PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.

Miroslav Ransdorf zemřel 22. ledna 2016 v Praze
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,99. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

28.05.2015 0:16:30

Diskusi se nebráním

Diskusi se nebráním

K výzvě a k názorům Tomáše Krystlíka

                  Nikdy jsem se nevyhýbal střetu před kamerami, mám jen jednu podmínku. Musí to být naživo (s novináři mám ty nejhorší myslitelné zkušenosti) a televize, která má nějakou váhu. Třeba ČT 24. Myslím, že panu Krystlíkovi by vysílací čas jeho sudetští sponzoři zaplatili. Vzpomínám si ostatně, že jeho dílko Zamlčené dějiny (dva svazky, Beta Books, Praha 2008, 2010) nám europoslancům distribuovalo Sudetoněmecké krajanské sdružení. Já jsem je nepřevzal a knihy si koupil.

Pan Krystlík se údajně snaží české dějiny moderní doby demýtizovat. Ve skutečnosti o žádné demýtizování nejde. Jde o vytváření mýtu hodných a kulturních Němců, kterým zlí a barbarští Češi ublížili. O skutečném profilu české společnosti moderní doby se čtenář nedozví nic. Úplně absentují otázky ekonomiky a kulturních dějin. 

České země se vypracovaly do postavení kulturní velmoci (viz např. Markovu knihu o české kultuře nové doby). Je například  jen pět národů na světě, které jsou schopny svým repertoárem zaplnit celoroční provoz operních divadel. Češi jsou mezi nimi. Češi mají hodnotné výtvarné umění, mají kinematografii vysoké úrovně a slušnou literaturu. Praha pořádá 1,5 krát více kulturních akcí než Berlín, který je přitom finančně vybaven mnohem lépe. 

Pokud jde o ekonomiku, česká industrializace dosáhla pozoruhodných výsledků. Stačí si třeba prostudovat Puršovy knihy. Purš uvádí, že už v 80. letech 19. století byla úroveň zprůmyslnění českých zemí srovnatelná s Francií. Tento základ se samozřejmě rozvíjel dál. Když jsem působil na Prognostickém ústavu ČSAV, vypracovali jsme rozsáhlou studii, která ukázala, že Československo má největší klasický průmyslový potenciál na světě, měřeno počtem obyvatel. Ten potenciál nebyl dobře rozložen, bylo potřeba ho přeskupit. Namísto toho došlo k jeho totální destrukci. O hospodářských dějinách pan Krystlík tuší málo. Přitom existuje dodnes nepřekonaná třísvazková práce Václava Krále o hospodářských a sociálních dějinách okupace (1957-1958). Vynikající úroveň mají také dvousvazkové Hospodářské dějiny od Václava Průchy.  

Tomáš Krystlík "demýtizuje" ve velkém. O jeho "demýtizování"  Masaryka jsem už psal. Dále píše o mýtech kolem Mnichova, zpochybňuje selhání spojenců, a přitom nezná Královu práci Plán Zet, Dny, které otřásly Československem, ani jeho Osvobození Československa. Plán Zet působil jako bomba. Z britských archivů (Public Record Office) vyšlo najevo, že už od května 1937 byl připraven plán na obětování Československa do všech technických detailů. Potvrdilo se to, co kdysi uvedl Beneš: že až se jednou najde historik, který zpracuje dějiny britské politiky v době Mnichova, vyplave strašná špína. Jen na okraj, když Krystlík píše, že komunisté měli představu, že lid bude bojovat pod vedením KSČ, musím uvést, že Gottwald počítal s tím, že v čele vlády obrany republiky by měl být Ladislav Rašín.  

K ironickým glosám o odnárodňování za monarchie: Otto Urban, autor vynikajících prací o české společnosti po roce 1848, uvedl, že jsme poněmčením přišli o víc než 860 000 lidí. Přesouvání zemských úřadů do Vídně byl snad nějaký projev přízně vůči Čechům? Pokud jde o ekonomické okrádání Čechů, doporučuji k prostudování projev Palackého v jeho Spisech drobných, kde podrobně dokládá daňové znevýhodňování české společnosti.  K útokům na velikost českých dějin řeknu jen jednu glosu: Masaryk kdysi podotkl, že na to, abychom věděli, čí dějiny jsou největší, stačí se podívat na mapu. Češi byli vklíčeni v německy mluvícím území. Němci říkali, kůl v mase říše. 

Jestliže Krystlík zmiňuje profesora Miroslava Hrocha, autora řady publikací o národním obrození malých evropských národů, tak Hroch zdůrazňoval, že české národní obrození bylo spolu s norským národním obrozením nejúspěšnější a stalo se vzorem pro řadu malých evropských národů. Jeho úspěšnost byla dána tím, že to bylo hnutí se širokou základnou a tažené odspodu

Ještě jako člen Poslanecké sněmovny PČR jsem míval diskuse na německém velvyslanectví. Říkal jsem jim, že otevírat přízraky minulosti je nebezpečné. V době mého mládí bylo běžně, že každý vzdělanec mluví německy. Dne tomu tak už není, vše válcuje angličtina. Mizením němčiny ze středoevropského prostoru  ztrácí Němci i jejich sousedé. Německá kultura, německá filosofie, německá hudba, německá literatura jsou hodnoty, které nepatří jen Krystlíkům. 

Relativizování německých zločinů na našem obyvatelstvu za II. světové války je stále silnější.  Nedokážu říct, jestli náhodou,nebo s plánovanou provokací, vyšel právě na výročí atentátu na Heydricha v idnes srdceryvný článek o divokém odsunu z Brna pod názvem Když Češi zabíjeli Němce.  Ani náznakem nebylo připomenuto, čím byla ta nenávist vůči Němcům způsobena. Mimo jiné ani slůvko o popravách stovek Čechů v Kounicových kolejích, které se staly oblíbenou zábavou brněnských německých mužů i žen. Kupovali si na popravy vstupenky, jako by šli do divadla nebo do kina...

Násilí na Němcích, které probíhalo od května do srpna 1945, není nic, čím bychom se mohli chlubit. Ale nezaměňujme příčinu a následek. Historie nezačala květnem 1945.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout