Nepomohl. Všichni přešli a přejeli, jako by tam ani nebyla. U stanice „Záchranky“ jsem to tedy otočil, vrátil se a pomohl jí. "Moc děkuju, já si dávám pozor, ale tady je to jeden led," řekla mi ta paní a já jí při pohledu na chodník musel dát za pravdu.

Zledovatělé chodníky napříč Kolínem jsou jistě ostuda, ale lhostejnost, s jakou ji ti lidé míjeli, je daleko horší. Zledovatělé srdce totiž nejde posolit, aby roztálo…