Jako krajský radní odpovědný za sociální věci jezdím hodně po domovech důchodců, je to moje práce. Kraj i některá města se snaží dát seniorům maximum. Samozřejmě v rámci našich finančních možností, které opravdu nejsou nekonečné, ale generace 65+ a především těch starších ročníků je zkrátka prioritou. Jenže když se s těmi lidmi potkávám, vidím, že často potřebují ještě něco jiného. Vezmu to lehce oklikou.

V posledních měsících udělala vláda (a znovu platí, že především díky tlaku ČSSD) mnoho proti tak zvaným „šmejdům“, tedy prodejcům předraženého zboží. Gaunerům, kteří v rámci různých zájezdů dostávali především seniory pod strašný tlak a nutili je k nesmyslným nákupům. Ale kolikrát jsme se ptali těch lidí, kteří jezdili na „výlety“, proč to vlastně dělají?

Není to hlavně kvůli tomu, že jejich synové a dcery, jejich příbuzní, vnoučata, přijdou na návštěvu jednou za půl roku, a to ještě občas s nataženou dlaní? Nehledají naši senioři především příležitost popovídat si, změnit stereotyp, vyjet někam jinam, porozhlédnout se za humny? 

To je podle mne důležitý úkol pro novou radnici i v Litvínově. Možná nemusíme nutně přemýšlet o tom, jestli našim seniorům nebo postiženým zajistíme o jogurt nebo nějakou jinou poživatinu více. Možná jim daleko větší radost udělá, když jim umožníme žít. Ne přežívat, ale žít.

Moderní lékaři nám dali desítky let života navíc. Jenže také musíme vědět, co s těmi lety vlastně uděláme. Já to cítím tak, že podstatným úkolem radnic bude věnovat stále více pozornosti kvalitě života rozrůstajících se generací seniorů i všech dalších spoluobčanů, kteří potřebují naši pomoc.