Dovolte mi relativně stručné vyjádření v rámci třetího čtení EET 2.0. Jedna rámovací poznámka, pak několik konkrétních věcných výhrad. Včetně toho, že jedna z konkrétních věcných výhrad bude lehce smutně úsměvná nebo – dokonce ji mám v poznámkách – bizarní. Ta rámovací poznámka. Už to tady říkal někdo z předřečníků, ať si to takhle zarámujeme.
Ta debata je o tom, jestli chceme malý nebo velký stát. Stát, který kontroluje, dohlíží, anebo stát, který důvěřuje, podporuje, věří v individualitu, věří v odpovědnost lidí a tak dále. To je přece úplně klíčová otázka nebo klíčová červená nit, která se táhne celou debatou o EET. Takže takto stručně to uvádím. To je základní rámec, jestli chceme kontrolu, dohled – to jsou zastánci EET – nebo jestli chceme důvěru, víru v člověka, víru ve svobodu lidí, víru v odpovědnost lidí. Já se kloním k té druhé variantě. To znamená, budu hlasovat proti EET 2.0, protože si myslím, že malý stát, který důvěřuje lidem, důvěřuje podnikatelům, věří, řeknu, v pozitivní věci, nevidí loupežníka na každém rohu, za každým rohem a v každém člověku, tak takový stát budu podporovat.
Teď klíčové body, které chci shrnout za ODS. Mám tady, jestli se nepletu, čtyři poznámky. Pak ta poslední bizarní se netýká ódeesky. Za ODS jsme se snažili pozměňovacími návrhy nejít po kazuistikách typu vánoční kapři a vánoční stromky – to bude poslední zmínka – ale jít po věcech zásadních. Takže, když to vezmu opravdu i podle priorit, tak první, co zdůrazňujeme, je protiústavnost. Takhle to zase pojmenujme pravými slovy, protiústavnost evidence bezhotovostních plateb.
Já jsem tady ve druhém čtení ocitoval... Nebojte, mám tady samozřejmě celý nález Ústavního soudu z prosince 2017, kdy Ústavní soud posuzoval EET v první variantě. Ústavní soud k bezhotovostním platbám, cituju z bodu 96. Jsou to opravdu jenom dvě věty. Nebojte, nebudu vás zdržovat. Cituji z bodu 96, odůvodnění tehdejšího plenárního nálezu Ústavního soudu 26/16: „Stát tak sám musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu.“ Tečka, konec citace.
To znamená, Ústavní soud k evidenci bezhotovostních plateb jasně vzkázal: Tudy, státe, ne. Toto není cesta. Můžeš si bezhotovostní platby zjistit i jinak. Nepochybně to není tak jednoduché, jako když budou evidovány v elektronické evidenci tržeb. Musí k tomu správce daně vynaložit nějaké konkrétní kroky, stojí ho to nějakou aktivitu, ale Ústavní soud jasně řekl: Státe, ty jsi tady od toho, aby sis poradil, nikoliv aby sis zjednodušoval cestu, když se hrabeš jiným subjektům v soukromí. Takhle jednoduchý vzkaz Ústavního soudu je. Nejdůležitější věta je opravdu ta, že takto musí být elektronická evidence tržeb nahlížena i v budoucnu.
Proč takhle zdůrazňuju nález Ústavního soudu? Za 10 let se princip bezhotovostních plateb přece vůbec nijak fakticky nezměnil. Jinými slovy, já bych ještě jako právník dokázal pochopit, že bychom nemohli plenární nález Ústavního soudu aplikovat, pokud by se změnily reálné vnější podmínky nebo by se změnil svět kolem nás. To znamená, změnily by se východiska, okolnosti, věcné předpoklady, na kterých nález Ústavního soudu stál. Ale na bezhotovostních platbách se nezměnilo fakticky od prosince 2017, kdy Ústavní soud rozhodoval, vůbec nic. Takže protiústavnost.
K tomu směřují nosné pozměňovací návrhy ódeesky, kolegy Vojty Munzara a dalších kolegů. Nebudu je všechny jmenovat. Oni vědí, kdo to odpracovali.
Takže návrh, který se týká, pozměňovací návrh odéesky, který se týká bezhotovostních plateb, je zpracován variantně tak, aby v rámci hlasování mohla Poslanecká sněmovna se rozhodnout co nejodpovědněji, to znamená vynětí ve variantě jedné všech bezhotovostních plateb bez výjimky anebo ve variantě druhé vynětí bezhotovostních plateb, když to zjednoduším u platebních institucí v České republice, protože chápeme složitost v době Revolutů a jiných podobných, řeknu digitálních platebních institucí, tak chápeme přece jenom nějakou míru náročnosti dohledání těch plateb u ne českých platebních institucí.
Druhá klíčová věc, kterou říkáme, milý státe, netrap, netrap, malé živnostníky, malé podnikatele. A já tady k tomu ještě dodávám, milý státe, postupuj systematicky v rámci českého právního řádu. Vládní koalice a teď to říkám ryze fakticky se dohodla na hranici 1 milionu tržeb zdanitelných příjmů a tak dále na hranici 1 milionu, kdy má být ta hranice, řekněme mezi malým podnikatelem, který má mít možnost se vykoupit, k tomu se dostanu za chviličku, vyplatit z elektronické evidence tržeb. Ale hranice 1 milionu v dnešním českém právním řádu není spojena s žádnými dalšími významnými daňově právními instituty, opatřeními a tak dále. Kde leží ta, řeknu tržbová, daňově právně významná hranice? Ta leží na hranici 2 milionů korun, nikoliv 1 milionu korun. Registrace k DPH, hranice pro paušální příjmy a tak dále. To znamená zase ty nosné pozměňovací návrhy odéesky v této druhé klíčové věci, kterou u EET 2.0 zdůrazňujeme a se kterou bytostně nesouhlasíme, je, že hranice, kdy nebudou muset malí podnikatelé, živnostníci podléhat elektronické evidenci tržeb, nemá být posazená tak, jak to chce vládní koalice na hranici 1 milionu korun, ale má být posazena na hranici 2 milionů korun.
Máme to zpracováno ve čtyřech variantách ty naše pozměňovací návrhy. Hranice 2 miliony pro všechny, druhá varianta hranice 2 miliony pouze pro fyzické osoby, to znamená naplnění opravdu toho pojmu živnostník i fakticky. A pak protože chápeme číslovky 108 versus 92, to znamená poměry v této Sněmovně, tak byť se nám hranice 1 milionu korun nelíbí, tak ano, máme variantně zpracován i pozměňovací návrh hranice 1 milionu korun, ale na rozdíl od vládní koalice bez ohledu na daňový režim subjektu toho malého podnikatele, malého živnostníka. A poslední čtvrtá varianta hranice 1 milionu korun pouze pro fyzické osoby.
Třetí klíčová věc, kterou považujeme na návrhu za špatnou je, a už to tady zmiňoval některý z předřečníků, já si tady v těch pojmech a věřím, že to není hrubý pojem nebo dehonestační pojem, ale popíšu to naprosto na rovinu, absolutně nesouhlasíme s tím výkupným 1 400 korun, který mají živnostníci a malí podnikatelé platit, aby se vykoupili z úřední povinnosti, kterou na ně chce stát zavést. To takhle budeme postupovat u všech dalších právních povinností v této zemi? To znamená, že vymyslíme na subjekty v této zemi a teď bez ohledu na to, jestli jsou to podnikatelé, fyzické osoby, právnické osoby, nějakou novou povinnost a řekneme, milý subjekte práva, když zaplatíš výpalné, tak my tě od toho osvobodíme od té povinnosti, to opravdu chceme tuhletu věc prolomit? Tak to nám připadá úplně jako mimo mísu. Takže ta věc, se kterou bytostně nesouhlasíme, třetí v pořadí je opravdu to výpalné 1 400 korun u režimu EET OFF a směřuje k tomu pozměňovací návrh, kterým toto výpalné nebo výkupné rušíme.
A pak je sada 3 pozměňovacích návrhů, a to v té debatě s výjimkou kolegy Petra Bendla, vaším prostřednictvím, on věřím, že za tu pochvalu bude rád a že se nebude zlobit a nezačervená se, že ho tady takhle zmíním. On podal 3 pozměňovací návrhy, které jsou spojovány zase jedním velmi silným argumentem a to je ochrana soukromí. Zase to řeknu naprosto na placato, kdo ovládá a bude ovládat analytická data z EET 2.0, tak ovládá vlastně byznysově, podnikatelsky z pohledu rozhodování tuto zemi. To znamená, buďme přísní na to, jak se s těmito daty bude nakládat. K tomu směřují 3 pozměňovací návrhy. Já je takhle shrnu do jednoho balíčku kolegy Petra Bendla, ať jsou to pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, jaké osoby mají přístup, jak s těmi daty má být nakládáno. A samozřejmě, aby pravidla ochrany soukromí fungovala, tak musí být vynutitelná přes nějaké sankce.
To znamená, ty pozměňovací návrhy směřují i ke správným deliktům, respektive přestupkům, pokud to soukromí subjektů, jejichž data budou evidována a já rozumím tomu, že ten rozsah je menší než u EET 1.0, tak to je velmi důležitý aspekt, který vlastně s výjimkou Petra Bendla v této Sněmovně téměř nikdo, téměř nikdo nezesiloval do veřejného prostoru, nekomunikoval do veřejného prostoru a myslím, že je potřeba to v rámci 3. čtení zdůraznit. Takže toto jsou 4 prioritní věci, které odéeska svými pozměňovacími návrhy k EET 2.0 sleduje. Čtyři priority, nerozdrobujeme se v drobné kazuistice a v drobných konkrétnostech.
Tím se dostávám totiž k té poslední poznámce. Poprosil bych, aby ministerstvo v rámci a teď jakýchkoliv, teď už to nezměníme u EET 2.0 v rámci svých stanovisek k jednotlivým pozměňovacím návrhům u jakýchkoliv norem do budoucna úplně, řekněme, v té argumentaci neklesalo tak nízko, jak jsem se u jednoho z pozměňovacích návrhů dočetl. Já v této věci (Se smíchem.), proto říkám, že to je věc spíš smutně úsměvná.
Kolega Libor Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího, podal pozměňovací návrh, který chce z EET vyjmout sezonní prodej vánočních stromků. A argumentace Ministerstva financí, teď to budu citovat. „Není žádoucí rozšiřovat výjimky tohoto typu. Vládní návrh zákona jsou podobné výjimky týkající se prodeje vánočních kaprů přidržel toho, že v původním zákoně tato výjimka byla v Poslanecké sněmovně doplněna a bylo vytvořeno legitimní očekávání jejich adresátů jejího zachování. Pro prodej vánočních stromků toto neplatí, naopak jejich evidování v minulosti již docházelo.“ Takže prosím vás, jestli zákon, který prošel testem ústavnosti u Ústavního soudu, v části ale byl zrušen, je z roku 2016 pro vánoční kapry vytvořil legitimní očekávání, tak je to podle mě jako smutně úsměvný.
Takže vánoční stromek a vánoční kapr budou mít v České republice dva rozdílné daňové režimy z pohledu evidence tržeb. Myslíte si, že tyto dva atributy krásných českých křesťanských vánočních svátků si zaslouží rozdílné hodnocení v českém právu? No, já to považuju opravdu jako za věc smutně úsměvnou, respektive použil jsem už to slovo bizarní, tak tolik shrnutí. Věřím, že jsem nebyl nijak dlouhý. Tolik shrnutí těch klíčových výhrad odéesky a předám pak panu zpravodaji návrh v souladu s jednacím řádem legislativně technické úpravy k pozměňovacímu návrhu právě kolegy Vojty Munzara a dalších členů ODS. Já se pak ještě přihlásím samozřejmě v podrobné rozpravě, takže teď jenom tady na mikrofon odcituju kratince... (Ministryně Schillerová sděluje, že podrobná rozprava nebude.) Jo, zpět, takže správně, to teďka načítám, omlouvám se, teď se omlouvám za tu chybu, takže správně jsem si to přinesl.
Takže prosím vás, navrhujeme následující legislativně technickou úpravu. V pozměňovacím návrhu B3, sněmovní dokument 1551 obsaženém ve sněmovním tisku 189/3 se na začátek vkládá věta - cituji: „ v části první § 11 odst. 3 se slova „ v paušálním režimu přihlášeného k přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby“ nahrazují slovy „ v prvním pásmu paušálního režimu, jehož příjmy ze samostatné činnosti v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 milion ká čé.“ Předávám tento návrh legislativně technické úpravy panu zpravodaji a poprosím, aby byl zahrnut do hlasovací procedury.
Děkuju mnohokrát.
