Já bych jenom tady poznámku k panu zpravodajovi ohledně půjčky, o které tady byla řeč. Podle zkušeností ze zahraničí právě i půjčky na vysokoškolské studium odrazují mnohé studenty, kteří si uvědomují nejistotu, kteří si uvědomují nebezpečí zadlužení v době, kdy si mají zakládat rodiny, a nakonec to bývá výhodné pouze pro peněžní ústavy. To jenom poznámka k půjčkám.
Náklady na vysokoškolské studium jsou pro mnohé rodiny velmi vysoké a rok od roku se spolu s dalšími výdaji dál zvyšují. Zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné vysoké škole vyšlo zhruba na 3,5 tis. měsíčně, dnes je to v průměru 9 tis. korun a na soukromé pochopitelně víc. Pro ilustraci: koleje stojí od 2 tis. po částku přesahující 5 tis. korun. Nájem za byt, pokud student nebydlí u rodičů v místě bydliště, se různí podle jeho umístění, velikosti, zařízení a samozřejmě podle toho, kolik lidí v něm bydlí. Může být od 2 tis. korun za mimopražský byt, o který se dělí více studentů, do desítek tisíc za byt v Praze. Podnájem, tedy bydlení ve vlastním pokoji v cizím bytě, ceny se pohybují okolo 3,5 tis. korun. Stravování v menzách kolem 3 tis. korun za měsíc. Dále učebnice, skripta, pomůcky, náklady na povinné exkurze a praxe, doprava - to vše znamená pro velkou část rodin studentů neúnosnou finanční zátěž, která některé zájemce, byť talentované, od studia už předem odradí, další jsou nuceni studium přerušit či ukončit.
Zvyšuje se také počet těch, kteří si mohou dovolit studovat až později, když vydělávají, to znamená dálkově při zaměstnání, pokud práci ovšem seženou. Jen připomínám, že v České republice je rekordní nezaměstnanost, kdy bez práce je přes 800 tis. evidovaných či neevidovaných lidí na úřadech práce. Přitom vzdělanost je prioritou každé vlády, neboť Česká republika občany s co nejvyšším vzděláním, kvalitním vzděláním bezesporu potřebuje.
Ekonomická situace rodin je také jedním z hlavních důvodů, proč si většina studentů hledá nejrůznější brigády. Z průzkumu vyplývá, že 75 % vysokoškoláků během studia pracuje. Necelá polovina uvedla, že i tak jejich finanční možnosti na pokrytí nákladů spojených se studiem nestačí. Nemám nic proti tomu, aby student část svého volného času věnoval brigádám, nejlépe pochopitelně, pokud souvisí s oborem jeho vzdělávání. Tím mohou získávat praxi a zvyšovat svou šanci na pracovním trhu. Jenže větší část studentů si přivydělává nejen mimo obor, to ještě dejme tomu, ale co je důležitější, ne pouze ve svém volném čase, ale i v době, kdy by měli být na přednáškách, seminářích, cvičeních a dalších studentských aktivitách. To znamená, že je to na úkor jejich studia, přičemž je jasné, že jsou různě náročné obory, některé snadnější, některé obtížnější.
V každém případě by však mělo být seriózní získání vysokoškolské kvalifikace, tedy ne prostřednictvím různých v jistých kruzích populárních hopkursů, činností, jak se říká, na plný úvazek, a to ne pouze pro studenty, kteří na to mají dostatek peněz.
Kromě těchto důvodů je třeba vnímat i další souvislosti. Jednou z nich je to, že nabídek práce pro studenty, a nejen pro ně, ubývá. Další, a to považuji za závažné, je skutečnost, že se velmi často jedná o zaměstnání načerno za zcela neodpovídajících platových podmínek. Řada podnikatelů využívá levné nedaněné práce studentů a studentek ke zvýšení svých zisků. Studium jde stranou, životní styl určují podmínky nekvalifikované práce. Tomu všemu bychom chtěli předloženým návrhem zabránit a zároveň vytvořit takové podmínky, aby studovat mohli zájemci o studium bez ohledu na finanční situaci rodiny, přičemž si samozřejmě uvědomujeme, že ta částka, která je zde navrhovaná ke zvýšení, nemůže pokrýt náklady na studium, jak už tady bylo řečeno.
Z těchto důvodů, které jsem zde zmínila, bych vás chtěla, vážené kolegyně a kolegové, požádat o podporu této novely. Děkuji.
