Na činnost velitele Málka za války podali jeho podřízení návrh na očistu četnictva a v důsledku toho byl v červenci 1945 zproštěn výkonu činné služby. Obvinění a posuzování viny proběhlo mimosoudně na několika stupních Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1948 Vrchní očistná komise při Ministerstvu vnitra rozhodla s konečnou platností: „Obvinění nebylo prokázáno a vrchní strážmistr Alois Málek je nevinen. Zachoval se v mnoha případech jako dobrý Čech, zachoval se zvlášť statečně 5. května 1945, kdy svým neohroženým zásahem zachránil občanstvo obce Čkyně před krveprolitím.“
Alois Málek – absolutní hrdina květnového povstání
Již před 5. květnem 1945 se Málek stal členem ilegální ozbrojené složky Niva – Strakonice a velitelem její podřízené skupiny Čkyně. Od 1. května, kdy Němci ještě drželi moc, Málek začal vést úřední protokol a další spisy výhradně česky; to navzdory povinnosti psát v Němčině. On byl také prvním, kdo vyvěsil československou vlajku ve Čkyni a to 5. května ráno na budovu hasičského domu.
Bylo 5. května 1945 po poledni a občané přicházeli na náměstí v revolučním nadšení skoncovat s německou nadvládou a vyhlásit republiku. Přišli podpořit ozbrojené jednotlivce a skupiny, které chtěli zastavovat a odzbrojovat projíždějící Němce. Bylo patrné, že dojde k ozbrojenému střetu.
V prostoru dvou zatáček bylo připraveno v palebném postavení 250 – 280 německých vojáků s kulomety, automaty a granáty proti čkyňskému náměstí s lidmi po obou stranách silnice. Němci požadovali vrátit dva odebrané automaty a před hasičským domem čekali na jejich vrácení.
V tu chvíli přistoupil k jednomu z Němců strážm. Václav Chlada a uchopil jej za hlaveň automatu. Němec couvl a vypálil sérii ran. Střely několikrát zasáhly V. Chladu a ten okamžitě klesl k zemi se smrtelným zraněním. Současně byl střelou zasažen Václav Martan s těžkým zraněním do hrudi, Alois Henzelín a Karel Nový s lehkými zraněními.
Následně 3 němečtí vojáci utekli ke své jednotce za zatáčkou a podali hlášení veliteli. Za zatáčkou u domu Valdmanů (čp. 25) se ozvala střelba a vojenský oddíl v palebném postavení se dal do pohybu směrem k hasičskému domu. Následoval řev Němců s namířenými automaty.
Velitel Málek si uvědomil nebezpečnost situace, kdy náměstí s obou stran bylo obklopeno lidmi, včetně žen a dětí. Proto se postavil doprostřed silnice před 250 až 280 vojáků, dal ruce vzhůru a zvolal: „Nicht Schiesen!“
Německý velitel vyčítal Málkovi: „Váš kolega na nás zaútočil“. Tedy, že oni 3 vojáci byli napadeni četníkem Chladou v uniformě. Vyjednávání skončilo příslibem Němců, že nebudou střílet do lidí, avšak pod podmínkou, že na vojsko nebude útočeno a odtáhnou na Vimperk bez jediného výstřelu; v případě, že padne výstřel, tak jako první bude zastřelen Málek.
Občané poslechli. Německý velitel s dalším důstojníkem si vzali rukojmího Málka mezi sebe a německá jednotka v palebném postavení zvolna pochodovala k Vimperku. Za Čkyní byl rukojmí Alois Málek Němci propuštěn.
Uvedená událost je zde podána zkráceně. V celém rozsahu je uvedena v knize P. Martan: Paměť Čkyňska II. Jsou v ní popsány činy A. Málka na základě podložených úředních dokumentů z nichž je zřejmé, že zabránil hromadnému krveprolití, při němž mohly zemřít desítky našich občanů. Dokumenty jsou uloženy u autora knihy.
Alois Málek – hrdinou až do smrti
Málek byl představitel nekomunistického odboje ve Čkyni a jeho skutky zastiňovaly činnost místních odbojářů. Proto musel nuceně služebně ze Čkyně odejít. Navíc byl členem Národně socialistické strany (NSS).
Následně odešel do Mladé Boleslavi, kde bydlel a byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti (SNB). Jako funkcionář NSS hájil demokratické principy a stavěl se proti odstraňování příslušníků SNB z důvodu jejich nesoulasu s nástupem absolutní moci komunistické strany; byl kritikem návrhů KSČ. Za tyto postoje byl zatčen a 5. března 1948 spáchal sebevraždu v cele tamní věznice. Stal se politickým vězněm a obětí násilného převzetí moci v únoru 1948.
Policií České republiky byl uznán jako hrdina a r. 2025 zařazen do Slavína – památníku příslušníků padlých ve službě.
Udělení ocenění
Na základě rozsáhlého studia dokumentů o historii naší obce z doby Protektorátu a poválečných let jsem v červnu 2023 předložil návrh na udělení ocenění „Významná osobnost obce Čkyně“ Aloisi Málkovi, které Zastupitelstvo obce neschválilo (nikdo nebyl proti a 7 zastupitelů se zdrželo). Následně jsem požádal Radu obce o ověření archivních dokumentů k osobě A. Málka. Děkuji členům pracovní skupiny – starostce S. Tůmové, zastupitelům H. Dědové a V. Luksovi - za přečtení a posouzení 183 stran náročného textu.
Usnesením ZO č. 2/2025 dne 7. 4. 2025 schválilo ocenění „Významná osobnost obce Čkyně“ Aloisi Málkovi in memoriam a revokovalo tím své usnesení z 26. 6. 2023.
K udělení ocenění došlo po osmdesáti letech od činů, které měly být zapomenuty. Avšak na znovu pojmenování historie není nikdy pozdě. Ocenění je nejen poctou člověku – hrdinovi, ale i veřejným uznáním příslušného pojmenování historické události. Je a bude trvalou připomínkou na těžké období naší obce Čkyně a českého národa.
Petr Martan