Demonstrace sama o sobě není program. Demonstrace je podpora nebo protest. Protest je nástroj, ale nástroj k čemu? Co chtějí změnit?

Často slyšíme silná slova o ohrožení demokracie nebo o ohrožení prezidenta. Ale čím konkrétně je dnes prezident ohrožen? Člověk, který jezdí na motorce bez helmy? Člověk, kterému „blízký přítel“ řekl o znepokojivých soukromých SMS zprávách a vyvolal v něm obavu a pocit, že je vydírán? Jaký krok, jaké rozhodnutí, jaký čin ho má ohrozit?

Pokud má být veřejnost mobilizována, měla by dostat jasná fakta, ne jen vyvolávání nenávisti k části obyvatel a rozdělování společnosti. Nemyslím to jako útok, spíš jako výzvu k věcné debatě. Demonstrace jsou legitimní součást demokracie. Ale stejně legitimní je chtít znát obsah, cíle a návrhy řešení. Nestačí jen říct „proti něčemu“. Důležité je také říct „pro co“.

Možná by celé veřejné diskusi prospělo méně emocí a víc konkrétních odpovědí. Co se má změnit? Vadí jim výsledek demokratických voleb, vadí jim demokratické volby jako takové, chtějí to jinak? Nebo co tedy? Nebo jde jen o peníze, protože jinak nejsou schopni tito „organizátoři“ sami sebe uživit?

Pokud zorganizují demonstrace ODS, TOP 09, Piráti nebo KDU-ČSL, je to legitimní, mají svůj program. Proč se ale tyto dnes opoziční strany schovávají za Milion chvilek? Proč pomáhají rozdělovat společnost? Proč vyvolávají nenávist? O co jim přesně jde?

Tohle nejsou řečnické otázky. To jsou otázky, které bychom si měli klást všichni bez ohledu na to, na které straně zrovna stojíme.