Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane zpravodaji, dámy a pánové, mě to připadá tak trošku neskutečné, že se tady v polobezvědomí projednává návrh zákona, který má naprosto zásadním způsobem ovlivnit fungování této Sněmovny pro příští volební období. A nikdo, nikdo tomu nevěnuje pozornost, protože přece se nám podařilo krásně schválit zbraně a krásně schválit klouzavý mandát, zatleskali jsme si k tomu a teď tady máme návrh, který nejprve přišel z vlády a je to přesná ukázka toho, jak se fakt legislativa tvořit nemá.
Vytvoří se několik lobbistických uskupení typu Rekonstrukce státu, Oživení a další, která začnou psát, jakým způsobem je třeba zásadně zregulovat Parlament. Pak si sednou s ministerskými úředníky a dohodnou se na tom, že jediní zločinci v této zemi jsou zákonodárci a volení zákonodárci, případně ještě ministři a jejich náměstci. To jsou ti jediní, kteří mají být hlídání. Tam přece jedině dochází k lobbování, protože všechno ostatní je naprosto v pohodě a všechny veřejné zakázky se rozdělují v klidu a míru, všechny dotace se rozdělují v klidu a míru, všechno ostatní je bez problémů.
Pak nám to sem paní ministryně přinese a probíhají další kola jednání pod záštitou předsedy Sněmovny s těmito organizacemi. Nikým nevolenými organizacemi, které jenom říkají - tak ještě jako ustoupíme v tom či onom, abychom na vás nezačaly křičet, že chcete chránit sami sebe. A pak probíhá projednávání ve Sněmovně v této atmosféře. Mně to připadá trochu neskutečné. Já vím, že máme dojem, že volební období končí a že co bude v příštím volebním období, je části lidí tady jedno. Ale mně to tedy opravdu jedno není.
Věřím tomu, že to, co vzešlo z ústavně-právního výboru, je mnohem lepší varianta než přišla z vlády. Věřím tomu, že se nám tam opravdu podařilo i díky návrhu pana poslance Vondráčka i dalším návrhům, které jsem dal já, podařilo dosáhnout alespoň toho, že to příští zákonodárce nezatíží nade všechny meze a nevytvoří prostor pro to, aby je mohly jednotlivé lobbistické skupiny likvidovat. Což ten původní návrh byl tak napsán, že mám jednu zprávu lobbovaného a jednu zprávu lobbisty, a když se náhodou nebudou shodovat, tak kdo myslíte, že to schytá? Ten lobbista? Ne, nepochybně ten lobbovaný, protože to je přece veřejný činitel.
Došli jsme poměrně daleko v cestě k tomu, abychom se přiblížili Evropskému parlamentu. Jenom si nejsem úplně jist, jestli tato cesta přiblížení k Evropskému parlamentu, která, řekněme, ten rozsah informací, které budou sdělovány, a také ta osoba, která je povinna informovat tj. lobbista, nikoliv lobbovaný, se blíží tomu, co je v EP. Nejsem si úplně jistý, jestli v tom doprovodném zákoně, ale říkám to teď, protože si myslím, že ty zákony spolu intenzivně souvisí, jestli tam vůbec dáváme nějaké rozinky, řekněme, těm lobbistům, něco, co jim nabídneme jako protihodnotu toho, že se musí jít registrovat, musí podléhat poměrně složitému dohledu Úřadu na dohled nad politickými stranami.
Prostě, zdá se mi velmi nešťastný tento způsob projednávání, ale samozřejmě právem většiny (je) takto dál pokračovat, kdybychom zákon o lobbingu v tomto volebním období neměli, nestane se vůbec nic, protože ty skutečné problémy ve státě nereguluje a snaží se regulovat jenom ty, na které už je dnes absolutně nejvíc vidět ze všech možných úhlů pohledu. Děkuji za pozornost.
