Za tuto dobu došlo k radikální změně rozsáhlého území za použití násilí a znevažování práce našich předchůdců v lesnictví. Z kulturní krajiny Šumavy - která živila tamní obyvatele - se stala zdivočelá krajina. Uschly tam lesy v pásmu 42 km dlouhém při státní hranici, došlo k socio-ekonomickým změnám, které způsobily vylidnění Šumavy. Vznikla ideologie environmentalismu a její odnož ideologie divočiny. Ta měla stoupence v různých hnutích s totalitními prvky a v nevládních neziskových organizacích (NNO).
Česká televize se jistě snažila o nestranné a vyvážené zpravodajství, ale redaktoři často nezapřeli své osobní sympatie k divočině a nezasahování do přírody. Takový postoj patří do kategorie "liberální levice", vyskytující se napříč všech současných parlamentních stran.
Obecně je zřejmé, že Česká televize preferuje ekologické NNO a dělá to dlouhodobě i ve sporech o ochranu přírody v NP Šumava. V historii parku došlo k mnoha vypjatým sporům ekologických aktivistů a jejich blokád kácení stromů napadených kůrovcem. Mezi ty nejznámější patřily blokády Trojmezenského pralesa r. 1998, pralesa na Pramenech Vltavy r. 2000, lesy Na Ztraceném r. 2011. Tyto a další obdobné akce byly vždy atraktivními tématy pro Českou televizi. Šlo zde nejen o emoce, ale i o lidská práva, ohrožení života, policisty a jejich zasahování proti demonstrantům.
Televize přenášela detaily o agresivitě policie vůči blokádistům a pokud-možno je zveličovala. Výsledkem takových zpravodajství bylo ovlivnění rozhodnutí orgánů státní správy pro nevydání či zrušení výjimky na ochranu lesa zasahováním. V důsledku ne-zasahování uschlo či bylo nuceně vykáceno 58 % státních lesů ve správě NP Šumava.
Historicky lze vysledovat, že pořady Čt v kauze NP Šumava byly převážně postaveny tak, že výsledný dojem a fakta vyzněly ve prospěch fanatických eko-aktivistů a ideologicky nadšených vědců - a nikoliv domorodých obyvatel, obcí, turistů, lesníků a racionálních vědců. Vysílané pořady byly téměř výhradně stavěny na vědeckých poznatcích ideologicky nadšených ekologů a biologů - a ne lesnických odborníků a vědců. Obdobně vyznělo i každoroční zastoupení téma Šumavy v pořadu "Nedej se"; poslední takové se vysílaly 13. 9. 2020 s názvy Boubínský prales na odpis a Paměť pralesa.
Tyto vysoce sledované pořady nesporně přispěly ke vzniku generačního problému, kdy krajina přestává být vnímána jako živitelka a člověk - hospodář - je někdo, kdo ničí přírodu. Tato propagace nemálo přispěla k odporu veřejnosti k lesnictví a dřevoprodukci lesů. Vystudovaný lesník je negativní postavou a ochranář přírody je pozitivní ve veřejném mínění.
Dvacetiletá kauza Šumava je příkladem toho, že produkce České televize má obrovskou moc, která dokáže prezentovat ideologicky motivovanou menšinu, jako nadřazenou sílu racionálního a demokratického rozhodování. Neúměrná mediální podpora dává hnutím a občanským uskupením váhu, která je schopná oslabit demokratickou moc a většinu. Proto jsem názoru, že veřejnoprávní ČT má být pod intenzivnější kontrolou. Když kontrola volenými politiky není možná, tak by to měl dělat onen volič politiků. Je povzbuzující, když nyní slyšíme o revoluci v ČT: Lipovská, Xaver, prezident Zeman - to je dobrý signál pro lesy Šumavy.
Petr Martan
