Mgr. Marek Výborný

  • KDU-ČSL
  • Pardubický kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,25. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.05.2021 16:01:05

Chceme rychlé, jednoduché, transparentní, digitální stavební řízení

Chceme rychlé, jednoduché, transparentní, digitální stavební řízení

Projev na 102. schůzi Poslanecké sněmovny 12. května 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona

Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, chci podotknout, že zde vystupuji vlastně podruhé. Poprvé bylo krátce po mém zahájení mého příspěvku v obecné rozpravě při posledním projednávání těchto dvou tisků v této sloučené rozpravě jednání přerušeno a já si nyní dovolím se k tomu vrátit. Nebudu opakovat věci, které zde byly řečeny. Jenom je připomenu a soustředím se na začátku skutečně na stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL, ale v zásadě tady určitě budu tlumočit stanovisko jak koalice Spolu tak i těch, se kterými jsme spolupracovali na našem komplexním pozměňovacím návrhu, tedy i s kluby koalice Pirátů a STAN.

Co chci říci na začátku? Je naprosto nesporné, že máme s paní ministryní a s vládou společný cíl. Chceme rychlé, jednoduché, transparentní, digitální /to je ta podmínka, abychom to všechno dokázali/ stavební řízení, které bude moderní a které bude přívětivé vůči stavebníkům, hlavně vůči občanům. Nechceme - a v tom nevím, jestli se už zcela shodujeme - stavební řízení, stavební zákon, který by preferoval pouze určitou skupinu stavebníků, například velkých developerů a podobně. Čili ta základní shoda v tom cíli tady samozřejmě je, jenom bohužel se zcela míjíme tou cestou, jak toho cíle dosáhnout. My jsme přesvědčeni o tom, že tohoto cíle se nedosáhne destrukcí toho, co léta letoucí funguje, my se neshodujeme v tom, že tohoto cíle se dosáhne vytvořením jednoho superúřadu, cíle se nedosáhne tím, že celé stavební řízení centralizujeme. To jsou všechno věci, se kterými přichází vláda v tom kvazi vládním pozměňovacím návrhu, který zde předložil pan poslanec Kolovratník. My jsme přesvědčeni o tom, že toho cíle je možné dosáhnout tak, jak to pojmenoval ten opoziční pozměňovací návrh, tak, jak se na tom ale shodují všichni klíčoví dotčení aktéři, od Svazu měst a obcí přes Sdružení místních samospráv až po Asociaci krajů, a sice, že cestou k dosažení toho cíle je digitalizace, jasné digitalizované řízení, vytvoření portálu stavebníka tak, aby skutečně občan, stavebník, mohl své stavební řízení vyřizovat ze své kanceláře nebo ze své domácnosti, z jednoho počítače, kam vloží ten projekt, kde se k tomu všichni dotčení aktéři budou v nějakých jasně stanovených lhůtách vyjadřovat tak, abychom zajistili rychlé řízení, kdy tady ale nebudeme muset vytvářet 13 tisíc nových míst pod služebním zákonem, to znamená 13 tisíc nových úředníků.

To jsou všechno věci, kde se zcela míjíme s tím, co tady bylo představeno ze strany té koalice stavebního zákona, tedy hnutí ANO, SPD a KSČM, mohu-li tedy použít výsledky i z projednávání na hospodářského výboru, nakonec i z vystoupení mnoha kolegů zde ve Sněmovně.

Já se k našemu komplexnímu pozměňovacímu návrhu ještě dostanu a některé základní teze, protože bohužel v médiích a ve veřejném prostoru jsou velmi často dezintepretovány, velmi často jsou označovány nálepkami, které prostě neplatí ve smyslu toho, že opoziční pozměňovací návrh, náš návrh stavebního řízení, moderního stavebního řízení, nic neřeší, že zůstáváme tam, kde jsme doposud, že řízení bude nadále pomalé, že nebude vstřícné vůči stavebníkovi. Není to pravda. K tomu se dostanu na závěr.

