Mgr. Ing. Tereza Čechová Humpolcová, Ph.D.

kandidátka za KSČM do PS PČR 2017 za Středočeský kraj
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,47. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.07.2014 12:03:17

Obávám se totality peněz

Obávám se totality peněz

Rozhovor pro internetový blog - iSoutok.cz

Mohla byste se čtenářům iSoutoku představit a napsat něco o sobě?

Jmenuji se Tereza Čechová Humpolcová, je mi 27 let. Vystudovala jsem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy magisterský obor Technická a informační výchova a Pedagogika, dále studuji doktorandské studium a v září končím další magisterský obor zaměřený na Informační technologie.

Čtyři roky jsem vyučovala na základní a středních školách - v Praze, v Mělníku a v Neratovicích, předměty informatika a matematika. Momentálně pracuji jako analytička a PR pracovnice v oblasti veřejné politiky. S politikou mám již nějaké zkušenosti, kandidovala jsem do Poslanecké sněmovny PČR a do Evropského parlamentu, pravda, v obou případech sice z nevolitelného místa, ale to nevadí. Získala jsem nejen mnoho preferenčních hlasů, což bylo pro mne milým překvapením, ale především řadou zkušeností s volební kampaní a v neposlední řadě se setkala s mnoha lidmi, se kterými jsme si měli co říci.

Mám ráda přírodu, sport a zvířata. Doma máme menší zoo - králíka, morče, potkana, andulku, šneka a psa. Jsem vdaná a bydlím v Tišicích.

Co přivede mladého člověka do komunistické strany? A jak vnímáte její minulost?

Do strany jsem vstupovala, jelikož mi vadila a stále vadí neúcta k lidem a bezohlednost, kterou v té době prezentovaly některé vládní i nevládní strany. Hledala jsem stranu, která nebyla s takovým přístupem ke společnosti spojena, a tak jsem se stala členkou strany, kterou sice mnozí obviňují za minulost, ovšem tehdy a ani v současné době není spojena se žádným skandálem. V této souvislosti bych ráda zmínila především lobbing některých zájmových skupin, jako jsou exekutoři, banky, pojišťovny, právníci a další silně semknuté skupiny, kterým se podařilo dosáhnout díky ovlivnění legislativy takových práv a moci ve společnosti, jež nemají obdobu nejen ve starých demokraciích, ale mnohdy ani v ostatních transformujících se zemích střední a východní Evropy.

Česká republika je v tomto směru do jisté míry unikát. Zneužívání různých právních kliček vedoucích k vytváření zcela nepřiměřených zisků na straně jedné a totální zbídačení často nevinných a nic netušících osob na straně druhé, nejen za tichého přihlížení, ale často dokonce za aktivní účasti státu, jsou zde bohužel považovány za normální. V řadě případů zde platilo a dosud bohužel stále platí právo silnějšího a slabší je bez šance dovolat se spravedlnosti. Navíc, některé strany v tomto ohledu svým voličům i ostatním občanům vysloveně lžou. Kupříkladu Nečasova vláda veřejně prohlašovala, že omezí již beztoho bezbřehou moc exekutorů, a namísto toho protlačila parlamentem novelu exekučního řádu, kterou je ještě dále rozšířila. Spolu se snížením valorizace důchodu, tedy s útokem na nejbezbrannější skupinu obyvatelstva to vedlo k řadě lidských tragédií, které nikdo neřeší ani nikoho nezajímají.

V naší společnosti zcela vymizela sociální soudržnost a naši zákonodárci dokážou vpravdě zázraky. Z nevyléčitelně nemocných a invalidů udělat změnou právní úpravy rázem lidi zdravé, a na základě toho jim snížit nebo odebrat často jediný zdroj příjmu. Že doopravdy pracovat nemohou nebo by případně mohli dělat velmi specifické zaměstnání, které však neseženou, nikoho nezajímá. Za vlády předchozích pravicových stran došlo k takovémupřerozdělení majetku ve společnosti, které lze jen stěží nazvat jinak než jako krádež povýšená na zákon.

V době, kdy jsem vstupovala do KSČM, to byla v podstatě jediná strana, která měla odvahu na tyto problémy alespoň poukázat, byť jako opoziční strana řadu věcí nedokázala změnit. Nyní jsou naštěstí i další politické síly, které o těchto problémech hovoří, a tak doufám, že se u nás situace postupně zlepší.

To ovšem neznamená, že bych svou stranu měnila, protože jsem přesvědčena, že její program je dobrý a má co nabídnout všem slušným lidem bez ohledu na jejich politickou orientaci a sociální statut. Nejsme tedy, jak si mnozí lidé myslí, jenom stranou pro chudé, ale jsme stranou, která se snaží prosazovat hodnoty obvyklé v civilizovaných zemích.

Minulost této strany jsem nezažila, narodila jsem se v roce 1987, a tedy v době revoluce mi byly pouze dva roky, nemohu tedy minulost objektivně posoudit. Vstupovala jsem až do demokratické strany, která byla založena po revoluci jako Komunistická strana Čech a Moravy.

V posledních letech mnoho bývalých komunistických funkcionářů sepisuje paměti a tyto knihy jsou poměrně hodně kupované. Myslíte si, že to může být způsobeno zvyšujícím se zájmem lidí o nalezení pravdy o režimu před rokem 1989?

