To byla slova Petra Pitharta v jedné z mnoha diskuzí v televizi v roce 1992 na téma, jak se bude vyvíjet a následně bude vypadat rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky. Po rozdělení a osamostatnění České republiky v roce 1993 se nám předtucha ztráty demokracie naplnila v parlamentních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

1. HISTORIE:

Před rozdělením ČSFR byly první volby do České národní rady v roce 1990 které se uskutečnily začátkem června a zvítězilo OF.  Druhé a poslední volby v ČSFR byly volby do České národní rady v roce 1992 též začátkem června, a v těchto volbách zvítězila koalice ODS a KDS.

2. SOUČASNOST:

Po vzniku České republiky od 1. ledna 1993 proběhly 8x volby do Poslanecké sněmovny České republiky. Volby do PS ČR v letech 1996–2021 byly, viz tabulka:

Osmé volby do poslanecké sněmovny v roce 2021 vyhrála koalice „SPOLU“.

Ale, kdo to je „SPOLU“?  Vždyť to není žádná politická strana! Vždyť nemá žádnou registraci podle zákona 424/1991 Sb., žádné stanovy, žádnou historii.  Je to přímé porušení Ústavy České republiky v čl. 5, a dalších článků Ústavy.¨

3. VZNIK PŘEDVOLEBNÍCH KOALIC:

Pro druhé volby, které byly v ČSFR v roce 1992 byl přijat zákon o volbách do ČNR č.120/1992 Sb., s platností od 31.3.1993. Zde pod § 42 se nově objevuje název „koalice“ a volební klauzule jsou stanoveny pro   strany nebo hnutí min. 5 %, pro dvoučlenné koalice min. 7 %, pro tříčlenné koalice min 9 %, a pro čtyř a vícečlenné koalice min.11 %. To byly poslední volby v České a Slovenské Federativní Republice. Tyto volby vyhrála dvoučlenná koalice ODS a KDS.

 Dne 25. listopadu 1992 Federální shromáždění přijalo ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky číslo 542/1992 Sb., kde je uvedeno, že počínajíc dnem 1. ledna 1993 Sb.  náleží zákonodárná moc v České republice a Slovenské republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolných ve volbách v roce 1992 pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku.

 Nyní již jako poslanci ČR museli zákonodárci pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 1996 přijmout nový zákon pro Českou republiku. Proto bývalá úspěšná dvojkoalice přejala zákon ČNR č.120/1992 Sb. jako předlohu, včetně uplatnění výše procentních požadavků na uzavírací klausule pro politické strany a předvolební koalice, které platily pro rok 1992. A takto se předvolební „koalice“ dostaly do dnešního zákona o volbách do poslanecké sněmovny č. 247/1995 Sb., s účinností od1.1.1996, které vydržely i v dalších volbách. Avšak od počátku jsou předvolební koalice v rozporu s Ústavou ČR.

 V roce 2000 se zákonem 395/2000 Sb. změnily požadavky na uzavírací klauzule pro jednu stranu či hnutí min. 5 %, pro předvolební koalice dvou stran min. 10 %, tří stran min. 15 % a čtyř a více stran min. 20 %.  

 Tyto „předvolební koalice“ byly zrušeny po 25 letech až nálezem Pl. ÚS 44/17 ze dne 2. února 2021, ale „na otočku“ byly vráceny zpět do zákona o volbách již se sníženými hranicemi na umělou klauzuli 5 % pro jednu stranu, ze dvou stran na 8 %, a tří a více 11 %. To, jak se později ukázalo, bylo smyslem celé procedury. Tento způsob byl jistící, aby se bezpečněji dostala minulá opozice k vládnutí a moci, tedy na podkladě všeho, co je zde uvedené a napsané.

4. NEKOMPROMISNÍ PRAVIDLA ÚSTAVY: 

Ústavní články k volbám v ČR jsou čtyři, kdy hlavní je čl. 5, a čl. 9 odst. 3). Čl. 1 a čl. 2 odst.3) tvoří pevný základ. Text článků „nabízel“ k vyzdvižení jednotlivých slovních významů v článcích věty tak, že jsem je též mohl uvést ve čtyřech hodnotách. To jsem učinil v každém článku s uvedením horním číselným indexem před slovem, resp. slovy. Je to přesný opis z Ústavy, jsou to věty hlavní a nedá se gramatické podání slovně vykládat jinak.

 Až tyto čtyři články představím, pak bude nutné podat dva právní výklady, tj. „právní výklad podle závaznosti“ a „kolizní pravidla“ při střetu dvou a více zákonů, respektive právních předpisů. Jsou velice, velice důležité.

  Článek 1 odst. 1) „Základní principy“: 

Všimněte si vyjádření významu „³demokratický právní stát“. Toto je rub a líc jedné hodnoty, které se nedají od sebe oddělit. Naše právní demokracie je napsaná, sepsaná a vložená do písemného podání Ústavy tak, že se nedá ignorovat, nedá se měnit, nedá se obcházet, z důvodu přísné závaznosti.

 Článek 2 odst. 3) „Státní moc“: 

 „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v ¹⁾ případech, v ²⁾ mezích a ³⁾ způsoby, ⁴⁾ které stanoví zákon“.

 Právní demokracie, jak vychází z článku 1 odst.1) Ústavy, navazuje v sepsaných pravidlech na činnost státu vůči všem občanům, institucím a orgánům státní moci, a samozřejmě k demokratickým volbám. Jsou to pevná podání v chronologii.

 Článek 5 „Politický systém“: 

 „Politický systém je založen na ¹⁾ svobodném a dobrovolném vzniku a ²⁾ volné soutěži politických stran ³⁾ respektujících základní demokratické principy a ⁴⁾ odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů“.

 A ZDE PROKAZUJI  4x PORUŠENÍ ÚSTAVY u čl.5 a čl.9:

 Druhé porušení ústavy: spočívá v obcházení ústavního příkazu „²volné soutěži politických stran“. Tři registrované polické strany, přesněji ODS, TOP, KDU-ČSL, mezi sebou nesoutěžily a pod dezinformační přezdívkou „SPOLU“ vytvořily spojenectví politických stran, aby měly početní výhodu proti samostatným politickým stranám. Piráti a Starostové mají postup obdobný.

 Třetí porušení ústavy: je nerespektování prvních dvou hodnot právní demokracie, kdy tyto dvě jsou základní pravidla „vlády lidu“, a proto nemůže být naplněná   ani třetí hodnota, která vyžaduje „respektování základních demokratických principů“.

 „¹⁾ Výkladem právních norem nelze ²⁾ oprávnit odstranění ³⁾ nebo ohrožení   ⁴⁾ základů demokratického státu“.

  Čtvrté porušení ústavy: Ústava má svoji vlastní imunitu v „ochranném podání“, kdy u všech čtyř hodnot došlo vítězem voleb do PS v roce 2021 k nerespektování       a ignorování celého obsahu v čl.9 odst.3. A volby do Poslanecké sněmovny jsou přeci základem demokratického státu.

5. ZÁVAZNOST a KOLIZNÍ PRAVIDLA

Protože čl. 5 Ústavy nemá v sobě variantu předvolebních koalic, platí obsah čl. 5 Ústavy jako jediný základní příkaz pro zákon č. 247/1995 Sb., kdy se jedná o jedinou umělou uzavírací klauzuli, která je v § 49 a) na min. 5 %. Ta má být jako jediná pro všechny volně soutěžící strany. Takto definované postavení již není v konfliktním postavení s Ústavou.

 KOLIZNÍ PRAVIDLA – V právu máme tři kolizní pravidla a jedno z nich stanoví, že: „zákon silnější ruší slabší“, latinsky, „lex superior derogat inferiori”. Znamená to, že právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly. Například ústavní zákon má přednost před „obyčejným“ zákonem, který má zase přednost před nařízením vlády, nebo vyhláškou. Kolizní pravidla a jejich uplatňování patří mezi vrcholovou (královskou) disciplínu práva. Neuplatnění kolizního pravidla též umožnilo vznik předvoleních koalic zapsaných do § 49 odst. 1 písm. b), c), d) zákona č. 247/1996 Sb. i když kolizní pravidlo prokazuje střet slabšího zákona s Ústavou.

6. VOLNÁ SOUTĚŽ a DISKRIMINACE

Co to je volná soutěž?  Představme si běžce na jakékoliv trati, kdy všichni mají stejné podmínky, tedy stojí na startovní čáře, ale vítězem je jenom jeden. Pro technické disciplíny (vrh koulí, hod diskem, hod oštěpem, skok vysoký atd.), to samé. To je volná soutěž, kdy každý prokazuje, co umí, a nejlepší vítězí. To samé platí též u skupinových soutěží. Je absurdní, až úsměvné, aby se spojily např. dvě, či tři družstva s tím, že si mezi sebou sepsaly smlouvu, že budou takto soutěžit proti ostatním jednotlivým týmům.

A nám se stalo něco podobného ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Bývalá silná opozice neunesla prohru ve volebním období 2017-2021, a proto v prosinci 2017 podává skupina 21 senátorů ústavní stížnost, pod kterou se podepsali i zákonodárci za TOP 09, KDU-ČSL a tři nezávislí senátoři. Vadila jim metoda rozdělování hlasů, která poškozuje menší strany a dodatečně i vysoké načítací hranice pro předvolební koalice. Stížnost je však řešena ÚS až začátkem roku 2021, tedy ve volebním roce.

Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 44/17 ze dne 2. února 2021 ruší načítací hranice pro předvolební koalice. Odůvodnění přípustnosti návrhu, je uvedeno v odst.12 a hlavně odst.13, v návaznosti ještě na odst.21 a odst. 22 nálezu. Souhrnem se vše dá využít novou vládou pro budoucí zákonnou nápravu k právní demokracii.

„Míč“ byl tehdy v roce 2021 na straně Poslanecké sněmovny, ta již byla v časové tísni a rozhodla se pro přijetí nižší hranice pro předvolební koalice. Volby vyhrálo SPOLU na podkladě mezi sebou uzavřených smluv a též nově příznivých podmínek u snížení načítací hranice pro předvolební koalice. Tři smlouvy, které patří do závazkového práva ovlivnily náš politický a ekonomický život v letech 2021 až 2025. Nebyly to programy, ty přestaly platit, byly to smlouvy na úkor ústavnosti.

7. ZÁVĚR

Předvolební koalice nejsou v textu uváděného politického systému v čl. 5 Ústavy zmiňovány, uváděny. To však vůbec neznamená, že se „politický systém“ smí volně nahradit v jiném, právně slabším zákoně. Ať zákonodárce zamýšlel cokoliv při zpracovávání článku 5 Ústavy, je povinností všech z obsahu článku vycházet, a respektovat jej. A takto dojde k upevnění a posílení právní jistoty i ve volbách pro příští léta na podkladě principu právní demokracie.

Propadlé hlasy ve volbách do PS v 2021, výsledek ústupu od právní demokracie:

Státy bez předvolebních koalic

přeneseno z Wikipedie

Smyslem celého článku je prosadit a osvětit diskusi na téma „právní demokracie v roce 2025“ do nastávajících volebních klání pro nejdůležitější volby v historii ČR, tedy do voleb do PS, které se konají 3. a 4. října 2025.

Jiří Vodička, Řepov

Mladá Boleslav

18.08.2025