Ale mám některé povinnosti, které jsem nedopověděl při pátečním jednání a ke kterým se s dovolením musím vrátit. Jenom připomenu, že jsem tady představoval pozměňovací návrh, ten jeden, který se týká i legislativně technické úpravy, týká se vyvlastnění. K tomu se vracet nebudu, protože už to bylo jednou vyřčeno. Nicméně bych vás chtěl požádat ještě o podporu dalších pozměňovacích návrhu, a to si myslím, že se právě v tomto okamžiku sluší a patří ve třetím čtení.

Ten jeden pozměňovací návrh se týká územních studií. Je to pozměňovací návrh pod číslem dokumentu 8015. V tom návrhu /on není nijak složitý/ se posiluje to, co obecně jako koalice Spolu považujeme za klíčové, a to je, aby ze stavebního řízení nebyly vylučovány samosprávy, aby skutečně samosprávy měly šanci - a mimo jiné právě v územním řízení - se k těm věcem vyjadřovat. Proto upravujeme a rozšiřujeme kompetence zastupitelstva kraje a analogicky i zastupitelstev obcí v případě pořizování územně plánovací dokumentace. Jedná se především o to, aby zastupitelstvo kraje, potažmo zastupitelstvo obce a města, mělo povinnost schvalovat územní studii, pořízenou krajským úřadem, potažmo pořízenou pro území obce nebo jeho části. To znamená v § 24 by zastupitelstvo kraje a rada kraje schvalovaly územní studii pořízenou krajským úřadem, v případě obce a města by to bylo schválení územní studie pořízené pro území obce nebo jeho část.

Ten cíl je jednoznačný. My chceme, aby samosprávy měly pod kontrolou územní rozvoj, a to i na úrovni územní studie, nikoliv jen na úrovni územního plánu, ale i na úrovni územní studie, aby měly pod kontrolou to, jakým směrem se bude dotčené území rozvíjet. A ta schválená územní studie zastupitelstvem samosprávného celku by sloužila v jeho územním obvodu jako odborný podklad pro další rozhodování. To je ten účel, proč toho chceme docílit a proč nechceme tuto pravomoc samosprávám sebrat.

My jsme přesvědčeni o tom, a obecně to je jeden z principů, který jsme tady představili /a hovořil o tom kolega Martin Kupka a další/, my chceme, aby občané prostřednictvím volených samospráv ať už na úrovni obcí, měst nebo krajů, měli maximální vliv na to, jakým směrem se bude dotčené území rozvíjet.

Čili poprosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu podobně jako toho, který se týká vyvlastnění, tak, abychom pokud možno šetřili vlastnická práva.

Dovolte mi ještě třetí pozměňovací návrh, který předložil kolega Jiří Mihola a ke kterému jsem se v podrobné rozpravě ve druhém čtení přihlásil. Je pod sněmovním dokumentem 7977 a týká se marginální věci, nebo drobnosti, a to jsou lesní mateřské školky. Jenom osvětlím, o co se jedná. Úplně jsem neporozuměl tomu, proč zde je negativní stanovisko hospodářského výboru.

Chci připomenout, že lesní mateřské školky jsou druhem tohoto zařízení předškolního vzdělávání, který je uznán školským zákonem. Vzdělávání dětí v nich probíhá především ve venkovních prostorách, už z názvu lesní mateřské školky to jasně vyplývá. To zázemí pro lesní mateřskou školku nesmí být podle školského zákona stavbou, což je obvykle vykládáno tak, že tedy může jít o výrobek plnící funkci stavby, ale nikoli o stavbu spojenou se zemí. A proto se pozměňovacím návrhem, který Jiří Mihola představil, navrhuje, aby vzhledem k charakteru lesních mateřských školek, škol, mohlo být jejich zázemí umisťováno i mimo zastavěné území podobně - není to tedy něco, co bychom vytvářeli nového - ale podobně jako to mají např. ekologická či informační centra.

