ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,01. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.03.2010 17:00:00

Nesouhlas s novou podporou solární enegrie

Nesouhlas s novou podporou solární enegrie

Řeč na 75. schůzi PSP ČR, 17.3.2010

 Vážený pane předsedající, do rozpravy, protože mám pocit, že by pak bylo nefér, kdyby někteří kolegové - (místopředseda Zaorálek: ano, dobře.) - nemohli reagovat na to, co řeknu.

Vážené dámy, vážení pánové, úvodem chci říci, že tak, jako vždy budu respektovat rozhodnutí Sněmovny, ať se rozhodne jakkoli.

Ale pokud tady slyším své předchůdce vystupovat a pledovat z různého pohledu pro to či ono, a říkat jenom půlpravdy, čtvrtpravdy nebo třičtvrtipravdy, a nikdy ne celou, tak mne to prostě zvedá ze židle.

Byl jsem to já a byl to kolega Říman, kdo se - tedy v obráceném pořadí, kolega Říman a já - kdy jsme před několika lety, pěti lety zhruba bojovali spíše za to, aby náš zákon o podpoře obnovitelných zdrojů - a podotýkám pouze elektřiny, to znamená není pravdou, že by tady existovala nějaká zákonná podpora v oblasti tepla, kde bychom to možná potřebovali více, než v oblasti elektřiny - aby tento zákon byl velmi štíhlý z hlediska podpory. Co se stalo?

Stalo se to, že tento návrh zákona, který byl Sněmovnou schválen, má v podstatě tři důležité prvky v sobě zabudovány. Podotýkám - tři.

První - ochranu investic na dobu patnácti let. Tato ochrana investic se musí realizovat cenou, protože čím jiným to chcete realizovat. To znamená regulovaná cena, která má dvojí charakter.

V zákoně je napsáno, že Energetický regulační úřad může snižovat meziročně doposud cenu pouze o pět procent. Ale nikde v zákoně není napsáno, jak se Energetický regulační úřad zachová, když prokazatelná průměrná cena příslušné technologie je vyšší než byla ta předchozí. Víte, jak se zachová? Už se tak zachoval. Zvýší výkupní cenu. Ten zákon neříká, že také může zvýšit o pět procent nebo o deset procent. On ji zvýší prostě podle toho, kolik mu vyšlo. A to se stalo v roce 2007 - jestli se nepletu - a skokově myslím ze 6.20 nebo 6.80 Kč, které platily v momentě zavedení tohoto zákona do českého práva pro fotovoltaické elektrárny, tak najednou meziročně to skočilo na 12.90. Tam žádný omezovač není.

A proto se stalo to, co se stalo. Pak došlo k tomu, že tato cena začala být výhodná, začaly se sem dovážet technologie stále levnější. To bylo způsobeno samozřejmě také tím množstvím těch jednotlivých prvků té technologie. A došlo k tomu, že v roce 2008 - na konci roku 2008, resp. v první polovině roku 2009 - se ukázalo, že tady existuje ambice postavit ohromné množství fotovoltaických zdrojů. Regulační úřad to věděl a začal nějakým způsobem hledat řešení, ve spolupráci samozřejmě s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Přišel s řešením, které mi doposud nikdo nevysvětlil, proč ho takto zvolil. Proč zvolil jako rozhodnou hranici pro skokový přepočet hranici jedenácti let návratnosti. Proč to tak je? Proč to není hranice třinácti let? To znamená proč ne ty zdroje, které prostě klesnou už pro třináct let, je můžu vrátit okamžitě k patnácti letům zase návratnosti? Nebo dvanácti let. Proč je to jedenáct let? Kde se vzala ta hodnota jedenácti let?

Jde o to totiž, že pokud bude vycházet u jakéhokoliv typu zdroje - protože to platí obecně, to neplatí jenom pro fotovoltaiku - tak pokud se budu pohybovat v cenovém koridoru návratnosti mezi jedenácti a patnácti lety, tak se bude používat pořád maximálně, pokud to bude nutné, regulace pěti procent snížení ceny. Ale pokud bych klesl např. na deset a půl let, tak mohu skokově to vrátit na patnáct let.

A když jsem tu vystupoval prvně, tak jsem říkal, že se můžeme dostat - a to slovo podtrhuji - můžeme dostat do situace, kdy bude vytvářen ohromný tlak z hlediska kalkulovaných cen, a dokonce možná určitých zkreslovaných cen směrem k regulačnímu úřadu, aby totiž ti investoři prokázali, že průměrná cena v tom či onom odvětví je prostě více než jedenáct let, aby zůstali v tom koridoru. A budou-li v tom koridoru, tak jsou chráněni.

Proto jsem přišel já a hospodářský výbor odsouhlasil mou ideu, že mnohem lepší je zůstat u původního návrhu zákona, nevymýšlet novou formu deregulace - těch jedenáct let - ale dát prostor Energetickému regulačnímu úřadu, aby měl širší pásmo úpravy cen směrem dolů, a to je až dvacet pět procent. Je samozřejmě pak pravdou, že kdyby tento návrh byl schválen, tak se rozloží v čase řekněme určitý tlak v oblasti fotovoltaiky. Souhlasím tady v tom bodě s kolegou Bursíkem, že skutečně, pokud by prošel vládní návrh zákona, tak může dojít ke skokovému snížení zhruba až o třicet až třicet dva procent, kdyby byl přijat hospodářský výbor, tak by to znamenalo dvacet procent v roce 2011, a případná korekce - a to podtrhuji případná korekce - protože to bude znova vypočteno a bude otázkou, jestli náhodou ta cena se nezastabilizuje a jemně nezvedne, protože mi to vypočítáváme k roku 2010, my nevíme, jak se bude chovat investor na trhu v roce 2011, když dojde ke snížení, a může se stát, že už další snížení tohoto významnějšího rozsahu nebude zapotřebí. A pokud ano, tak kdybych to vzal ze statistického pohledu k dnešnímu datu, tak říkáme, že by mohl použít Energetický regulační úřad nikoli rozptyl dvacet pět procent, ale už jenom něco k deseti procentům - nevím, jestli osm, devět, deset.

Co to znamená? Znamená to jistou míru srozumitelného postupu Sněmovny směrem k investorům, že říkáme, že šoková terapie pro jakýkoli trh je špatně.

Já jsem si tento návrh zákona opravdu nevymyslel, já jsem pro něj nehlasoval v té původní verzi, ale teď říkám, že když už ho máme, tak postupujme vůči těm investorům - a mně je docela jedno, kdo to je, je to otázka prostě, kdo chce investovat a dodržuje pravidla, tak ať investuje a investuje do tohoto segmentu - tak ať je to předvídatelné pro něj.

To je z hlediska principu konstrukce toho, jaký je rozdíl mezi vládním návrhem - možná nám to pan ministr osvětlí, kde se vzala hranice jedenácti let - a návrhem hospodářského výboru.

Nyní bych se měl vypořádat asi také s námitkou, že hospodářský výbor, když by byl přijat, tak řekněme výrazně znervózní bankovní sektor z hlediska půjček na tyto projekty.

Ale vždyť to není pravda. Bankovní sektor ví, že Energetický regulační úřad každý rok stanovuje nějaké ceny. Vědí to investoři, a vědí, že musí cílit do nějakého roku, a k tomu roku je pak ta cena pevná. Protože kdyby platilo, že to je znervóznění, tak v momentě, kdy klesne investice pod jedenáct let a dojde ke skokové úpravě - a nevíme, o kolik procent, jestli o deset nebo i o čtyřicet, protože to nevíme - tak je přece méně předvídatelné, než to, že vím, že nemůže překročit dvacet pět procent.A také ví, že Energetický regulační úřad, a Energetickému regulačnímu úřadu můžu vyčítat cokoliv, tak se ale doposud choval tak, že byl předvídatelný. To znamená, jeho rozhodnutí jsou vydávána včas, jsou vydávána v listopadu pro následující rok, to znamená, všichni vědí, jak se bude odvíjet cena. Například když vydá rozhodnutí v listopadu 2010, tak mám cenu pro celý rok 2011.


Jestli projekty v jiných oblastech, jako jsou malé vodní elektrárny, biomasy apod., trvají déle, tak vám garantuji, že je to možná z důvodu, že jsou povolovací procesy složité. Tak se bavte o tom, jak je zjednodušit, jak tomu vyjít vstříc a nevymýšlet, s prominutím, ptákoviny po cestě, protože jak je možné, že jeden zdroj to má jednodušší a jiné zdroje to mají složitější? Ano, my se tady budeme za chvíli bavit o zákoně o vodách a zřejmě s největší pravděpodobností dojde k tomu, že ztížíme podmínky pro výstavbu malých vodních elektráren. Pak tady neplédujme za to, že chceme malé vodní elektrárny, když chceme více vody v řekách. Prostě musíme si vždycky říct, co v podstatě chceme. Teď je to možná více vody v řekách. Před pěti lety to bylo více malých vodních elektráren.

