Prý je nutné zprůhlednit to a jednou zase ono. Musíme prý být co nejvíce transparentní a na vše musí dohlížet veřejnost. K tomu všemu se již přijaly některé zákony, které mají snížit korupci v našich podmínkách. Jedná se například o zákon o veřejných zakázkách, zákon o registru smluv, NKÚ, vnitřní kontrole atd. Máme samou kontrolu na kontrolu a výsledek je stále žalostný. Problém totiž spočívá v tom, že všechny naše kontroly jsou až ex post. Tedy na konci.
Nikoho netrápí, zda je vše v pořádku na začátku procesu. Právě na začátku se alokují zdroje a finance. Na konci už je vše sečteno a podtrženo a nic nemůžete změnit. Kontrolu na konci procesu plní i registr smluv, který byl po různých přestřelkách nakonec schválen v kompromisní variantě v roce 2017. Prý má tento zákon zatočit s korupcí. Snad právě proto byl tlačen různými iniciativami typu Rekonstrukce státu (já osobně tuto iniciativu nazývám Dekonstrukce státu).
Jenže opak se stal pravdou. Místo toho, aby registr smluv likvidoval korupci, tak se nic nezměnilo. Co je ale ještě horší, registr smluv primárně ohrožuje státem vlastněné podniky, protože v něm musí uveřejňovat uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun. Z tohoto důvodu byl z registru smluv primárně vyňat ČEZ a ošetřily se státem vlastněné firmy, tak aby škody byly na kapitalistickém trhu co možná nejmenší. Přeci jen je registr smluv nástroj kapitalistické konkurence pro oslabení pozice státu a jím vlastněných podniků. Pirátská strana však přišla s nápadem, který prý má ještě více zvýšit transparentnost a navrhuje, aby tyto výjimky byly ze zákona vyškrtnuty.
Piráti prostě a jednoduše navrhují, aby ČEZ a další státem vlastněné podniky, které přinášejí nemalé zisky do rozpočtu, spadaly rovněž do registru smluv. Nemusím se příliš rozepisovat o tom, že pokud by k tomu došlo, tak naše podniky dříve nebo později zlikviduje drtivá kapitalistická konkurence. Vím, že někdo může říci, že ČEZ vystupuje jako monopol. Osobně mohu říci, že je lepší mít státní monopol, než soukromý. Státní totiž lze regulovat státem ve veřejném zájmu a navíc stát musí mít pod sebou strategické podniky a chránit si je před „mlsnými“ nadnárodními korporacemi. Piráti si tohle asi neuvědomují, a nebo uvědomují, protože je k tomu někdo tlačí.
Vše je opět skryto za mlhu transparentnosti a veřejnosti předkládáno, že ČEZ a státem vlastněné firmy jsou něco špatného a že společnost má právo vidět, jak se hospodaří s jejich penězi (rozumějme penězi nás všech). Akorát si musíme říci podstatnou věc, že ČEZ a jiní vydělávají peníze, které poté odvádí například v podobě dividend do rozpočtu. Takže nehospodaří s veřejnými prostředky, ale tyto prostředky vytváří. Jedná se o dost podstatný rozdíl a ten je potřeba u bohulibých rozhodnutí brát v potaz. Navíc se musím ptát, čím budou chtít Piráti nahradit výpadek, až ČEZ a další podniky budou zprivatizovány? Že by nám zase zvýšili daně?
Zákon, který nyní doputoval i se stanoviskem vlády do sněmovny a týká se svobodného přístupu k informacím a registru smluv, je jen dalším dílem skládačky k pokusu soukromého kapitálu privatizovat zbytky státních podniků (rozumějme honosných a výdělečných podniků). Zásadně odmítám, aby byla zrušena výjimka pro ČEZ a další podniky v registru smluv. Stát si svá „zlatá vejce“ musí chránit za každou cenu, protože jinak nám nezbude už vůbec nic a budeme se jen divit, jak nás soukromý kapitál bude ovládat.
