Měli by podle vás pro narkomany vzniknout nějaké stanoviště? a pokud ano, kde? radnice je totiž odmítají.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
28.08.2014 11:00:58 - MUDr. Zdeněk Schwarz
Problematika
závislosti na návykových látkách je celosvětový problém. Jeho řešení není lehké
a odborníkům na celém světě to dává zabrat a mnohde se to nedaří vůbec. A ti co
na tom vydělávají, se také stále zdokonalují. Poslední novinkou v této
problematice je internet a anonymní prodej drog na internetu vč. plateb. Nejsem
zastáncem pouze represe a represe takového charakteru, jako vidíme u nás. Mám
pocit, že to odnáší pouze narkomani, tj. nemocní lidé. Ano, musíme znovu
připomenout, že člověk závislý na drogách je nemocný člověk = pacient. U nás se
problém těchto nemocných lidí řeší spíše v kriminálech než na psychiatriích, kam
do rukou odborníků především patří a to včas. Nesouhlasím pouze s dobrovolnou
léčbou závislostí, a to platí pro všechny druhy závislostí, které decimují
společnost, tj. na drogách, na alkoholu nebo automatech. Nyní do toho nezahrnuji
i ostatní, které sem také řadím, tj. na jídle, na kávě, na cigaretách, na
penězích, na sportu atd., které jistě často negativně ovlivňují společnost.
Stavět léčbu na tom, že musí být dobrovolná a léčit budeme až sám přijde a bude
se chtít léčit je podle mého názoru špatně, to nemůže stačit a pomoci všem.
Vždyť téměř všichni závislí se léčit nechtějí. A pokud ano, tak jen když jsou už
totálně na dně nebo je k tomu někdo nebo něco přinutí. Jsem velmi tolerantní a
zastávám svobodu a říkám, ať si každý dělá co chce, ale nesmí tím obtěžovat
druhé. Tzn. že když chce někdo užívat drogy, tak ať si je užívá, ale za svoje
peníze. Pokud už okrádá ostatní a ohrožuje jiné, tak má smůlu a musí se smířit
s represí. Pokud má společnost zájem o tyto lidi a chce je vrátit do normálního
života, tak se tomu musí skutečně a plně věnovat a opečovat všechny vč. těch, co
nechtějí i proti jejich vůli, aby ochránila společnost a jejich okolí. Pokud se
někdo chce nebo musí léčit, tak musí společnost zajistit okamžitou možnost
léčby. Stávající situace, kdy se čeká týdny i měsíce na detox a následně další
měsíce na ústavní léčbu a ještě si to musí hradit, tak to nemůže fungovat a být
považováno za dostatečné. Stejně tak nelze akceptovat, když lidé chtějí řešit
problémy drog, ale nechtějí , aby se to konalo v jejich okolí. Společnost si
musí jasně říci, co chce a poté holt musí všichni přijmout i to, že například
bude v jejich blízkosti centrum pro léčbu a ambulantní péče apod. Praha má
problém s drogami všude, ale nikde ty závislé vlastně nechceme ani vidět, jak
píšete.
Ve
světě jsem měl možnost poznat jiné metody a postupy jak řešit problém narkomanů.
Např. ve Švédsku je izolují od společnosti dokud nebudou vyléčeni, tzn. i proti
jejich vůli a to i na několik let. Jinými slovy si myslím, že společnost by měla
mít zájem na řešení problému a návratu těchto nemocných jedinců do společnosti a
to všech, ne jen těch, kteří se léčit chtějí a na ostatní tzv. se vykašlat a
zavřít je do kriminálu až napáchají škody nebo je nechat zemřít. Ve Švýcarsku
v jednom kantonu zkusili jiný projekt. Všichni usoudili, že už to tak dále nejde
a že se to musí řešit. Navrhli řešení, na kterém se shodli, dali na to peníze a
realizovali. Konkrétně dali narkomanům náhražku drog zadarmo. V ten moment
neměli potřebu krást a drogy pokoutně kupovat. Následně logicky vymizel černý
trh z drogami a kriminalita, kdy potřebovali na drogy peníze, tak dělali cokoliv
– kradli, přepadávali, prostituce atd. Když takto získali přehled o závislých a
dostali je pod kontrolu, začali s nimi pracovat a resocializovat. Znovu je učili
běžným návykům, zajistili jim bydlení a práci. Zvýhodnili zaměstnavatele, kteří
je zaměstnali a přizpůsobili jim podmínky i pracovní dobu. Zajistili jim
zdravotní péči a veškeré potřebné doklady i řešili jejich dluhy a ostatní
problémy. Po 10 letech dosáhli dobrých výsledků a již 10 let je po problémech.
V Helsinkách jsem poznal, jak může takové ambulantní zařízení v centrum fungovat
bez problémů a bez odporu okolí. Je tam čisto, pořádek a žádné problémy v okolí
s narkomany nebo dealery či kriminalita, jak známe u nás. Závislí tam pravidelně
dochází, mění si stříkačky, fasují náhražku drog, podstupují zdravotní
prohlídky, očkování, evidenci a sami vyhledávají pomoc v sociální oblasti
atd.
Takže
tvrdím, že to je řešitelné a že to jde, když se chce a když se to dělá pořádně a
ve všech souvislostech vč. toho, že stát na to dá dostatek prostředků a lidé
přijmou potřebu takové péče i ve svém okolí, pakliže tam drogy stejně již
jsou.