Co se týče toho, co řekl ještě kolega Bursík, že v podstatě kombinace hospodářského výboru a příp. oněch tří dílčích usnesení, která by mohla být přijata, by byla vražedná kombinace nebo velmi výhodná kombinace pro některé vybrané subjekty. Myslím si, a nevím, jestli to ví, ale mýlí se. Jde o to, že pokud bude přijat hospodářský výbor, jsou všechny další návrhy nehlasovatelné. Pokud nebude přijat hospodářský výbor a bude pouze základní materie, vládní návrh, pak teprve ty tři návrhy jsou hlasovatelné. Neboli odpověď je: kombinace je nemožná! A to by měl kolega Bursík vědět.

Co se týče statistiky, kterou použil. Opět tam byla čísla pravdivá, ale úplně všechna. Nevím, jak má starou statistiku. Jámám statistiku k 31. lednu 2010, kterou jsem si nechal udělat, a situace ve fotovoltaice je následující. Licencí bylo vydáno 6730 a z toho zdroje do 5 kilowatt elektrických představují 60,5 %, ale skutečně cenově se podílejí do 15 % z hlediska tlaku na podporu. Zdrojů mezi 5 kilowatty a 1 megawattem instalovaného výkonu je 37,6 %, ale Energetický regulační úřad nebyl s to v rychlosti říci, kolik jich je čistých elektráren a kolik je těch, které pracují - pracovně řeknu - na zelený bonus. To znamená, to jsou ty, které pracují v režimu onoho druhého pozměňovacího návrhu, který jsem přednesl, to znamená, že investor realizuje nějakou svou spotřebu v elektřině a zároveň část vyrábí. To je totiž ta kompenzace. Každý to asi umí číst, že nejde o kompenzaci zdroje - tak hloupý opravdu nejsem - ale že jde o kompenzaci spotřeby realizátora, investora.

Odhadem lze říci, že je to zhruba třetina ze zdrojů, které jsou v 37,6 %. To znamená, kdyby prošel vládní návrh zákona s tím, že by prošly oba dva pozměňovací návrhy, které jsem přednesl, to znamená, že by regulace byla mírnější pro malé solární zdroje na střechách, pro občany jako kompenzace, tj. do 5 kilowatt elektrických včetně, a dále, že by prošel návrh, kde v rozmezí 5 kilowatt až jedné megawatty, avšak pouze prokáže-li, že jde o kompenzaci vlastní spotřeby, neboli že jde o to, že bude realizovat tzv. zelený bonus, tak bychom došli k tomu, že sice četností žádostí budeme v úrovni dvou třetin všech žádostí, ale cenově budeme někde na hranici 20-25 % celých dotací, protože největší část, 60 % dotace, spotřebovávají zdroje, které četností představují 1,9 %! Pouze 1,9 % spotřebovává 60 % všech dotací, které tam plynou. A těm samozřejmě nikdo nevychází v návrhu vstříc. Nikdo, podotýkám! To znamená, nepodsouvejme někomu něco, co není pravda.

Co se týče toho, jestli už teď platíme velmi vysokou daň za tento zákon. Pouze ve fotovoltaice, kdyby zítra nebylo už přijato vůbec nic, tak zaplatíme za 20 let 90 mld. korun. I kdyby nebylo už přijato a zapojeno nic. Devadesát miliard korun! Pokud bychom šli na návrhy snížení v oblasti hospodářského výboru, tak bychom snížili předpokládanou cenu, kterou jsem si vypočítal i já, vypočítal ji i Energetický regulační úřad, tak pokud by byly zapojeny 2 megawatty instalovaného výkonu, což se může stát, pokud by se odblokovaly všechny kapacity, tak při průměrné práci zhruba tisíce hodin za rok by to znamenalo dvě terawatthodiny, a to by znamenalo, že podpora, která není 12,60, ale je pouze 11 korun, protože logicky vzato silová energie něco na trhu stojí, takže podpora je jenom zbylá část, nikoliv všechno, tak by to znamenalo, že vynaloží všichni spoluobčané, včetně podniků a služeb, 440 mld. korun za 20 let, což je děsivá, ohromná částka. A kdyby to byly dokonce tři terawatthodiny, tak by to bylo 660 mld. Kdybychom to snížili o čtvrtinu skokově, tak se dostaneme na 330, resp. 500 mld. za 20 let a kdybychom to snížili, jak vláda předpokládá, zhruba o 32 %, tak místo 330 budeme mít 300 mld. a 460. I to jsou šílené hodnoty!

To znamená, my jsme tímto zákonem chtě nechtě na počátku - nebo vy, mé ctěné kolegyně a kolegové, kteří jste ho přijali - založili tento problém, který dnes stojí sumárně přes všechny zdroje už 8 mld., a když budu počítat, že trend bude stoupat někam meziročně na 10, 12, 15 mld., tak krát 20. A nemusím být velký matematik, abych přišel na to, že to bude na konci 300 mld.

Co se týče zatížení občanů v tuto chvíli. A tady mě trochu mrzí na Energetickém regulačním úřadu, že používá dvě měření a trochu tím klame veřejnost. Podržme se měření, že občan zná cenu za kilowatthodinu, nikoliv megawatthodinu. Za kilowatthodinu! A za kilowatthodinu to znamená, že v roce 2009 zaplatil 5 haléřů - já to nezpochybňuji, může se to zdát málo, ale samozřejmě když to pak naskakuje, tak je to nepříjemné. Firmy platí o něco více. Co se týče roku 2010, už zaplatí, když to všechno dopadne tak, jak je to naplánováno, 0,17 haléřů. Všimněte si, skok je velmi vysoký - to je 300 % nahoru meziročně. A kdybychom tento trend nezabrzdili, tak je pravdou, že by se mohl přiblížit někam třeba k padesátníku, a dokonce nikoliv za megawatthodinu, ale za kilowatthodinu, což by samozřejmě, kdybych to bral na megawatthodiny, tak by to nebylo žádných 50 korun, ale 500 korun ve finále, což by znamenalo samozřejmě ohromnou zátěž! Průměrná domácnost spotřebovává asi 4 megawatthodiny za rok. To jenom, abychom si dali čísla trošičku do souměřitelné podoby. Regulační úřad mi tady totiž předložil, že to je za megawatthodinu 50 korun. Já jenom říkám: pozor, občané v megawattech nepočítají, to znamená, počítají spíše v kilowatthodinách. Co se týče toho, jestli podpořit vládní návrh nebo návrh hospodářského výboru. Já tady garantuji jedno - za sebe určitě - jakýkoli návrh, který sníží meziročně cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpořím. To znamená, že říkám: Když neprojde návrh hospodářského výboru, neznamená to, že bych nehlasoval pro vládní návrh.


Chci vás pouze ještě ke konci nasměrovat na myšlenku, kterou se tady někteří mí kolegové také oháněli, a tou je otázka pozice Německa. V Německu ale platí přece nyní trend, že chtějí podporovat a svým způsobem zvýhodnit především v oblasti fotovoltaiky ty zdroje, o kterých já ve svém pozměňovacím návrhu hovořím: ty malé, na střechách domů, aby se nezabírala další nová půda - protože to považuji také za zbytečné. A v našich podmínkách asi více než 5 kW elektrických nemá smysl. Tak to je ad 1. To znamená, že cílím do těch 60 % žádostí a ekonomicky říkám - někam do 15 % celkového ekonomického vlivu - to, aby pokles ceny byl mírnější. Toť vše.

Tak nevím, například nerozumím, přiznám se, zeleným. A nerozumím ani sociálním demokratům v tom smyslu, že hovoří o tom, že pro domácnosti by takováto podpora byla žádoucí. Myslím, že tady vystupoval jeden kolega ze sociální demokracie a ve druhém čtení se dokonce přímo ptal, zdali bude existovat nějaká forma, kdy ty malé zdroje budou nějakým způsobem zvýhodněny. Myslím, že to byl dr. Němec, jestli se nepletu. A já jenom říkám: Ano, ten návrh tu je. A je to pro velmi malé zdroje, tzn. pro domácnosti, chcete-li to takto říkat. Na střechy domů. Tam bychom nechali tu podporu prostě jinou než pro ty velké zdroje a pro ty parky, zjednodušeně řešeno.

Mimochodem - a doufám, že i kolega Bursík to ví - na stejném nebo velmi podobném principu už stejně teď fungují pravidla, protože do 30 kW se k tomu přistupuje na Energetickém regulačním úřadě trochu jinak než nad 30 kW. Já to říkám jenom proto, že v tom případě neplatí jeho věta, že "pro všechny stejně". Není to pravda. Jenom jsem se tady snažil dát do zákona něco, aby to bylo implicitně dáno a aby tady byla vyšší míra jistoty pro investice baráčníků, chcete-li, do této formy energie.

