Mgr. Jiří Dienstbier, ml.

Senátor za ČSSD
  • ČSSD
  • Kladno
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

14.08.2019 18:00:37

Ty zákony se musí změnit všechny, aby ten systém mohl fungovat

Ty zákony se musí změnit všechny, aby ten systém mohl fungovat

Projev na 11. schůzi Senátu dne 14. 8. 2019 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já bych jednak chtěl podpořit to, co schválil ústavně-právní výbor. Těch důvodů je vícero. Ty hlavní už tady byly naznačeny. Souvisí to s naším návrhem na změnu ústavy, kterou se prodlužuje lhůta pro projednávání návrhů zákonů v Senátu z 30 na 60 dnů. Mj. i z tohoto důvodu se Senát v minulosti zdráhal, jak už tady bylo popsáno, schválit ten předchozí návrh toho tzv. změnového zákona, protože reálně nám tam doopravdy vypadne čas. Protože pokud budou nějaké technologické lhůty, kdy se předem bude muset vkládat něco do systému, tak v tom našem velmi krátkém čase, který máme, by bylo složité to projednávat.

Ono to samozřejmě může být ve prospěch kvality legislativního procesu, protože to, co tady často praktikujeme, že tady na poslední chvíli předkládáme pozměňovací návrhy, pak je velmi těžké je posoudit. Často možná přesně nejsme schopni docenit dopady těchto pozměňovacích návrhů. To znamená, ty lhůty jsou rozumné, ale v těch 30 dnech, které reálně jsou dvěma týdny, to bez té ústavní změny je téměř neproveditelné.

Pak bych se chtěl vyjádřit k tomu, k čemu došlo v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že to bylo na tlak ministerstva vnitra, které – a tomu rozumím – velmi naléhavě potřebuje odložit účinnost, protože ten systém není nachystaný. To znamená, byť je nový zákon o sbírce zákonů schválen, tak od 1. ledna příštího roku to nemůže začít fungovat, když není nachystaný systém.

Nicméně to, co už mně vadí na tom procesu, je to, co už tady bylo zmíněno, že byly vypuštěny jednak volební zákony, ale pak především novela zákona o Jednacím řádu Senátu. Představa, že toto je správný postup, že elektronická legislativa může fungovat od ministerstva, které iniciuje návrh zákona po meziresortní připomínkové řízení, projednávání na úrovni vlády, v Poslanecké sněmovně a pak najednou se zastaví před zdmi Senátu a tady to pojede nějak postaru a bude se to převádět mezi jednotlivými systémy, pak se to případně vrátí do sněmovny, k prezidentovi a tam už to zase pojede elektronicky, ta je naprosto nesmyslná. Ty zákony se musí změnit všechny, aby ten systém mohl jako takový celkově na všech úrovních fungovat.

Já tomu účelu rozumím, proč se tak stalo, protože zase ministerstvo vnitra bylo v panice, že v případě, že my se postavíme k tomu návrhu zákona stejně jako který tomu předchozímu, tak se nestihne odložení účinnosti do konce letošního roku a nastala by situace, kdy není ten systém, ale je povinnost elektronicky tu legislativu zpracovávat. Ale ta účelovost, ta je právě špatně. A z tohoto hlediska vlastně jediným možným řešením je právě ten pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, kdy my vyřešíme problém ministerstva vnitra, to je odklad účinnosti. Zároveň jsou pořád více než 2 roky do té odložené účinnosti nového zákona o sbírce zákonů, kdy ministerstvo vnitra může předložit komplexní změnový zákon, který bude zahrnovat i novelu zákona o Jednacím řádu Senátu. A nebude to tedy s velmi hezkým návrhem, že nám pomůže tuto věc zpracovat, přehazovat na nás.

To bylo doopravdy velmi ušlechtilé. Já chápu, že pan ministr Kremlík je tady v pozici náhradníka, že nám tady pouze přednesl to, co mu ministerstvo vnitra připravilo, ale takto k tomu doopravdy přistupovat nejde. Ani s touto, v uvozovkách, šlechetností. Takže doporučuji, abychom postupovali, jak navrhl ústavně-právní výbor.

Tím by se vyřešily i jiné dva problémy, o kterých se chci zmínit, přesto to pro jistotu udělám. A to jsou ty změny provedené v Poslanecké sněmovně. Jednak pevná data účinnosti právních předpisů k 1. lednu, respektive k 1. červenci roku, a pak je to přehled veřejnoprávních povinností.

Co se týče pevných dat účinnosti, tam jsou stanoveny nějaké podmínky, respektive výjimky, kdy nemusí být nutně účinnost stanovená k 1. lednu nebo k 1. červenci. Já si myslím, že to je vlastně velmi nedomyšlený návrh. Byť je tam obecný zájem a myslím, že zvlášť závažné důvody nebo nějaké bezpečnostní stavy, tak si myslím, že v praxi to bude tak, že u dvou třetin zákonů se budou hledat naléhavé důvody, ten obecný zájem. A stejně to pojede postaru a jenom budeme porušovat nějaké pravidlo, které tam je. Zpravidla to tak bude téměř vždy u transpozic evropských předpisů, protože tam se to zpravidla dělá na poslední chvíli. Nebo dokonce se zpožděním už často běží nějaké procesy proti České republice ze strany Evropské komise. Čili tam bude vždy ten naléhavý obecný zájem a ta zvlášť naléhavá situace.

