Nenechte se plést, myslím tím takovým poslancem, který se snaží nastolit změny v citlivých otázkách. Pokaždé když se začnu rýpat do choulostivého problému, ihned se objeví trestní oznámení za hanobení rasy, trestní oznámení za korupci a tak dále. Jednoduše řečeno, snaha pošpinit moji osobu a zastrašit jakýmkoliv způsobem.

Řeknu vám to asi takto. Já jako poslanec, který má mandát od občanů, když vidím, že se někde dějí „lumpárny a zlodějny", nemohu sedět se založenýma rukama a jen tak nečinně přihlížet. Naopak, hlasitě se ozývám. A to je někdy právě ten problém. Zpátky do minulosti: Když jsem se začal zabývat zlodějským zákonem o církevních restitucích (Způsob vrácení majetku církvím totiž v tomto znění považuji za naprosto neetický a sprostý. Vláda pana Kalouska si prosadila tento zákon s plným vědomím toho, že se jedná o tunel. A co na to církve? Tito představitelé duchovní čistoty a mravní síly? Téměř všechny smlouvy se státem podepsaly. Jejich akceptace a podepsání smluv není nezákonná, to jim vytýkat nelze, ale hrubě nemorální), začala „kauza okrádání asistenta". I když jsem byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu, nic už to nezmění na tom, že všechno toto zasáhlo jak do mého soukromého, tak profesního života. Moje jméno bylo pošpiněno a zdiskreditováno, dva roky jsem musel snášet tyto „útrapy". A ještě dnes jsem u spousty lidí špinavý zloděj.

Situace se ani po letech moc nezměnila. Nezalekl jsem se, někdo by možná řekl neponaučil, ale to už je jednoduše moje povaha. Nyní pracuji na něčem, co bylo zapotřebí udělat už 20 roků, a to je změna sociálního systému. Ten je nepřehledný, složitý a nemotivuje lidi k práci. Často je pak výhodnější být na sociálních dávkách, než pracovat. A to přece není možné. Rázem jsme u toho samého, v okamžiku, kdy s tím jdu na „veřejnost", ihned se hrnou do popředí tendence mě pošpinit, tentokrát v podobě obviňování z rasismu. Tím se ale nenechám odradit, pro prosazení zákonů reformy sociálního systému se budu snažit udělat maximum.