Co se týče toho druhého návrhu, jestli podporovat výrobny v průmyslových areálech nebo na střechách hypermarketů nebo velkých obytných domů nebo škol, pro mě za mě, nebo veřejných budov. Tam, kde to staticky jde umístit a má to smysl, pak - proč ne? Nezabírám zase žádnou novou plochu. I to je trend v Německu, když tedy se bavíme o tom, jak je to v Německu.

A musíte říci, že to chcete nějak podpořit. A podpořit to můžete přece jenom tím, že buď zakážete všechno vedle a řeknete: Je to možné jenom na střechách. Ale nevím, jestli je toto správná cesta. Anebo vytvoříte diferencovaný ekonomický model a řeknete tím nepřímo, že podporujete ekonomicky některé typy nebo druhy, chcete-li, více než ty jiné. A to je ta cesta, to je ten náznak.

To znamená, tady říkám, pokud by měl projít ten návrh, znamená podporu pro ty, kteří by realizovali elektrárnu v rámci areálu výrobního, služeb atd. a spíše na střechách těch podniků.

K poslednímu návrhu - zdali prodloužit nebo neprodloužit ochrannou lhůtu pro investice nad 20 MW. Je to svobodné rozhodnutí Sněmovny, jak se rozhodne, jestli tak učiní či nikoliv. Tyto projekty skutečně existují, nicméně podle Energetického regulačního úřadu jsou ve fázi, kdy ještě nemají vydáno povolení. Teď myslím EU. Neumím říci, jestli mají stavební. To nevím. A jenom říkám, že pokud by mělo pak dojít k tomu, že by to byla znehodnocená investice - a teď je jedno, jestli domácí nebo zahraniční subjekt - tak nestojím o to, abychom se opět vystavili nějaké arbitráži, protože mám pocit, že cokoli bylo řešeno arbitráží proti České republice, skoro vždycky jsme prohráli.

To znamená, že je tu čtyřměsíční jakási prodlužovací lhůta pro takto velké projekty, které samozřejmě s sebou nesou ohromné prostředky v rámci investic včetně přípravy. To asi nikdo nepopře - že včetně přípravy. A samozřejmě, že tyto prostředky by mohly být prohlášeny za takzvané stranded cost neboli uvízlé náklady. Samozřejmě se stranded cost neproplácejí, pokud je vše nastaveno tak, že je to předvídatelné.

To znamená - i my se snažíme v tomto návrhu říci ... Ta materie neprošla Sněmovnou ke konci roku, jak bylo původně plánováno. Myslím, že to bylo už v listopadu, jestli se nepletu, pak by žádná lhůta na prodloužení ochrany asi nebyla nutná ani žádoucí, protože by tam byl ten rok ochrany, což považuji za korektní. Ale protože tato norma, když ji dnes schválíme, půjde do Senátu, a nevíme, jak tam dopadne - vrátí se, nevrátí se, půjde panu prezidentovi - tak bude schválena, řekněme, někdy v květnu. Když tedy bude schválena, bude existovat, pokud by prošel ten návrh, ochranná lhůta zhruba asi 11 měsíců, což považuji za solidní signál pro investory, že Česká republika není žádnou banánovou republikou, ale že realizuje své kroky předvídatelně.

To je zhruba z mého pohledu vše. Takže, když to shrnu, musím říci a musím říci s politováním, že nevím, co kolegové ze Strany zelených chtějí. Nevím fakt co chtějí - jestli chtějí podporovat obnovitelné zdroje, nebo podporovat vodu, nebo podporovat čistý vzduch, nebo něco jiného, protože vždycky podporují určitý fragment a pak zjišťují, že to naráží na něco jiného.

Netuším, proč kolegové ze sociální demokracie se chtějí zaseknout v tom, že nejsou ochotni podpořit ani podporu těch 5 kW elektrických pro ty malé domkaře a domácnosti. To opravdu netuším. Netuším.

A co se týče velké novely tohoto zákona, obávám se, že i když se nad ní vedou určitě práce - a mohu možná říci i intenzívní - ani tato vláda to prostě nestihne v celém legislativním procesu projednat. Zbude to na příští vládu. A my se k nějaké diferenciaci, o které se tam mimochodem už píše a uvažuje, prostě dostaneme až v roce 2011 a bude to platit tím pádem až v roce 2012. To je jenom mé shrnutí toho, co zde bylo řečeno, i popis toho, že nejsem žádný zastánce podpory obnovitelných zdrojů tehdy, kdy navíc benefity platí občané a podnikatelé.

Znovu ale říkám: Já jsem ten původní návrh nepodporoval. A když už ten zákon máme, pak buďme předvídatelní. To je vše.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama