Milan Krajča

S lidmi pro lidi!
  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,33. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29.08.2016 9:29:22

Připravovanou dohodu TTIP je třeba odmítnout

Připravovanou dohodu TTIP je třeba odmítnout

Připravovaná smlouva TTIP i způsob, jakým je vyjednávána, je terčem oprávněné mezinárodní kritiky, vycházející mimo jiné od odborových svazů, spotřebitelských organizací a občanských hnutí.

Již 3 roky uplynuly od zahájení vyjednávání dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), nové dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si svou podstatou klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Přestože v případě jejího prosazení smlouva TTIP zásadně ovlivní životy stovek milionů lidí na obou stranách Atlantiku, k jejímu vyjednávání dochází v utajení s takřka žádným informováním veřejnosti. Na základě uniklých dokumentů, netransparentního vyjednávání, zřejmého soustavného lobbyistického tlaku a zkušeností z podobných smluv ve světě je však možné již dnes konstatovat, komu TTIP zejména poslouží - nadnárodním korporacím, snažícím se o maximalizaci svých zisků na úkor valné většiny obyvatel, jejichž práva by nevídaným způsobem omezila. I to je důvod, proč je průběh projednávání TTIP tajen také před členy Evropského parlamentu a Parlamentu České republiky a proč se spekuluje o možnosti ratifikovat TTIP i bez schvalování smlouvy členskými státy Evropské unie. 

Již dnes je zřejmé, že by dohoda TTIP umožnila odbourat tzv. netarifní bariéry obchodu, za které by nadnárodní společnosti mohly označit cokoli, co cítí jako překážku svého podnikání. Nežádoucí by se staly zákony chránící spotřebitele a normy regulující kvalitu potravin či léčiv, čímž by byli poškozeni běžní spotřebitelé a pacienti, nebo enviromentální regulace, chránící obyvatele a místní komunity před zásahy „neviditelné ruky trhu“ nadměrně zatěžující životní prostředí.

Nadnárodní korporace by jistě využily případné prosazení smlouvy TTIP k dalšímu tlaku na pracovněprávní legislativu a odborová práva a dohoda TTIP by tak mohla být použita i jako nástroj proti posledním zbytkům tzv. sociálního státu, jako je minimální mzda a ochrana zaměstnanců, právo na dovolenou, nemocenskou či mateřskou a rodičovskou dovolenou. Za překážku volného obchodu by mohlo být považováno třeba i bezplatné školství či veřejné zdravotnictví a systém všeobecného zdravotního pojištění.  Existují také oprávněné obavy, že by případné prosazení smlouvy TTIP mohlo znamenat také zavedení hlavních prvků z Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA), která byla v minulosti jednoznačně odmítnuta nejen veřejností, ale i Evropským parlamentem.

Cílem TTIP je také „sladit“ normy pro výrobu a služby v Evropské unii a ve Spojených státech amerických. V oblasti zemědělství a chemického průmyslu se však tyto normy pohybují na velmi rozdílných úrovních. Ve Spojených státech amerických je například dovoleno používat při dezinfekci kuřat chlóru, aplikovat hormony v chovu hovězího a zpracovávat do potravin geneticky modifikované suroviny a pokud by byla smlouva TTIP prosazena, mohly by se takovéto potraviny prodávat také ve členských zemích Evropské unie.

Jako pojistka pro prosazení zájmů nadnárodních společností sloužila v TTIP obskurní doložka pod názvem Dohoda o sporech mezi investory a státy (ISDS), nyní nahrazená Investičním soudním systémem (ICS). Pokud legislativa dané země nebude odpovídat nárokům nadnárodních korporací, tzn. neumožní ničím neomezené ždímání zisků, mohou velké firmy žalovat suverénní stát za ušlý zisk u arbitrážních tribunálů, proti jejichž verdiktu by nebylo možné odvolání. Velké firmy by legálně získaly exkluzivní privilegovaný režim zacházení upřednostňující zájmy byznysu před lidskými potřebami. Korporacím by se přiznala bezprecedentní práva, pomocí nichž by mohly vydírat suverénní státy a vysávat veřejné rozpočty.

Připravovaná smlouva TTIP i způsob, jakým je vyjednávána, je terčem oprávněné mezinárodní kritiky, vycházející mimo jiné od odborových svazů, spotřebitelských organizací a občanských hnutí. Evropskou občanskou iniciativu odmítající vyjednávanou dohodu TTIP svým podpisem podpořilo již na 3 400 000 občanů evropských zemí. Do tohoto mezinárodního hnutí, namířeného také proti obdobným v současnosti vyjednávaným smlouvám o Komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA) a Dohodě o obchodu se službami (TiSA), se aktivně zapojily také komunistické strany z obou stran Atlantiku. Také 17. Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran, které se uskutečnilo v minulém roce v tureckém Istanbulu jasně konstatovalo, že: „Vyjednávání o TTIP poskytují základnu pro další útoky proti dělnické třídě.“ Nejen komunisté pak dohodu TTIP považují za nástroj proti sociálním a demokratickým právům, jehož případné prosazení by bylo v zásadním rozporu nejen se zájmy pracujících, ale i např. spotřebitelů a vůbec většiny obyvatel zúčastněných zemí, z nichž mnohé by navíc skrze uvedenou smlouvu přišly o další ze zbytků své suverenity.

Milan KRAJČA,

člen Ústředního výboru KSČM

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama