K argumentům, které snesli vystupující poslanci, mohu připojit řadu z oblastí, kterými se zabýváme ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Ve výborech se odehrávají zásadní diskuse jak nad koncepčními otázkami činnosti ministerstev, tak nad návrhy jednotlivých zákonů. Při schůzi sněmovny mi zatrnulo při představě, že by se i na jejich jednáních mělo postupovat podle vzoru: »Říkejte si, co chcete, my si stejně uděláme, co chceme my.« Nejde přece o to, pouze spustit válcovací stroj, ale prozkoumat podloží, připravit správný postup pro pokládku povrchu a jeho zpevnění. Pomyslná silnice zákonů a státního rozpočtu by měla sloužit co nejvíce obyvatelům země, aniž by se na ní vytvářely nepřekonatelné hrboly, které by dokázali přejet nájezdem z hromady peněz jen ti nejbohatší.
Bezradnost, nebo snad záměrné zavírání očí před problémy většiny lidí se projevuje v pasáži programového prohlášení věnované bydlení. Pouhá tři souvětí nepočítají s předložením základního zákona o nájemném. Bez něho ukončení regulace nájmů bytů, které je zde uvedeno, může vehnat do dluhové pasti další statisíce rodin.
Koalice chce novelizovat občanský zákoník. S tímto názorem jsem se setkala již v minulém funkčním období. A znamenal především to, že nájemné by se sjednávalo dohodou a že by se značně »zjednodušila« možnost majitele domu zbavit se nájemníků. Budeme zase slyšet pravicové báchorky o tom, že trh si s tím poradí a nájemné se nakonec dostane na reálnou úroveň? Jenže tlak soukromých majitelů domů naopak směřuje k neustálému zvyšování nájemného, a to pod záminkou nutných oprav a rekonstrukcí, na něž prý nemají peníze.
Uvádím slovo prý, protože poznatky z bytových družstev hovoří o něčem jiném. Proto o nich není v programovém prohlášení jediná zmínka? Podle zpráv ze Státního fondu životního prostředí jsou to právě bytová družstva, která žádají o podporu z programu Zelená úsporám. Což mimo jiné znamená, že i při nižších příspěvcích do fondu oprav, než již představuje nájemné v řadě domů soukromých majitelů, si mohou dovolit investovat do rozsáhlého zateplení domů, neboť Zelená úsporám přispívá jen na část nákladů a je zasílána až po zaplacení veškerých plateb investorem.
Vláda se alespoň zavazuje, že »připraví novou, přehlednější a jasnější úpravu vyúčtování služeb poskytovaných společně s bydlením«. V minulém funkčním období jsem s poslancem Miroslavem Opálkou předložila zákon o nájemném a jeho sjednávání, který obsahoval i tuto otázku. Absolvovali jsme dva roky posuzování a úprav návrhu společně s představiteli bytových družstev, majitelů domů i nájemníků a s další odbornou veřejností. Hodí pravice tyto zkušenosti pod stůl?
Tento příklad ukazuje, jak potřebný by byl dialog koalice a opozice nad konkrétními legislativními návrhy. Stejně tak by se měly posuzovat i programy podpor bydlení, které jsou v programovém prohlášení definovány značně neurčitě, podle mého názoru až alibisticky, jako by se s nimi vlastně ani moc nepočítalo.
Důkladnou diskusi si vyžadují i záměry vlády v oblasti eGovernmentu. V této pasáži se mimo jiné hovoří o dokončení projektu základních registrů veřejné správy, vydání elektronických identifikačních průkazů či dalším rozvoji kontaktních míst veřejné správy Czech Point. To vše vyžaduje vynaložit miliardy korun. V době, kdy úřady i samotná sněmovna mají šetřit i tím, že se nebudou obměňovat počítače ani tiskárny? Víme přece, že nejde o opatření na pár měsíců.
V části věnované evropským fondům vláda slibuje zjednodušení administrativy, pomoc při odstraňování chyb při realizaci projektů i zajišťování projektů ve větší míře prostřednictvím tzv. průběžného financování. Jenže se v programovém prohlášení zcela vyhýbá tomu, co může zbrzdit čerpání evropských fondů. Tím je nedostatek peněz na spolufinancování projektů. Pak je totiž pasáž o efektivním využití prostředků jen frází. Může se stát, že peníze nepoplynou na nejpotřebnější projekty, ale tam, kde se nějaké peníze na spolufinancování prostě najdou. To může postihnout i řadu měst a obcí.
Vláda se rovněž nevyjádřila k operačním programům, kde se již dlouhodobě nedaří dát projekty dohromady. Již názvy napovídají, že se jedná o důležité operační programy, jakými jsou Výzkum a vývoj pro inovace, Životní prostředí, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Chci připomenout, že ke konci června bylo proplaceno necelých 17 procent z prostředků přidělených ČR na sedm let. Tato vláda by proto měla garantovat účelné vynaložení stovek miliard korun z evropských fondů. Jde tedy o velké prostředky, které mohou napomoci k rozvoji měst a obcí, vzdělávání či zvýšení zaměstnanosti. Nebo také nepomohou, pokud by v této oblasti panovala bezradnost, kterou naznačuje text programového prohlášení. Tyto příklady ukazují, že hluchota, kterou trpěla k připomínkám opozice vláda a poslanci jejích stran při projednávání důvěry kabinetu, může přinést řešení krátkodechá a mnohdy ztěžující život občanů s průměrnými a podprůměrnými příjmy. A těch je opravdu většina.
