o čem tady dnes mluvíme, když mluvíme o zrušení superhrubé mzdy a 15% dani. Stručně řečeno, mluvíme o příležitosti, aby zhruba 4,5 milionu zaměstnanců vydělávalo více, mělo více peněz. A máme možnost to dnes udělat, máme možnost to udělat spravedlivě, udělat to bez upřednostnění jednoho před druhým, udělat to razantně a udělat to rychle. Máme zde příležitost dát lidem dobrou zprávu. Dobrou zprávu v těžkých časech. Dobrou zprávu pro všechny zaměstnance bez ohledu na povahu a místo práce, protože ten návrh pomůže všem lidem, kteří jsou zaměstnaní.

A já myslím, že bychom udělali obrovskou chybu, kdybychom tuto příležitost nevyužili. Věřím, že tu chybu neuděláme a že neuhneme a že od Nového roku spustíme odpočítávání nižších daní, vyšších reálných výdělků, do Nového roku spustíme ode dneška odpočítávání nižších daní a vyšších reálných výdělků. To zrušení superhrubé mzdy ušetří 4,5 mil. pracujících lidí v ČR výraznou částku. A lidé prostřednictvím tohoto rozhodnutí v průběhu roku ušetří více než 50 % svého měsíčního výdělku. A to myslím, že nikdo nemůže zpochybňovat, že to je velmi výrazná pomoc. To je výrazná pomoc, kterou lidé pocítí.

K té debatě tady ve Sněmovně. Často se ve Sněmovně neshodneme, ale na jednom bodu se zdá, že tady v té diskuzi se shodujeme. Když se podívám na to, jaké byly předloženy varianty ke zrušení superhrubé mzdy, tak to vypadá, že v té jedné věci zavládla tady vlastně politická jednota, a to je jednota, že superhrubou mzdu je potřeba zrušit. Výborně. Jsem rád, že jsme k tomu všichni dospěli, k tomu ale připomenu, že to není nějaký nápad nebo výmysl poslední doby. Došli jsme sem po letech úsilí a úsilí napravit chybu, která se stala v roce 2015, resp. v roce 2014, kdy tehdejší vláda ve stejném složení jako ta dnešní, tedy ČSSD a ANO, nebo podobná, tehdy zrušení superhrubé mzdy zrušila. Zrušila zrušení superhrubé mzdy a prodloužila její trvání dodnes. To, že máme zrušit superhrubou mzdu, na tom je tedy shoda, a to je dobře.

V čem se zde ve Sněmovně mezi sebou poslanecké kluby naopak rozcházejí, to je míra snížení daní, které se zrušením superhrubé mzdy spojíme. A my máme dnes rozhodnout o tom, jak moc pomůžeme a zda vůbec pomůžeme 4,5 milionům zaměstnancům, zda ty peníze ve své peněžence uvidí, pocítí, zda pro každého tam bude každý rok o 50 % jedné měsíční mzdy více, anebo si ty 4,5 mil. lidí, zaměstnanců prostě oprávněně řeknou, že jsme tady rušili superhrubou mzdu, dělali mnoho povyku pro nic a oni to nijak výrazně nepocítí.

Naše pozice, pozice Občanské demokratické strany je taková, že podpoříme všechno, co spadá pod tu první možnost, aby to lidé pocítili, aby lidé pocítili snížení daní, aby to viděli na svém účtu, ve své peněžence, aby to byl reálný příspěvek do jejich osobního a rodinného rozpočtu. A já vás budu nyní ještě jednou přesvědčovat, že to má význam. Když už tedy rušíme superhrubou mzdu, a to je výborné, že jsme se k tomu po letech dostali, tak ji doplňme rozhodným snížením daní. Najděme k tomu odvahu a přinesme zaměstnaným lidem dobrou zprávu v těchto těžkých časech.

A zde je několik mých argumentů. Ten návrh Občanské demokratické strany, to není žádný dar bohatým, jak tady občas slyším a slyším to i v této diskuzi. Je to podpora střední třídy. Je to podpora střední třídy - už to tady přesvědčivě ukazoval můj kolega pan předseda Zbyněk Stanjura a je to podpora dokonce i těm méně vydělávajícím zaměstnancům. Já teď nebudu mluvit o extrémech. Budu mluvit o obvyklé mzdě. Pro koho je ten návrh dobrý? Pro koho je ten návrh dobrý? Pro spoustu lidí. Například je to dobrý návrh pro učitelku a učitele základní školy. Při obvyklé mzdě 31,5 tis. korun ušetří měsíčně 1 600 korun a ročně 19 200 korun. Je to dobrý návrh pro učitelku mateřské školy. Při obvyklé mzdě 27,5 tis. korun ušetří měsíčně 1 400 korun a ročně 16 800 korun. To přece poznají. Je to dobrý návrh pro zdravotní sestru. O nich v těchto dnech často mluvíme. Při obvyklé mzdě 31 100 korun ušetří měsíčně 1 600 korun a ročně 19 000 korun - zdravotní sestra. Je to dobrý návrh pro policistu. Při obvyklé mzdě 37 900 korun ušetří měsíčně 1 900 korun a ročně 23 200 korun. Je to dobrý návrh pro hasiče. Také o nich často mluvíme. Při obvyklé mzdě 33 600 korun ušetří měsíčně 1 700 korun a ročně 20 000 korun. Je to dobrý návrh pro prodavačku. A to určitě nejsou ty nejvyšší příjmové skupiny, jak tady o tom mluvíte. Prodavačka při obvyklé mzdě 20 500 korun měsíčně ušetří 1 000 korun a ročně více než 12 500 korun. Je to dobrý návrh pro poštovní doručovatelku. Také určitě nepatří k těm nejvyšším příjmovým skupinám. Při obvyklé mzdě 22 700 korun měsíčně ušetří více než 1 100 korun a ročně více než 13 800 korun. To přece také pozná! Je to dobrý návrh pro dělníka. Při obvyklé mzdě na hranici 20 000 korun měsíčně ušetří 1 000 korun a ročně 12 000 korun. A je to samozřejmě dobrý návrh i pro obchodního zástupce nebo programátora. Při jejich obvyklé mzdě přes 40 000 korun ušetří měsíčně zhruba 2 000 korun a ročně v průměru 24 000 korun.