Může to být jeden z důvodů, často nám totiž politici a jimi ovlivněná média předkládají jednostranné informace a snaží se lidi dotlačit k šablonovitému myšlení. Tak tomu nepochybně bylo dříve a je tomu tak i nyní. Důvodem sepisování pamětí bývalými funkcionáři mohou být důvody jak čistě osobní, například snaha zlepšit svoji vlastní image, tak celkem chvályhodná snaha zachovat některé informace, které jsou známé jen omezenému okruhu lidí a jejich postupným vymíráním by byly ztraceny. Z hlediska poznání té doby je to určitě užitečné. Důvody se jistě případ od případu různí. Zájem lidí o nedávné dějiny je jistě pozitivní, protože kdo nezná dějiny, opakuje stejné chyby. Nejvíce se obávám, aby jedna totalita - politická, nebyla nahrazena jen jinou totalitou - diktátem peněz. Poznání dává lidem možnost volby, a proto ho žádná totalita moc nepodporuje. Sama si informace z médií ještě ověřuji na různých zahraničních a nezávislých zpravodajských portálech a je jen dobře, že lidé slepě nevěří jen jednomu zdroji.

Každá doba má nějaké klady a zápory, jejich zastoupení je pochopitelně různé. Svět není černobílý. Pravdou je, že za minulého režimu, lidé měli práci a věděli, že po sociální stránce budou zajištěni, pokud se jim třeba přihodí úraz nebo je postihne nemoc. V dnešní době tomu bohužel tak není, lidé často nemají na zdravotní péči, a jakmile přijdou o zaměstnání, nemají prostředky na základní běžné věci a z těchto lidí se pak stávají nedobrovolné bezdomovci. Jistě, svoboda přináší i odpovědnost za svůj osud. Ne vždy ale lze říci, že tito lidé osobně selhali. Řada lidí prostě neměla podmínky vytvořit si potřebné rezervy, třeba proto, že jim zaměstnavatel neplatil mzdu nebo je vehnal do neřešitelné situace porušováním zákoníku práce. V některých případech je role státu pro udržení sociálního smíru a soudržnosti prostě nezastupitelná a nemohu se zbavit dojmu, že v této roli si ČR nevede příliš dobře.

V čem vnímáte největší chyby současného režimu?

Současný režim jsem již zhodnotila v odpovědích na předchozí otázky. Současný režim dosud nemyslel na běžné občany, politici lidem naslibují před volbami hory doly, ale pak své slibypo volbách nedodrží, ba naopak přijmou pak často takové zákony, které lidem jejich tíživou životní situaci dále zhorší. Je potřeba do politiky dostat takové lidi, kteří nebudou myslet jen na sebe, jen na to jak si vydělat více peněz v různých funkcích, ale kteří budou myslet na voliče nejen ve volební kampani, ale hlavně po svém zvolení.

Na podzim budete kandidovat do zastupitelstva obce Tišice. Jak vlastně vnímáte komunální politiku? Platí, že v ní názor levice x pravice nehraje roli, protože špatný chodník se musí opravit, nebo se i v řízení obce může podle Vás uplatnit politický názor?

Každý člověk, který do politiky vstupuje, má určitý politický názor, který se zajisté bude projevovat ve všech stupních politiky, takže i v politice komunální. Každopádně si myslím, že názor pravice versus názor levice se uplatňuje tím zřetelněji, čím je dané sídlo větší a čím větší jsou jeho disponibilní zdroje. Zatímco ve velkých městech jde často především o to, jak přihrát veřejné zakázky firmám spřáteleným s danou politickou stranou, v malých obcí pak o to, jak s nedostatečnými zdroji zalátat alespoň největší díry. Mám-li hovořit za sebe, pokud konkurenční strany budou mít rozumný nápad, jak lidem v obci pomoci a tento nápad se bude ztotožňovat s mými vnitřními hodnotami, tak nevidím nejmenší důvod, proč tyto strany nepodpořit.

Do politiky vstupuji s tím, že chci pomoci lidem, politik by tu měl být pro lidi a lidé by se na něj měli obracet se svými problémy.

Je podle Vás důležité, aby lidé chodili k volbám? Byla byste pro zavedení povinné volební účasti, jak platí například v Řecku, Belgii, Francii?

Je důležité, aby lidé k volbám chodili, jelikož jen oni sami mohou rozhodnout o tom, jak bude politická situace v České republice vypadat. Teprve skutečně masová účast ve volbách může překonat onu do zákona o volbách do Poslanecké sněmovny záměrně implementovanou volební přepočítávací alchymii, jak z hlasů pár voličů a nepatrného rozdílu udělat co nejvíce mandátů, kterou osobně považuji za naprostou zrůdnost. Mnoho lidí si stěžuje na politické dění, ale jakmile jsou volby, tak k nim nejdou. Takhle se však nic nezmění. Na druhou stranu nemám ráda direktivní nařízení, máme demokracii a lidé mohou jít svobodně k volbám a vyjádřit své sympatie k určité politické straně a nepovažuji za rozumné nutit je k tomu volit někoho za každou cenu. Určitě lepší cestou by bylo nabídnout jim takové osobnosti, které budou ochotni ve volbách podpořit.

Zdroj: http://www.isoutok.cz/inpage/obavam-se-totality-penez-rika-tereza-cechova-humpolcova/

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama