Tohle není žádná technická novela. Tohle je nouzová záplata na průšvih, který tady zůstal po minulé vládě. Vědělo se o tom. Ředitel té největší ze zdravotních pojišťoven již před několika měsíci prognózoval „náraz pojišťoven do zdi do dvou let“, tedy do roku 2028. Dvě z těch menších to ale „vzaly fofrem“. A dorazila je „Válkova úhradová vyhláška“ z konce tohoto roku.
Dnes tu máme návrh, že vezmeme osm miliard korun z VZP a pošleme je potřebným. Narychlo. Do března. Protože jinak se to sesype. No bodejť by se to nesesypalo, když se na to za Fialovy vlády kašlalo a vyváděly se ze zdravotního pojištění miliardy. Dvacet si vytáhl Stanjura, tři byly z VZP utraceny za uklidnění bouřících se zdravotníků, další potom cestou deficitních úhradových vyhlášek.
Je nutné připomenout právě opakovaný neúspěch a nedohodu mezi poskytovateli a plátci zdravotní péče a na to navazující tři deficitní úhradové vyhlášky Válkova ministerstva. Falešná konkurence, skutečný chaos. Všichni to věděli. A všichni se tvářili, že se nic neděje.
Máme tady přeplácaný systém zdravotních pojišťoven, kde se hraje na konkurenci, která ve skutečnosti neexistuje. To není trh. To je divadlo. A musí se to změnit. Pojišťoven je prostě moc. Jejich správa je drahá. Rozdíly mezi nabídkou jsou minimální. A když se některá dostane do problémů, tak se nevypne, ale zalepí penězi odjinud. Tak teď fakt naposled. Jinak by to bylo trvalé provizorium.
A teď k VZP. Slouží VZP jako dojná kráva? Devět z deseti ukrajinských pojištěnců je u VZP. Devět z deseti. To znamená jediné. Do VZP natekly velké peníze ze státního rozpočtu, peníze za státní pojištěnce. Ne proto, že by si je VZP ukradla, ale protože tak byl nastaven systém. A VZP na tom oproti ostatním pojišťovnám vydělala. To je fakt. A co stát udělá?
VZP má peníze, tak jí je sebereme a rozdělíme ostatním pojišťovnám. Ppojďme změnit pravidla, pojďme se bavit o počtu pojišťoven, snižme ho, pojďme konečně nastavit systém, aby si pojišťovny mohly konkurovat a posouvat zdravotnictví dopředu. Na změnu máme rok. Od roku 2027 musí být změny nastaveny.
Přiznejme si otevřeně, tahle novela jednorázově odmění špatné řízení a potrestá relativní stabilitu. Zaměstnanecké pojišťovny se nedostaly do problémů včera. Nedostaly se tam loni. Dostávaly se tam postupně, roky. A kde byl stát? Kde byl ministr? Kde byla odvaha říct: „Takhle to dál nejde!“
Všichni drželi pusu, protože to bylo politicky nepohodlné. A teď se použije hasicí přístroj z VZP. Ano, je to rychlé a racionální rozhodnutí, na které ale musí navázat další systémové kroky. Poslanecká novela jako „urychlovač“? Sám to jako poslanec nemám rád a kritizoval jsem to! Ale tady to z časových důvodů opravdu jinak nejde! Je to poslanecký návrh, protože je rychlejší, a celé to je jen o jednom: „Prosím vás, schvalte to rychle, jinak to bouchne.“
Hrozí krach malých pojišťoven? Víme ale, že takhle se zdravotnictví v normální zemi dlouhodobě řídit nedá. Ano, souhlasím s tím, že zdravotnictví jsme v nějakém stavu převzali a musíme se pokusit o zlepšení. Ale dát dohromady neznamená přelévat miliardy jen proto, aby se to zase o rok odložilo. Dát dohromady znamená přestat si lhát, že systém funguje. Přiznat si, že pojišťovny si konkurují, je jen na papíře.
Takže čeká nás digitalizace, centralizace, specializace, domácí péče, paliativa, jednodenní péče, optimalizace kapacit lůžkové péče včetně intenzivní péče, prevence, důraz na vzdělávání a personální politiku, léková politika, změny v úhradách poskytovatelům… Ale na druhé straně je potřeba spolupracující, motivovaný a zodpovědný pacient. A i tomu musíme přiznat nahlas, že bez opravdových změn se tu budeme každé dva roky jen skládat na další průšvih.