Dále se navrhuje, aby zázemí lesní mateřské školy, které je výrobkem plnícím funkci stavby a nemá doplňkovou funkci bydlení nebo rekreace, bylo považováno za tzv. drobnou stavbu. A jak víme, tu můžeme umisťovat i bez příslušného povolení, ovšem vždy pouze v souladu se stavebním zákonem a územně plánovací dokumentací. Podobně jsou za drobné stavby považovány např. i menší stavby pro myslivost apod. Čili chceme ten stav narovnat, protože samozřejmě ta organizace nebo ten institut lesní mateřské školy je relativně nový, čili nekopíruje to, co je běžné pro drobné stavby pro myslivost, stejně tak jako nekopíruje ty možnosti ekologických či informačních center, která se nacházejí mimo zastavěné území, o to jde. Tímto pozměňovacím návrhem tedy vycházíme vstříc tomu, co podle mého názoru by mělo být ve shodě se všemi, kteří zde v Poslanecké sněmovně sedí, i s Ministerstvem pro místní rozvoj. Čili to jsou pozměňovací návrhy, ke kterým jsem chtěl požádat o podporu.

Nyní mi dovolte dokončit to, co jsem nestihl při posledním projednávání, a to je tlumočit usnesení zastupitelstva Pardubického kraje, které se dotýká rekodifikace stavebního práva. Nebudu číst úvod důvodové zprávy, ale pouze to stanovisko, které jsme byli požádáni, abychom s ním seznámili Poslaneckou sněmovnu, potažmo i veřejnost, při projednávání. Je to šest bodů, není to nijak dlouhé, tak si dovolím to tedy přečíst v úplnosti, tak jak tedy zastupitelstvo Pardubického kraje, kde mimochodem zasedá i zpravodaj tohoto tisku Martin Kolovratník, odhlasovalo.

1. Ponechání spojeného modelu veřejné správy na úseku stavebního práva. Jde o dlouhodobě ověřený funkční model veřejné správy, který je personálně zajištěn. Agenda je rovnoměrně rozdělena v rámci celé České republiky, z čehož vyplývá velmi dobrá znalost území. Argumentace systémovou podjatostí je marginální, navíc systémová podjatost byla vyřešena novelou správního řádu v rámci zákonodárné iniciativy Pardubického kraje. Možná si vzpomenete, hlasovali jsme o tom někdy před rokem a půl, čili ta novela, která částečně řešila, z výrazné části řešila onu systémovou podjatost, častý argument třeba i paní ministryně, tak to už máme za sebou. Spojený model představuje též prokazatelně nižší náklady na výkon agend, to si myslím, že je důležité v době covidové a pocovidové, kdy budeme skutečně a ministr financí nebo ministryně financí bude otáčet každou korunu. Příspěvek na výkon přenesené působnosti je ve výši okolo 60 %. Spojený model přináší i možnost spojení více agend, co se týče přenesené a samostatné působnosti na jednotlivých obcích.

2. Akcent na procesní stránku stavebního práva a její úpravy ve smyslu zrychlení a zjednodušení. Stávající procesní model je skutečně dlouhodobě neudržitelný. Je třeba odstranit řetězení správních úkonů, čili tady jsme určitě v souladu. Návrh nového stavebního zákona přináší minimálně určité spojení agend, zánik samostatného územního a stavebního řízení. Vše by mělo vést k jedinému povolovacímu procesu. Tento návrh je na půl cesty, měla by mu být věnována pozornost a měl by být dále rozpracován, neboť právě tato cesta může přinést zrychlení a zjednodušení celého procesu.

3. Digitalizace stavebního práva. Společně s úpravou procesu je třeba plně zapojit proces digitalizace stavebního práva. Je naprosto nevyhnutelné zřídit portál stavebníka jako jediné přístupové místo, kam budou vstupovat všichni účastníci procesu. Pokud se uvedené podaří, bude to znamenat zásadní zkrácení lhůt a prostřednictvím portálu stavebníka bude možno zajistit, aby se všechny dotčené orgány vyjadřovaly k jedné dokumentaci jednotným způsobem a v jeden čas. Při správném nastavení a čitelné digitální stopě pak bude možno zpětně zajistit důkladnou zpětnou kontrolu vstupů celého procesu. Digitalizací a zřízením portálu stavebníka bude konečně zajištěno, aby drahá a výkonná výpočetní technika nebyla v rámci stavebního řízení používána pouze jako psací nástroj.

4. Integrace dotčených orgánů. Dotčené orgány reálně způsobují neúměrné prodlužování procesu stavebního povolování. Tady myslím, že jsme ve shodě i s ministerstvem. Prakticky se nevyjadřují k jedné verzi dokumentace, činnosti neprobíhají zároveň v čase, naopak dochází k řetězení postupů. Výsledkem je, že závazná stanoviska nejsou věcně vzájemně koordinována.

5. Akcent na finanční stránku rekodifikace stavebního práva. Studie vyčíslující náklady na rekodifikaci spojenou s institucionální změnou nebyla nikdy řádně vypracována. Dohady jsou velmi různorodé a nemají reálný základ. Je třeba upozornit, že samo vládní ministerstvo vnitra upozornilo na neúměrnou finanční náročnost v materiálu s názvem Dopadová studie rekodifikace stavebního práva, institucionální změny. Dle této studie předkládaný návrh rekodifikace stavebního práva ze strany Ministerstva pro místní rozvoj nelze považovat za přiměřený, neboť základních cílů této rekodifikace stavebního práva, kterými je podstatné zjednodušení procesně právních, resp. hmotně právních institutů stavebního práva, lze dosáhnout i v podstatně či méně podstatně modifikované variantě stávající institucionální podobě stavebních úřadů v rámci spojeného modelu výkonu veřejné správy.

6. Posílení úlohy věcně příslušného metodického orgánu. Tím, že převedeme agendu z měst, obcí a krajů na státní úřad, se problémů s lidským faktorem nezbavíme. Toho se zbavíme jen systémovým řešením a jasnými metodikami, ať již úlohu metodického orgánu převezme nový nejvyšší stavební úřad, který se vyčlení z Ministerstva pro místní rozvoj nebo bude na Ministerstvu pro místní rozvoj této činnosti věnována větší pozornost. Je třeba, aby do území směřovala sjednocující metodika a byl kladen důraz na to, aby procesy probíhaly v jednotlivých částech území pokud možnost stejně.

To je tedy odcitované stanovisko schválené zastupitelstvem Pardubického kraje. Považoval jsem jako poslanec za tento kraj za důležité vás s ním seznámit.

A nyní v té třetí části svého vystoupení už bych se rád soustředil na to, s čím přicházíme v rámci té řekněme demokratické opozice, s tím komplexním pozměňovacím návrhem, který občas bývá nepřesně nebo nesprávně - nechci nikoho podezírat, že úmyslně - dezinterpretován. My jsme té práci skutečně věnovali velkou pozornost a množství času a zároveň jsme sledovali ty cíle, kde se s ministerstvem a s vládou shodujeme. Chceme plně digitální stavební řízení. Chceme ale zabránit vzniku celé soustavy nových drahých a zbytečných úřadů pod hlavičkou jednoho stavebního superúřadu. Mimochodem ty miliardy, které by to stálo, budou, jsem o tom přesvědčen, v rámci státního rozpočtu a veřejných financí potřeba úplně někde jinde. Doba, která nás čeká, nebude lehká, tak toto považuji za mrhání veřejnými prostředky.

Hrozí tady ještě ale jedna věc, na kterou tady také bylo upozorňováno, a to je úplná paralýza stavebního řízení, protože pokud bychom šli tou cestou, jak je tady zatím naznačeno v podobě pozměňovacího návrhu pana kolegy Kolovratníka, tak to fakticky bude znamenat, že se v následujících měsících po nabytí účinnosti toho zákona budou muset sestěhovávat ty ne stovky, ale tisíce úředníků, kdy se budou nejenom sestěhovávat úředníci, ale také veškerá agenda a kdy to fakticky může vést k úplné paralýze stavebního řízení v řádu měsíců, možná i několika let. A to jsem přesvědčen o tom, že si nemůžeme dovolit, protože pokud platí ta predikce, že se mimo jiné máme z případné krize proinvestovat, tak my potřebujeme funkční, rychlé stavební řízení a není možné s ohledem na zájmy určité skupiny aktérů stavebního řízení a stavebního procesu a stavebních předpisů riskovat to, že zde budou obrovské problémy personální i institucionální.

No a další věc. Já jsem přesvědčen, že tady musíme hájit zájmy občanů. Občan stavebník má přece právo na to, aby si mohl co nejblíže sobě vyřizovat všechny náležitosti a nemusel nikde dále cestovat. V okamžiku, kdy půjdeme cestou centralizace, což v tuto chvíli naznačuje to vládní řešení, tak bohužel se dostáváme do těchto problémů. Tím základním problémem je skutečně ta institucionální podoba, kdy dochází k likvidaci toho smíšeného modelu veřejné správy, který tady funguje. Připomínám, proti jsou obce a města, stanovisko Svazu měst a obcí je naprosto zřetelné, proti je Asociace krajů, proti jsou další aktéři. Zároveň je tady ohrožena ochrana veřejných zájmů. Hovořil tady o tom pan ministr Zaorálek, pokud jde o kulturní dědictví a památkovou péči.

Bylo tady hovořeno řadou kolegů i o ochraně životního prostředí, přírodního bohatství krajiny. Myslím si, že ty věci skutečně spolu velmi úzce souvisí. S

Ten smíšený model veřejné správy tak, jak tady funguje od 19. století, tak tímto způsobem ho vlastně destrukčně zlikvidovat, si myslím, že je chybou. Ty dopady, které by to mělo, už tady z mých úst teď zazněly. Je to hrozící destrukce a zastavení probíhajícího stavebního řízení, je to popření subsidiarity, základního principu, který podle nás má ve veřejné správě platit. To znamená, má být blízko občanovi, nikoliv že máme ty procesy od občana vzdalovat.

Samozřejmě v situaci, kdy to řízení bude digitalizované, tak to může být jednodušší, ale v mnoha případech nezbude, než aby občan to s tím úředníkem to vyřizoval osobně. V tom případě podle mého názoru není na místě, abychom to řízení od občana tímto způsobem vzdalovali.

Další věc, která může být velmi problematická, je to, že ty stavby - současně tady přece platí to, že stavební úřad kontroluje průběh stavby samotné a tím, že ten dozorový úředník už nebude v těch místně příslušných stavebních úřadech na těch obcích a městech, ale bude někde mimo, výrazně vzdálen, tak samozřejmě nebude mít pod dohledem to, jakým způsobem ta stavba probíhá, nebude znát to dotčené území. Velmi často tady můžou vzniknou problémy s černými stavbami. A kdo to bude řešit? Ten problém dopadne přece na obce a města. Opět to budou obce a města, která se budou muset potýkat s tím, že tady nefunguje ta dozorová funkce ze strany stavebního úřadu.

Další zásadní problém je problém personální. My když jsme pracovali na tom zachování toho současného spojeného modelu veřejné správy, a zároveň abychom dodrželi ty cíle, to znamená rychle, jednoduché, stavební řízení - za chvilku o tom budu hovořit - tak jsme si udělali rychlý průzkum a z něj vyplynulo, že 60 % současných pracovníků stavebních úřadů nemá a nebude mít zájem na to se přesunout pod státní správu. Tak já se ptám tedy, kdo zabrání tomu, aby tady nebylo stavební řízení úplně paralyzováno.

Hovořil jsem v posledních dnech a týdnech s řadou starostů a ti starostové, paní ministryně, mně opakovaně říkali - my se na to vlastně těšíme. Protože až toto nastane, tak my si ty úředníky těch stavebních úřadů tam prostě necháme, my máme nějaké odbory investic, majetku, výstavby a tak dále. Potřebujeme kvalitního úředníka. Jsou to kvalitní lidé, oni nechtějí pod nějakou státní správu, pod služební zákon, a my na tom prakticky vlastně vyděláme a ještě budeme mít kancelář navíc. Ale já se obávám, že ten negativní dopad bude přece u vás, bude právě na úrovni toho stavebního řízení a tohle bychom neměli riskovat a neměli dopustit.

Má to ještě jeden rozměr. Pan premiér opakovaně veřejně vystupuje s kritikou služebního zákona. Sám říká - to myslím, že i pan kolega Kolovratník může potvrdit, že už ani noha pod služební zákon. A pořád jsem od něj neslyšel, jestli si je vůbec vědom, nebo jestli to bylo taktně přijato a zamlčeno před ním, že to řešení, s kterým přichází pan poslanec Kolovratník, znamená zhruba 13 tisíc nových úředníků pod služebním zákonem. Tak by mě zajímalo tedy i stanovisko pana premiéra možná předtím, než budeme o celé změna skutečně hlasovat.

