Kdyby se z Veleslavína nestalo politické téma a blokující spor mezi tehdejší vládou Andreje Babiše a vedením Prahy, mohl být areál už dávno opravený a otevřený veřejnosti.

Od začátku jsme navrhovali jeho využití pro sociální a komunitní služby.

Případ Veleslavína ale není ojedinělý. Zapadá do širšího problému, který se v Česku řeší dlouhodobě. Stát vlastní řadu prázdných nebo pro svůj výkon nepotřebných budov a pozemků, jejichž převod na obce a města je zbytečně složitý a pomalý. Starostové i Svaz měst a obcí opakovaně upozorňují, že zdlouhavé a nejasné procesy brzdí rozvoj území a prodražují projekty, přestože by samosprávy dokázaly tyto objekty rychle přeměnit na školky, sociální služby nebo bydlení.

O to víc vítám, že se po letech konečně rýsuje řešení a že se posouváme od nejistoty k reálné šanci na převod a rekonstrukci. Velmi oceňuji připravenost městské části Praha 6, která jasně deklarovala, že je schopna a ochotna se o areál postarat a postupně ho revitalizovat pro veřejné využití.

Veleslavínský zámek si zaslouží novou kapitolu. A Praha si zaslouží, aby podobné příběhy už netrvaly osm let.