Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi na úvod krátce vystoupit a představit vám návrh rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2023 v řeči čísel, ale i v řeči plánů, jak chceme s rozpočtem v tom roce nakládat.
Celkové výdaje ministerstva jsou v následujícím roce ve výši 22,5 miliardy korun, z toho téměř 6 miliard jsou výdaje státního rozpočtu a přes 16,5 miliardy pak tvoří výdaje rozpočtu EU a z finančních mechanismů. To zas na straně příjmové pak, když se na ten rozpočet podíváte, tam je více než 16,5 miliardy, což jsou celkové příjmy. Oproti tomu schválenému rozpočtu na rok 2022 dochází pro rok 2023 k celkovému navýšení výdajů, a to ve věcech, které si tato vláda stanovila jako svoji prioritu, a to přes nástroj, který známe, jsou to ty národní dotační programy, kterými navíc ke kohezním fondům, k IROPu a k těm známým nástrojům evropským vlastně dovytváříme tu politiku rozvoje našich regionů, měst, obcí, ale i těch třeba strukturálně postižených oblastí.
Celkově tedy bude Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašovat výzvy a uzavírat nové závazky ve prospěch příjemců i z prostředků střednědobého výhledu 2024. Já bych to možná vysvětlil - ne všechny předchozí vlády se střednědobými výhledy pracovaly dobře, ty peníze, které v nich jsou, jsou peníze, které v daném roce musí být k dispozici, a protože střednědobý výhled má svoje opodstatnění a neměl by se třeba při předávání rozpočtu následující vládě vynulovat, ale měl by tam být držen tak, jak se plánuje ten rozpočet, tak věci, které se soutěží a závazkují teď a jejichž finanční plnění pak bude v těch letech následujících, mají právě ten otisk ve střednědobém výhledu, což ve věci rozpočtování národních programů dává k dispozici Ministerstvu pro místní rozvoj ještě další 3,1 miliardy korun do národních programů. Já to považuji za velmi podstatné, protože právě národní dotační programy jsou pro mnoho měst a obcí klíčové pro realizaci potřebných projektů, ať už se to týká třeba vybavenosti ve smyslu vzdělávacích institucí či třeba opravy komunikací té nejnižší třídy, na které třeba nepamatují velké projekty nebo jsou pod řekněme tou jednotlivou gescí jednotlivých měst.
Zásadní pro mě jsou - a věřím, že tohle téma vnímají všichni stejně, stejně tak jako problémy, které jsme zde řešili na minulé Sněmovně, nebo předminulé Sněmovně ve věci více peněz do struktury školské vybavenosti - programy, které podporují bydlení. V této oblasti opět mechanismus financování, ale i zrychlení té výstavby je jednou z priorit naší vlády, a i zde bude Ministerstvo pro místní rozvoj financovat ve svém rozpočtu tuto oblast. A to tak, že využije jak národních titulů, tak Státního fondu podpory investic, k dispozici pro SFPI je na rok 2023 800 milionů korun a ve střednědobém výhledu pak další miliarda na řešení dostupného bydlení formou úvěrů či dotací.
Na MMR pracujeme na tom, abychom do tohoto schématu dokázali zapojovat i další finanční nástroje, protože ta dostupnost bydlení i financování té výstavby je zásadní, proto spolupracujeme i s Národní rozvojovou bankou i s Ministerstvem financí, a již na jednání ohledně evropských programů, které třeba míří na vybavenost a opravy škol ve smyslu rozšíření třeba technických učeben, už máme mechanismus, kdy vlastně úspěšnost žadatele v tom daném dotačním titulu je podmínkou pro - pouze jedinou podmínkou pro možné dofinancovávání pomocí nějakého finančního nástroje, který má v danou chvíli k dispozici Národní rozvojová banka. V souvislosti s tím IROPem tam teď třeba lze takto alokovat až 5 miliard.
Podpora bydlení není jenom tedy přímá výstavba bytů, ale jsou to i předpoklady pro to, aby se daly stavět celé stavby na území, mluvím o přípravě pozemků, technické infrastruktuře a těch řekněme věcí týkajících se - mimo tu samotnou stavbu máme tam i kapitolu, která uvolňuje prostředky právě na ty, použiji tedy to cizí slovo, brownfieldy.
Zároveň pracujeme na podpoře cíle digitalizace plánů obcí a jednotného standardu. Tak jak se blížíme i k části Geoportálu, kde potom budou ty jednotlivé mapové vrstvy, tak chceme ještě zintenzivnit tu podporu, aby obce překlápěly už do toho standardu výstupy ze svého územního plánování.