Pak to bude u různých situací, které jsme tady v poslední době řešili, např. novely zákonů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. A na to samozřejmě musí navazovat ještě prováděcí předpisy, nebo jít ruku v ruce s přípravou a schvalováním zákona. To znamená, že těch případů bude celá řada. A navíc může docházet i k situacím velmi problematickým. Už k tomu v minulosti také došlo. Já bych tady zmínil jeden případ, kdy podle současného zákona o sbírce zákonů, pokud je nastavená účinnost dřívější, než když je zákon schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů, tak platí, že to je 15. dnem po vyhlášení.

Teď se navrhuje, aby to bylo k nejbližšímu 1. lednu nebo k 1. červenci, to znamená, že se může stát, že v těch nejnaléhavějších případech, kdy se spěchá se schvalováním, dá se ten nejčasnější možný termín účinnosti. A když se to nestihne projednat v parlamentu k tomuto datu, tak přesto, že to spěchá, je to naléhavé, tak nám to najednou propadne, když to bude vyhlášeno ve sbírce třeba 10. ledna, tak přesto, že to potřebujeme, tak automaticky podle toho nového návrhu to bude účinné až k 1. červenci. Přestože to je naléhavé, řeší to kalamitní situaci nebo něco takového.

A úplný průšvih podle mě je to na úrovni prováděcích předpisů. Protože tam se schválí zákon, najednou je potřeba dotáhnout prováděcí předpisy. A když se stane to, že to propadne těsně za ten termín pololetí, tak nebude možné vydat prováděcí předpisy. Pokud se samozřejmě nezdůvodní obecný zájem a ta zvláštní mimořádná naléhavost situace. Čili to je jedna věc.

Ono to bude vyřešeno, když z toho ponecháme jenom ten odklad účinnosti, vypadne i tato věc. A druhý je ten přehled veřejnoprávních povinností. To je podle mě ještě šílenější návrh, než jsou ta pevná data účinnosti. Protože, představte si, že máte zákon, který stanovuje veřejnoprávní povinnosti, a pak budete mít nějakou tabulku, do které máte tu veřejnoprávní povinnost popsat. Vy tam v podstatě jenom přepíšete ten zákon jinými slovy.

Já nevím, představte si to třeba u živnostenského zákona. Ten říká, že chcete-li podnikat, vykonávat živnost, musíte mít oprávnění. Takže začnete popisovat oprávnění. Začnete tím, že uvedete x-desítek případů, kdy nemusíte, protože jsou na to výjimky. Pak uvedete, že musíte to povolení získat nějakými dvěma způsoby, podle toho, jestli je to ohlašovací, koncesovaná. Pak, když je to ohlašovací, musíte splnit případně další podmínky, když jsou tam nějaké kvalifikační předpoklady... A takhle ten živnostenský zákon opíšete do těch tabulek.

Ještě absurdnější případ bude takový trestní zákoník, který nepochybně stanoví veřejnoprávní povinnosti, byť říká vlastně negativně, když něco uděláte, pak... Neříká, nesmíte to, ale když něco uděláte, tak přijde sankce. Čili je tam veřejnoprávní sankce. To znamená, při první novele trestního zákoníku přiložíte x-set stránek tabulek, kde budete popisovat tyto věci.

A to, co je na tom nejzrádnější podle mého názoru, že to ještě může adresáty norem, to znamená, především občany České republiky, poškodit. Protože pokud se spolehnou na popis té povinnosti v tabulce, tak tabulka je nezávazná. Platí ten zákon. To znamená, když se ho nepodaří přesně přepsat do té tabulky a někdo se podle toho bude řídit, tak poruší zákon, přijde sankce, aniž by byl jakýkoli zlý úmysl na jeho straně. A těch důvodů by se dala uvést celá řada.

Já, pokud bych tady získal dojem, že by nebyla vůle podpořit ten pozměňovacím návrh ústavně-právního výboru, který teď vypouští vše, tedy i toto, tak bych předložil pozměňovací návrh, který vypouští tyto dvě věci. To znamená, ta pevná data účinnosti a přehled veřejnoprávních povinností. Zatím jsem zaznamenal, že tady je docela vůle k tomu návrhu ústavně-právního výboru, pak bych tím dále asi zbytečně zdržoval. Ale považoval jsem za velmi potřebné to uvést. Protože byť v obou případech je tam velmi dobrý úmysl, kterému já rozumím, tak ve skutečnosti by to situaci spíše zhoršilo.

Tou cestou je doopravdy zkvalitňování legislativy, a ne vymýšlení pevných dat a uvádění nějakých nezávazných přehledů veřejnoprávních povinností. Ale práce na větší kvalitě, na méně častých změnách zákonů, to je to, co může pomoci adresátům právních norem. Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout