já bych se také chtěl vyjádřit k finálnímu projednání rozpočtu pro rok 2023. A než zmíním některé pirátské nebo i gesční priority, které se podařilo vyjednat a které si myslím, že povedou k zlepšení života v naší zemi, rád bych krátce připomenul, v jakých podmínkách tento rozpočet vznikal.
Podobu toho rozpočtu silně ovlivnily dva faktory. Za prvé, a to si neříkejme, že je tomu jinak, je to dědictví, které se vleče už několik let a které nám skutečně ještě zanechala předchozí vláda v rozpočtu, který byl schválen předtím, ve strukturálním deficitu, který vznikal, ale i v tom, jak byl navržen rozpočet na rok 2022. Já jsem hledal nějaké vhodné přirovnání. Napadl mě román z dílny Edgara Alana Poea Havran, kde on, říká to never more, never more. Nevím, jestli je to trefné, možná ano, možná ne. Takže nikdy více a snažíme se toto změnit, snažíme se z toho dostat způsobem, který je adekvátní současnému stavu.
A když si připomeneme závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který hodnotil hospodaření České republiky a ANO, paní bývalé ministryně Schillerové za rok 2021, tak podle této zprávy to byl rekordní schodek státního rozpočtu, kde Česko mělo ve srovnání se zeměmi Evropské unie extrémně pomalé tempo ekonomického růstu, ale zato nejrychlejší zadlužování. Pro mě dosti problematické v té zprávě bylo tedy i zjištění, že velká část uvolněných peněz, které také šly na vrub dluhu, vlastně nebylo uvolněno v souvislosti s řešením dopadů covidové pandemie v České republice. A ten bonus, kterým jsme byli tedy podarováni, byl strukturální deficit ve výši 200-220 miliard korun.
A mně pořád, i když se potkávám s lidmi, tak mi přijde, že jim není úplně jasná podstata toho problému, co to je ten strukturální deficit. To jsou prostě náklady, které tento stát musí udělat, aby vůbec fungoval. To jsou peníze, které jsou na dluh, na pouhý provoz a jako takové je řešíte jako výchozí moment pro sestavování každého rozpočtu. A strukturální deficit se samozřejmě dá řešit pouze reformami, poměrně sofistikovanými, ať už to bude důchodová reforma, tak je to efektivní daňový balík nebo balíček, který budeme představovat na základě doporučení NERVu, ale jinak jsou to peníze, které musíte v danou chvíli vynaložit na to, aby stát a jeho služby fungoval. To je ten první problém, ta jedna věc, se kterou se musíme při sestavováním rozpočtu poprat, a my jsme se s ní poprali.
A samozřejmě tím druhým faktorem, a ono tu vždycky zazní i od opozičních poslanců a poslankyň, ale jako by to byl faktor, který není důležitý nebo není relevantní, ale tím druhým faktorem, který silně zasáhl do rozpočtování České republiky, kvality života, nákladů na provoz i těch jednotlivých resortů, je samozřejmě Putinův vpád na Ukrajinu a navazující celoevropská bezpečnostní, energetická i cenová krize. A na tu jsme museli reagovat už v tomto roce v zájmu občanů a firem. A je to vidět v rozpočtu, který byl v tomto roce, je to vidět v návrhu rozpočtu na příští rok, protože nenamlouvejme si, že příští rok ta krize nějakým zásadním způsobem odezní. Ta krize neodezní. A pokud by stát nechal popadat lidi do exekucí, nereflektoval by v sociální oblasti, v důchodové oblasti tu situaci, neřešil by kompenzace v případě zastropování či aktivní pomoci firmám, tak by to mělo daleko horší dopady, než v nějakou chvíli mít třeba dočasné navýšení výdajů.
A já tady skutečně vidím, a nebudu používat přirovnání ministra Stanjury, že na jednu stranu se zde hovoří o nutnosti masivních investic do započatých projektů, jako by se nechumelilo, jako by ty práce nestály více, na druhou stranu se hovoří o tom: maximálně zvyšte pomoc tu těm, tu oněm, valorizujte o víc, přidejte jednorázovým platbám, a na druhou stranu je zde skloňován schodek státního rozpočtu, který ale je nižší, než byly navrhované ty schodky státního rozpočtu! Tudíž v těchto dvou kritických momentech strukturálního deficitu a krize, která se promítá téměř do všech oblastí, si myslím, že je ten rozpočet navržen vyváženě, a říkám i to druhé, musíme pracovat s výdaji, musíme pracovat ze stranou příjmů. Budu o tom hovořit později. Bylo to tu zmíněno už i u mých předřečníků.
Já bych možná chtěl vypíchnout nějaké pilíře a priority, na kterých stojí rozpočet pro rok 2023, a to právě v kontextu té mimořádné krize, která si žádá i ty mimořádné výdaje. A když jsem se díval do celkového součtu těch mimořádných výdajů, které jdou tím směrem, tak je to až 200 miliard korun. A jsou to věci, které se týkají sociální oblastik jsou to věci, které se týkají zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, obrany, a samozřejmě jsou zde další klíčové oblasti, které ovlivňují kvalitu života v naší zemi, teď budu hovořit za Piráty, které prosazujeme velmi silně.
Je to vzdělávání, je to bydlení. Budu reagovat na paní místopředsedkyni Dostálovou následně. Je to rozvoj regionů a je to digitalizace. Ale i konkurenceschopnost, energetická soběstačnost, či ochrana přírody. A ty peníze, které jdou tímhletím směrem, rozhodně nejsou peníze vyhozené oknem, jsou to peníze, které pomůžou investovat do naší budoucnosti. A když jsme se zde bavili o tom, jakým způsobem je třeba disainován a navržen rozpočet Ministerstva školství, tak v těch finálních debatách o rozpočtu došlo k navýšení jak v oblasti vysokých škol, došlo k navýšení oproti původnímu návrhu v oblasti středních škol a ve věci vzdělávání na posledních jednáních s Piráty a Starosty jsme dojednali ještě dodatečné navýšení rozpočtu, a ten návrh tady je, do školství o 1,1 miliardy do podpůrných opatření personálního charakteru, například ve věci potřebných asistentů pedagogů a dalších.
Pro mě naprosto zásadní je otázka na Ministerstvu místního rozvoje, a je to otázka dostupného bydlení a zlepšení podmínek v regionech. A já bych jenom chtěl reagovat, samozřejmě těch financí, kterou jdou do bydlení, a já nevím, kterou konkrétně kapitolu zde zmiňovala paní místopředsedkyně Sněmovny Dostálová, ale to, že by někde bylo 15 milionů do bydlení a jako ultimátní investice do rozvoje bydlení, není pravda. Jsou tam miliardy a s dalšími miliardami počítáme. Já pak řeknu nějaké příklady, které jdou jak do samotné výstavby, jdou přes fond SFPI, týkající se přípravy infrastruktury, brownfieldů, jsou zde věci v kohezních fondech.
Jenom k agendě Ministerstva pro místní rozvoj, kde dochází tedy k překlopení minulého programovacího období evropských fondů a startuje nový IROP, tak v tomto roce jsou ty výdaje nadisainovány na zhruba 22,5 miliardy korun a z toho téměř tedy 6 miliard jsou výdaje čistě státního rozpočtu, 16 miliard tvoří výdaje rozpočtu EU a finančních mechanismů, více než 16,5 miliardy jsou tedy i celkové příjmy. A oproti roku 2022 dochází v roce 2023 k celkovému navýšení výdajů MMR na Národní dotační programy - tam je to ve výši 2,1 miliardy korun a budeme vyhlašovat výzvy a uzavírat nové závazky ve prospěch příjemců, i z těch - a to tady je zmiňované SDV 2024, kde jsou další 3,1 miliardy do národních titulů, takže v základu to je na tento rok výzvy zhruba za 5 miliard jenom v národních titulech. A asi věc, která by zde měla zaznít a také občas probublává, to, že v nějaký moment vyhlásíte výzvu či dokonce uzavřete smlouvu, neznamená, že v daném roce jsou také finančně plněny. Takže v případě, že děláte projekt, který jde přes více let, otázkou je, a na to myslím, že je důležité se ještě podívat z pohledu revize těch procesů, zda v danou chvíli je nezbytně nutné a o čemkoliv to vypovídá, mít v rozpočtu nakreslené peníze, které se ten rok následně nevyčerpají, zůstávají potom v nespotřebovaných výdajích, nicméně z pohledu státního rozpočtu jsou okamžitě - jak již jsem zmínil, strukturální deficit, ze své povahy deficitní, tudíž spadají do obsluhy státního dluhu.
Takže pojďme skutečně plánovat tak, že peníze jsou... že peníze... paní Schillerová tady kroutí hlavou. Že peníze, které mi leží na účtě, které by byly nad rámec toho, co je přiznáno, tak... (Předsedkyně Schillerová hovoří s poslancem Faltýnkem.) Dobře, komentáře nebudu tady..., ať to nevidíte na obrazovkách. Takže prosím, nevím, proč bych řešil peníze na účtě, které v danou chvíli, v daném roce žádný výkon nedělají, požírá je inflace, skutečně peníze jsou potřeba mít kryté na ten závazek, který vzniká a mít peníze včas na plnění těchto závazků. Já se jenom vrátím k tomu - v národních titulech 5 miliard korun.
Já považuji za velmi podstatné tuto část, neboť Národní dotační programy jsou klíčové pro města a obce, pomáhají doplnit třeba ty evropské fondy, které jsou ze své povahy výrazně bohatší a pomocí kritérií, které si může Ministerstvo pro místní rozvoj nastavovat, pak mohou i přesněji cílit. Ohledně té podpory bydlení, já jsem zmínil, a je to další tisk. K dispozici na SFPI 2023 je zhruba miliarda, v SDV je další miliarda. Pro mě ta dostupnost bydlení je naprosto klíčová. Nicméně způsob, jakým se investovalo i skrze fond do bydlení, kdy se mířilo na konkrétní realizace rodinných domků či programu Moje výstavba či ve formě sociálního bydlení, zdá se mi býti poněkud nešťastný. Ten první nástroj byl o individuální podpoře a zde si říkám, že to byl téměř geniální způsob, jak libovolné peníze, které jdou do bydlení, umět vydeklarovat na vznik bydlení a ono skutečně vzniklo, ale v rámci pomoci jednotlivcům nebo rodinám vlastně jakoby proxy hypoteční produkt, spravovaný státem.
Já bych chtěl, aby SFPI Ministerstvo pro místní rozvoj financovalo dostupné bydlení na vznikající projekty. Projekty obcí na bytové domy. A k tomu bych chtěl i uzpůsobit - a v tuto chvíli finišujeme komponentu, která skutečně bude fungovat, která bude i pod SFPI a umožní výstavbu dostupného bydlení v několika režimech a nebudeme se dívat na statistiku, kolik se vyčerpalo z programu výstavba na sociální bydlení - 16%, ale budeme se dívat, kde ještě sehnat další peníze, které v systému, který bude skutečně podporovat výstavbu bydlení na městech a obcích, budeme hledat jenom další zdroje, které tam vlastně jako ve vánočním mlýnku na cukroví, prostě takto budeme semílat a bude to vytvářet prostředí pro vznik nových bytů a bytových domů, právě v obcích po celé republice.
Ostatně v tomto směru i finišujeme komponentu, která si v Národním plánu obnovy bude nárokovat několik miliard, právě na podporu vzniku dostupného bydlení. Samozřejmě to nejsou jenom byty a bytové domy, ale je to i otázka investic do infrastrukturní přípravy, věci, které jdou do přípravy brownfieldů, zasíťování a další, což samozřejmě s tím počítáme v těch balících, že to nejsou pouze byty a bytové domy. Ještě otázka, kterou tady nakousl překvapivě pan předseda SPD Okamura, a to byla otázka digitalizace státní správy, konkrétně tedy Digitální informační agentura. My jsme zcela jasně řekli, že digitalizace je naší prioritou a v programovém prohlášení vlády, z ní cituji: "Vytvoříme silnou centrální autoritu s potřebnou pravomocí v oblastí digitalizace, která bude mít silný mandát vůči veřejné správě, jejich zřizování a příspěvkovým organizacím. A taktéž říkáme, že taková instituce, bude vybavena dodatečnou rozpočtovou pravomocí, aby byla schopná napříč veřejnou správou prosazovat aktivně efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci.
Toto je Digitální informační agentura DIA, a teď jenom krátce k jejímu rozpočtu. Celkové výdaje v České republice na digitalizaci ze státního rozpočtu jsou 23,2 miliardy korun. Panem Okamurou, ale některými dalšími, zmiňovaný rozpočet Digitální informační agentury je ve výši 1,8 miliardy, včetně - a to je důležité říci - základních registrů a centrálních systémů. Těch 1,8 miliardy je tedy 8 % z celkových výdajů na digitalizaci, ale je nutné zdůraznit, a to když se tomu někdo věnuje, tak to vidí na první pohled, že těch 1,8 miliardy nejsou žádné peníze navíc, naopak jsou to peníze, které jsou (nesrozumitelné) transparentně označeny. Jsou to peníze, které jsou z kapitoly Ministerstva vnitra, právě na podporu těch centrálních systémů. A pouze - a to zdůrazňuji - 151 milionů jsou náklady na nové agendy, pracovní místa a kompetence, což je pouhých 0,67 % z celkových výdajů státního rozpočtu na IT.
Takže k tomu, abychom dokázali rozvíjet ty digitální priority, poskytovat lidem kvalitní služby, tak samozřejmě potřebujeme mít tuto agenturu a mít ty procesy pod kontrolou, abychom naopak dokázali generovat úspory v nehospodárném zadávání zakázek, v rozvoji systému, který ve vendor lock-inu, nás stojí jenom na licencích obrovské množství peněz, stovky milionů, troufnu si říct, na jejich rozvoj ročně.
Myslím si, že je to správná cesta. Abychom mohli ty priority řešit a nadále rozvíjet a zároveň řešit i otázku, která je spojená s krizí, je důležité řešit příjmovou stránku rozpočtu. Ostatně v tomto roce jsme s vládou nakonec představili i reakci na zvyšování cen energií v souvislosti s energetickou krizí, ať už to byl ten původní návrh, který jsme přinesli a nakonec se na něm vláda shodla, windfall tax, byť ty konečné parametry ještě dostaly nějaké změny, ale byl to právě ministr Stanjura, který v té kombinaci garantuje, že ty peníze, které použije stát na kompenzaci, budou kombinací těch nástrojů, které jsou v místě vybrány. Za to velmi děkuji. A jdeme cestou doporučení Národní ekonomické rady vlády, ne jakýmsi způsobem bonboniéry, vyberte si z návrhů na příjmové a výdajové stránce rozpočtu, ale nyní zasedají jak expertní skupiny jednotlivých stran, tak resortní skupiny ministerstev právě na vhodných opatřeních, která bychom chtěli představovat v polovině příštího roku a měla by mít zásadní vliv i na ten problém strukturálního deficitu, o kterém jsem se zmiňoval na začátku.
Tolik za mě, děkuji. Další kroky ve věci těchto změn budou představovány postupně tak, jak budeme probírat jednotlivé návrhy NERVu a konsolidovat návrhy na změny rozpočtu, které budou efektivní až po tom příštím roce, jak bude schválena příslušná legislativa či příslušné normy.
