však od Spojených států odpoutala, znárodňovala zahraniční majetek, který využila ke zvýšení životní úrovně Kubánců, spustila alfabetizační kampaň, začala budovat kvalitní a dostupný školský a zdravotní systém - profilovala se jako suverénní stát se samostatnou vnitřní i zahraniční politikou.

Vraťme se však alespoň v krátkosti k událostem z poloviny dubna, které měly zvrátit vývoj započatý po vítězství revoluce z ledna roku 1959.

Akce, kterou si připomínáme pod názvem „Invaze v Zátoce sviní“ se ve své době stala jedním z klíčových okamžiků nejen v karibské oblasti a v Latinské Americe, ale hrozila přerůst v ozbrojený konflikt širšího rozsahu. Počátky vzniku konfliktu lze spatřovat v tom, že USA se nedokázaly smířit s vývojem na Kubě a ve smyslu Monroovy doktríny „Amerika Američanům“ si usurpovaly právo kontroly vývoje na ostrově.

Již v průběhu roku 1960 byl z iniciativy Bílého domu ve spolupráci se CIA připraven plán utajené operace, která spočívala ve vojenské přípravě útoku. Výcvikové tábory byly umístěny v Guatemale, Nikaragui a v oblasti Panamského průplavu. Program připravovaný již za prezidenta USA Eisenhovera pokračoval i po nástupu J. F. Kennedyho, ten však preferoval akci, která by nepoukazovala na účast Spojených států. Plán útoku byl tak založen na předpokladu, že se na stranu invazních sil rychle přidá i kubánský lid. CIA proto jako nejvýhodnější místo pro zahájení útoku zvolila Zátoku sviní a celá akce měla působit jako útok „vnitřních nepřátel“ s cílem nastolit exilovou vládu Miroa Cardony, který by okamžitě požádal vládu Spojených států o vojenskou pomoc. Na takovouto alternativu bylo v záloze připraveno u pobřeží Kuby loďstvo a námořní pěchota USA.

Několik dní před samotnou invazí bombardovala letadla s chybějícími výsostnými znaky na svých trupech území Kuby, konkrétně Ciudad Libertad, San Antonio de los Baňos a letiště Antonio Maceo v Santiagu de Cuba. Při těchto náletech zahynulo velké množství civilních obětí. Právě na jejich pohřbu pak Fidel Castro vyhlásil socialistický charakter Kubánské revoluce.

Samotné vylodění na Playa Larga u obce Girón známé jako Bahía de los Cochinos (Zátoka sviní), proběhlo v ranních hodinách 17. dubna a akce se zúčastnilo zhruba 1500 vojensky vycvičených exilových Kubánců, kteří začali postupovat do vnitrozemí. Vrchní velitel Fidel Castro zareagoval na situaci velmi rychle vysláním jednotek a svým osobním příkladem přispěl ke zničení vojenských lodí a znemožnění přístupu invazních jednotek k moři. Ti byli v několika dalších dnech obklíčeni a většina z nich se vzdala. Invaze tak byla zlikvidována za necelých 72 hodin a tím bylo zabráněno přímé americké intervenci a válce s nedozírnými důsledky.

V novodobé historii Kuby se událost významným způsobem zapsala do dějin Kuby a s konečnou platností přispěla k rozhodnutí o příštím směrování vývoje země v duchu socialistických idejí a principů. Stále tak platí citáty Fidela Castra vyřčené při počátku zmiňované invaze dne 16. dubna 1961 „Právě to nám nemohou odpustit, že jsme tu, před jejich nosy a že jsme udělali socialistickou revoluci přímo před nosem Spojených států!“ a dále také, „…. toto je socialistická a demokratická revoluce prostých lidí, s prostými lidmi a pro prosté lidi. A za tuto revoluci prostých, za prosté a pro prosté jsme připraveni položit život“.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama