do voleb nám zbývá posledních pár dní a já bych se chtěl ještě jednou krátce ohlédnout za kampaní. Ano obhajuji poslanecký mandát a je zcela na vás, zda mi dáte možnost pracovat pro vás další čtyři roky, tentokráte možná v roli koaličního poslance, který bude mít trochu jiné možnosti než doposud. Síly i energie mám stále dost, zkušenosti také. 

Během kampaně jsem se sešel s množstvím různých lidí z různých lidových vrstev a také různých názorů, ale vždy jsme se shodli na jednom. Všichni chceme, abychom žili v suverénní zemi, kterou bychom předali našim dětem v takovém stavu, abychom se sami před sebou nemuseli stydět. Vážím si nejen podpory našich voličů, ale i našich oponentů, se kterými jsme si vyměnili názory v klidu tak, jak je mezi slušnými lidmi v demokratické společnosti normální. Bohužel, ale ne všichni toho jsou schopni. Ničení plakátů, billboardů, skryté útoky na majetek veřejně známých osob v podobě malých sabotáží, které mohou skončit vážným ublížením na zdraví, možná i hůře. Fyzické útoky na názorové odpůrce. Pokud se ohlédnu do historie tak možná nic nového, ale v dnešní společnosti jsem zaznamenal hodně velké pnutí, které tu v devadesátých letech ani po roce 2000 nebylo. Lidé očekávají změnu a čím více jí chtějí, tím více jí ti druzí brání. Vykreslují své odpůrce jako zplozence zla, a to plodí skutečnou nenávist.

Na toto je potřeba si dávat pozor. Vytváření obrazu svého politického protivníka jako nepřítele společnosti vede v další úrovni až k otevřenému násilí. Bohužel s tímto přístupem jsem se setkával v kampani opakovaně jak ze strany systémových médií, tak ze strany některých představitelů dosluhující vlády (už jsem o tom psal v jedné úvaze dříve). Jak jinak chápat, že ten, kdo nestojí na té správné (vládní) straně, je kolaborant s cizí mocí? To už tady také bylo, nebo? Kdo stále nechápe, zkuste román od G. Orwella 1984.

Ať už volíte jakkoliv, nezapomeňte, že zbytek právě Vaší rodiny může mít na fungování republiky i uspořádání světa jiný názor, a přesto jsou stále vašimi nejbližšími. To samé Váš soused. Ten, kterému jste půjčili pilu nebo ta, u které jste si byli pro vajíčka, když bylo v krámě zavřeno. Myslete na to, až půjdete k volbám a hlavně, až budou sečteny výsledky. Volby by měly být svátkem demokracie, ne nástrojem pro umlčení či likvidaci nepohodlných, jak už jsme v historii opakovaně viděli.