Na prorůstání politických neziskovek do státní správy upozorňují mnozí politici i novináři dlouhá léta. Pro řadu činitelů současné vládní koalice jde o legitimní téma k zamyšlení a změně. Kampaň rozpoutaná neziskovkami a příjemci dotací nejrůznějšího původu v reakci na chystaný zákon o zprůhlednění systému financování takových organizací odhalila i otázku vlivu těchto politických neziskovek. Zajímavé je, že ty největší neziskovky z výrazným vlivem disponují vyšším ročním rozpočtem než nejsilnější vládní hnutí ANO.

V mnoha případech jde totiž o lobbistické či nátlakové organizace s dobře propracovanou strukturou a vybudovanou sítí vlivu na jednotlivá ministerstva a další důležité státní úřady a orgány. Je v pořádku, aby politické neziskovky, které reálně nezastupují žádnou masu občanů, ale čítají mnohdy jen několik jednotlivců, měly možnost reálně ovlivňovat rozhodování státu, nastolovat agendu a směřování například v politice školství, životního prostředí, zahraničního směřování a v mnoha jiných oblastech?

Tuto otázku položily ParlamentníListy.cz nejen představitelům vládní koalice či senátorům, kteří se problematikou zabývají. Ptali jsme se rovněž právníka a končícího ombudsmana Stanislava Křečka.