Asi objemově nejvýznamnější položkou těch celkových výdajů jsou finanční prostředky na dotace spolufinancované z fondů EU ve výši bezmála 18 miliard korun. Největší část těchto prostředků - tam je pak 15,3 miliardy korun - připadá na program IROP, ze kterého bude tedy MMR podporovat především zdravotnickou infrastrukturu, Integrovaný záchranný systém, silnice II. třídy, e-Government a další. Ty jednotlivé výzvy postupně spouštíme a běží.
Tímto bych vás stručně seznámil, jak budou vypadat rozpočtové prostředky v rámci rozpočtu MMR i jak budou využity. Já bych možná jenom v krátkosti zmínil, protože i někteří mí předřečníci se zde této otázky dotkli, výdaje, které přicházejí z různých zdrojů v následujícím roce v oblasti digitalizace a digitální transformace, nám už i tím, jak vyjednáváme na úrovni vlády prostředky navíc na jednotlivé digitální projekty, těch nadpožadavků, které vycházejí ze Strategie digitálního Česka, tak se nám již ty věci daří rozklíčovávat výrazně lépe, než tomu tak bylo, když jsem zde stál vlastně na začátku roku a bavili jsme se o novele rozpočtu, tak jsem udával, že celkový objem peněz v digitalizaci může být, a teď jsem říkal podle NKÚ zhruba 15 miliard, podle zprávy a sečtení všech nákladů, které lze označit za IT, tak zas vycházelo jiné číslo.
Já když se dívám teď na strukturu jednotlivých projektů včetně tedy toho vyjednávání, tak celkový objem peněz, které půjdou na IT, v návrhu rozpočtu 2023, je podle té dekompozice přes všechny rezorty 18,5 miliardy korun. Já bych možná zmínil důležité jinozdrojové věci, kde my se bavíme o zapojení národního plánu obnovy i u toho IROPu, z IROPu 1,9 miliard, z Národního plánu obnovy 5,4 miliardy, z dalších zdrojů 1,8. Co si myslím, že je důležité, a bylo to tématem i předchozích jednání ještě za minulé vlády, je to oddělení provozů a nákladů na modernizaci či na nějaký upgrade. Já bych možná zmínil významnou část v hodnotě 300 milionů korun, na což je v rozpočtu pamatováno právě na obnovu základních registrů, které už v minulém volebním období, kdy jsme se o tom bavili tenkrát ještě s ministrem Hamáčkem, tak byl strašný problém uvolnit ty peníze na to jádro české digitalizace, základní registry, které poskytují data a služby právě částem celého eGovernmentu, takže kromě standardních provozních výdajů právě správy základních registrů, tam je 796 milionů. Je to i těch potřebných 300 milionů na projekt, který už se spouští, a to je hardwarová podpora, respektive technologický upgrade registrů tak, aby fungovaly v pořádku.
Tady ještě zmínil, myslím si, že to byl předřečník pan Okamura, tu debatu ohledně digitální agentury. Já když se bavíme o tom rozpočtu a o nákladech na tu digitalizaci, tak ten transformační projekt má nadpožadavky směrem ke státnímu rozpočtu v roce 2023 asi 140 nebo 150 milionů korun s tím potenciálem, že třeba na dobře vysoutěžené zakázce okamžitě se vrací úspory nákladů jak při samotném soutěžení, tak za realizaci. Při použití komponenty, kterou máme už třeba řešenou na té národní úrovni, dobrého napojení na centrální registry, opět okamžitě spoříme peníze v hodnotě třeba i vyšších desítek milionů. Já bych proto transformační projekt, jehož faktické nasměrování na náklady navíc ve smyslu transformace zhruba 150 milionů korun, tak bych ho nestavěl vůbec do optiky porovnávat to s tím, že to je nějaké plýtvání nebo nárůst byrokracie. Je to zefektivnění řízení té digitalizace a pohybujeme se v o dva stupně nižších řádech, než jsou třeba náklady na obsluhu a realizaci celého eGovernmentu v roce 2023 s tím, že ty úspory, ale i lepší realizace projektů se budou projevovat samozřejmě již v náběhu fungování digitální a informační agentury.
Tolik za mě asi v úvodu ke kapitole Ministerstva pro místní rozvoj a zároveň krátké shrnutí k otázkám eGovernmentu a digitalizace, které je realizováno v gesci jednotlivých rezortů, jednotlivých ministerstev. Ale chtěl jsem k tomu podat nějaký ucelený pohled na věc. Děkuji.