To jsou jenom vypíchnuté ty problémy, které přináší ta destrukce fungujícího modelu veřejné správy. Znovu podotýkám to, že ho zachováme, tak tím návrhem, který jsme předložili spolu s kolegy z ODS, z Pirátů, ze STANu, s TOP 09 a od nás z KDU-ČSL, tak ale my tím důrazem na digitalizaci, na jasné stanovení lhůt, vlastně vytváříme ten prostor, aby tady ten cíl rychlého stavebního řízený, byl naplněn. V průměru 90 dnů, u drobnějších staveb dokonce 60 dnů. Takže jsme daleko od toho čísla 246, jestli se nepletu. To je ta střední Afrika a Česká republika. U těch složitějších staveb se dostáváme možná na 120 dnů. Ale je naplněn ten cíl, který se stanovila paní ministryně, jenom nemusíme jít do toho obrovského rizika, s kterým přichází ona prostřednictvím pana poslance Kolovratníka.

Vůbec jsem se nedotkl dalších oblastí. Otázka vyvlastňování - byla zmíněna v tom pozměňovacím návrhu - černé stavby. Otázka územního plánování, kdy jsme přesvědčeni o tom, že ty pravomoci mají zůstat z podstatné části právě na těch obcích a městech. Je to opět o té centralizaci kontra decentralizaci. Jsme přesvědčeni o tom, že o rozvoji svého města, své obce, potažmo svého kraje, mají skutečně rozhodovat tam volení zástupci. To přece dává smysl a to chceme zachovat.

V našem návrhu se shodujeme s návrhem pana poslance Kolovratníka třeba v tom, že se má umožnit třem velkým městům - Praze, Brnu a Ostravě - mít své vlastní městské stavební předpisy. Samozřejmě ta území jsou velmi specifická a je to takhle v pořádku. Nakonec i když to tak také v průběhu těch jednání nebylo, tak jsme zde vlastně dospěli ke shodě. My si dovedeme představit podporu a podpoříme řadu dalších pozitivních pozměňovacích návrhů bez ohledu na to, kdo je předkládá, u obou tisků 1008 a 1009. Ale jako celek.

V situaci, kdy tady skutečně hrozí obrovská nejistota, obrovské problémy, zpomalení stavebního řízení, nikoliv zrychlení, si nedovedeme představit, že bychom pro něco podobného hlasovali. Když máme na stole - my jsme nepřišli jenom s kritikou, ale vedle kritiky přinášíme jasné pozitivní řešení a to je ten komplexní pozměňovací návrh, který předkládal kolega Martin Kupka, který plní ty cíle, které si vláda stanovila a zároveň nejde do toho rizika. Nejde do toho rizika, nejde do těch nákladů, nejde do toho, že to celé vlastně nebude fungovat.

Já jsem přesvědčen o tom bohužel, že i celý ten proces projednávání zde není úplně fér. Musím říct, že paní ministryně je tady teď v pozici řidičky parního válce, který tady realizuje prostřednictvím hnutí ANO, SPD a KSČM a snaží se ve prospěch určité skupiny, řeknu velmi otevřeně, těch velkých developerů prosadit takové stavební řízení, které bude právě jim ku prospěchu a to považuji za nešťastné.

A když se tady například hovoří o tom, že Svaz měst a obcí vydal ke všemu negativní stanovisko, tak to není pravda. I my jsme jednali se zástupci Svazu města a obcí. Pan předseda Lukl jasně říkal, že tady byla nějaká dohoda uzavřená s Ministerstvem pro místní rozvoj, která nebyla porušena SMO, která byla porušena bohužel Ministerstvem pro místní rozvoj, které prostřednictvím pana poslance Kolovratníka potom předložilo ten kvazi vládní pozměňovací návrh.

Mrzí mě, že u takto zásadní normy ani vláda není schopna dodržet jasně dohody, které byly se zástupci těch klíčových aktérů. Protože obce a města přece jsou ti klíčoví aktéři, kterých se stavební řízení prostě bude dotýkat bez ohledu na to, jaký zákon tady ve finále bude schválen.

Takže já pevně doufám, že toto všechno, milé kolegyně, milí kolegové, vezmete v potaz při tom závěrečném hlasování a dospějeme k řešení, které bude ku prospěchu občanů České republiky. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama