A začal jsem opravdu zostra, protože hned na začátku schůze došlo k projednání bodu, v jehož rámci našemu výboru představil mandát vlády pro jednání na Evropské radě sám premiér Andrej Babiš.
Ve Výboru pro evropské záležitosti jsme díky tomu hostili vůbec první vystoupení nového předsedy vlády na sněmovní půdě.
Během jednání s premiérem jsme řešili zejména pokračování pomoci Ukrajině či migrační pakt, od kterého vláda Andreje Babiše hned na prvním jednání zkusila odstoupit, i když jen svým usnesením, což bude mít jen těžko nějaké reálné následky.
Na jednou stranu mě potěšilo, že pan premiér jasně řekl, že máme nadále podporovat Ukrajinu, ale na druhou jsem vnímal jako trochu podezřelé podmínky, které zmínil ohledně aktuální finanční podpory této napadené zemi.
Na jednání Evropské rady se bohužel o den později ukázalo, že u nové vlády může být podpora Kyjeva vlastně jen rétorická, protože jsme se hned po první účasti nového premiéra na jednání tohoto vrcholného orgánu EU „propadli“ do skupiny odmítačů s Orbánovým Maďarskem a Ficovým Slovenskem.
Během týdne jsem zaznamenal také dva výraznější mediální výstupy. V prvním jsem pro Českou televizi komentoval právě přípravu na jednání Evropské rady ohledně půjčky Ukrajině, v druhém jsem na vlnách Českého rozhlasu diskutoval se zástupcem vládní šestikoalice – místopředsedou sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Liborem Vondráčkem, zvoleným za SPD, o výsledcích vrcholného unijního summitu a rozhodnutí vlády, že na nyní potřebnou podporu Ukrajiny nedá Česká republika ani korunu.
I v posledním předvánočním pracovním týdnu jsem zavítal na další sněm ODS v našem kraji a potěšila mně výzva mé domovské organizace ODS na Prostějovsku, abych náš kraj jako místopředseda zastupoval v celostátním vedení občanských demokratů.





