V listopadu 1989 jsem byla u toho. To patří říct úvodem. Právě proto si přeji, aby všichni politikové 17. listopadu už hlavně – MLČELI.
Kde kdo dnes buší do slovníku Miloše Zemana, a polemizují, zda měl být prezidentem. Zbytečná debata. Miloš vyhrál, protože ho Karel neporazil. Jak prosté. Nebo sprosté?
Je potřeba si to přiznat, a začít s tím něco dělat. Zákon o obcích, druhý v pořadí od roku 1989, kterým se řídí naše obce a města, sice upravuje to základní, čím se musí orgány obcí a měst řídit, ale má řadu slabin, s nimiž si praxe neví rady.
Stále mne překvapuje, že nositel jiného než většinového názoru v této zemi je hned nazýván kontroverzním, a jak se ještě v roce 2014 neví, že obec nerovná se stát. Jsme národ alibistů a nevzdělanců? To snad ne...
V České republice bude za měsíc k mání přes šest tisíc zajímavých pracovních pozic. Mají však svá úskalí. Chcete se v rámci komunálních voleb zastavit a zamyslet? Tak čtěte :-).
NEZÁVISLÍ v Mohelnici na Olomoucku čelí v historii Mohelnice nejvyššímu tlaku, jaký byl kdy na volebního soupeře vyvíjen. A je tu jedno novum - tímto tlakem jsou drahé, na křídovém papíře tištěné ANONYMNÍ letáky. Co stojí někomu za takové špinavosti?
Strany se dnes předhánějí, která je pro komunální volby ta nejlepší značka. Mám pro ně smutnou zprávu. Žádná. Není-li podložena jmény, která mají lidi léta prověřená, je značka pár nevolitelných písmen bez obsahu.
Všichni od zákona očekávali omezení korupce v Čechách. Realita? Vyhrává levná, nikoli kvalitní práce. Korupci, ať přímou nebo nepřímou, to neomezilo, ale zvýšilo. Z velkých firem se stávají "pasáci" malých. A padají nám mosty. Nesmíme už zavírat oči.
A není v tom ani milimetr jakékoli ironie. Pokud jde o Rusko a Ukrajinu, promluvil uvážlivě s jasným vzkazem Evropě - nechceme válku. Gesta totiž k válkám vedou - mezi státy stejně jako v obcích a městech. Premiéra je třeba v této věci podpořit.
Jak něco moc zavání teatrálností, jako je v tuto dobu polévání hlav studenou vodou, končí vážnost akce - nepolévejme se, raději přispějme!
"Společný model ušetří peníze. Pod jednou střechou to bude efektivní." Na radnicích sedí státní a samosprávní úředníci pod jednou střechou, nikdo je neodlišuje, často sedí na dvou židlích najednou, vzájemně o sobě rozhodují, a je to všechno špatně.
Odpověď je jednoduchá - lidé jsou unaveni osobními útoky, proto zvolí vtip a životní nadhled. Ať je voličům nabídne kdokoli – třeba kandidátka Sněhurky a sedmi trpaslíků. Nevěříte? Věřte!
Nezávislost znamená, že člověk „vládne sám sobě“, má nad sebou svrchovanou kontrolu, jeho názor je skutečně jeho názorem, a když za něco bojuje, rozhoduje podle svého svědomí a vědomí, ne diktátu kohokoliv. Tolik lze načerpat z chytrých knih.
Napřed jsem se domnívala, že je to recese. Bylo to však myšleno vážně. Losovat kandidáty do komunálních voleb z lidí, kteří se nahodile přihlásí, není pro samosprávu řešením. Spíše naopak. Je to zoufalý krok.
Má to symboliku, neboť tvrdíme, že i svému městu vrátíme dobrou, v posledních letech bohužel velmi pošramocenou, značku. A lidé na to slyší :-).
Vím, že jím asi nebude, protože se programově vyhýbá politice. Ale právě proto bych si ho za prezidenta přála.
I ten můj. Tyto týdny prostě „dělá volby“. A když říkám dělá, tak to myslím doslova.
V roce 2010 jsme drtivě vyhráli volby, přesto nám kolegové zabránili řídit město. Pustili nás k tomu až v roce 2013 - když si nevěděli rady a jen se hádali. Pak nám dali zase najevo, abychom šli, že už nás není třeba. O tom ale nerozhodují oni.
Volební strany finišují při sestavování kandidátek do obecních a městských zastupitelstev – proč to jde tak ztuha?
Neuráží mne, že Petra Kvitová má bydliště v Monaku. Uráží mne, že tento stát má takový systém daní, že být zde úspěšný, schopný a pracovitý je za trest. A rozhodují o tom lidé typu Humla, kteří si nevidí do úst.