Dámy a pánové, to jsou tyto konkrétní lidé, tyto konkrétní profese, kterým náš návrh pomůže. Tak jak vidíte ze strany ODS to, co tady dlouhá léta prosazujeme, to je prostě dobrý návrh. Dámy a pánové, to je dobrý návrh pro všechny zaměstnance a na konkrétních příkladech jsem vám to myslím přesvědčivě ukázal.

Nyní je samozřejmě na stole i otázka, a já tu otázku vůbec neshazuji, naopak, je tu otázka, zda je na to dnes vhodná doba a zda si to vlastně můžeme dovolit. Tak ideální doba byla 1. 1. 2015, kdy zrušení superhrubé mzdy mělo nastat, již bylo schváleno a zastavil ho mimo jiné tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Bohužel. Ale stalo se to tehdy. To byla dobrá doba určitě. Výtečná doba byl rok 2018, kdy Občanská demokratická strana v létě předložila tento návrh do Poslanecké sněmovny, ale tehdy prostě nebyla vůle v té ideální době se tím ze strany vládní většiny zabývat. Vláda tehdy dokonce dala nesouhlasné stanovisko. Bohužel. Takže to byly ideální doby. A je dobrá doba dnes? Ano, my v ODS jsme přesvědčeni o tom, že je i dnes dobrá doba, že je vhodné hledat každý způsob, jak nechat lidem více peněz.

Já jsem dokonce přesvědčen, a nejsem v tom sám ve světě, že daně se mají snižovat právě v dobách ekonomické nejistoty, právě v těch dobách lidé totiž potřebují peníze a tímto způsobem jim můžeme pomoci. Takže je to vhodná doba, je vhodná doba dát teď lidem dobrou zprávu ve špatných časech. A oni ať si sami rozhodnou, jak s těmi penězi naloží.

Ani tu další otázku, která tady zazněla, nezesměšňuji. To je otázka, kolik to bude stát veřejné finance a zda si to můžeme dovolit. A k tomu mi dovolte dvě poznámky.

Poznámka první. Ve veřejné debatě padají různé částky, kolik bude chybět ve státním rozpočtu, bude-li ta daň 15 %. Ale ani od vlády, která má určitě k dispozici nejlepší odborné kapacity, jsme nikdy neslyšeli pořádně odůvodněnou částku, která by byla vyšší než 55 nebo 60 miliard, z toho necelých 40 miliard pro státní rozpočet. A to je dokonce o něco nižší částka, těch 40 miliard, jakou zde při projednávání posledních rozpočtů v minulých třech letech našla ODS jako částku, která se dá ušetřit položku po položce, a vždycky jsme navrhovali její škrtnutí, ty úspory, které jsme navrhovali, byly v posledních třech letech pokaždé vyšší ve státním rozpočtu, než 40 miliard Kč. Tak prostě dejme ty peníze lidem, snižme jim daně, a tím do jisté míry i vytvoříme tlak, donutíme vládu, aby ty peníze našla. A ony tam jsou, vždyť jsme to ukazovali v těch minulých letech. To dokážeme i teď. A pojďme pomoci také krajům a obcím, například zdroje, které pro ně můžeme získat, leží v evropských rozpočtech, například ve Fondu obnovy. Tam jsou nyní k dispozici prostředky. Pojďme například tyto peníze přesměrovat k obcím a krajům a tím jim můžeme také kompenzovat nižší příjmy.

Druhá a podstatná otázka, poznámka k otázce, kde na to vzít a zda si to můžeme dovolit, a tu poznámku říkám při vší úctě i k pochybnostem, které se ozývají zprava od některých politiků středopravých nebo i liberálních ekonomů. Dámy a pánové, pojďme důvěřovat principům, kterým věříme. Pojďme jim věřit, když máme příležitost. V posledních letech máme vůbec nejvyšší daňové břemeno měřené složenou daňovou kvótou v novodobé historii České republiky. Tak pojďme to nejen kritizovat, a ta kritika je oprávněná, ale pojďme to teď změnit, když máme příležitost. Pojďme důvěřovat zásadám, ke kterým se hlásíme a pojďme ty zásady vrátit do správy naší země. Přesuňme část peněz, a tomu přece jako lidé středopravého smýšlení věříme, přesuňme část peněz, s nimiž pracuje vláda, zpátky k lidem. Zpátky k lidem, kteří je vyprodukovali a vydělali. A důvěřujme tomu, že to, jak s nimi naloží lidé, je jediné správné. Protože na prvním místě jsou to jejich peníze. Já tomu věřím, a proto si myslím, že je správné snižovat daně a že je správné využít příležitost k tomu, abychom ty daně snížili, takovou příležitost máme teď, a že podmínky pro to máme také. A vytvořme tím také tlak na současnou vládu, a věřím, že za rok i na tu vládu, která bude úplně jiná, abychom tady ty naše principy, které tu léta říkáme, naše zásady, kterým věříme, abychom je také museli naplnit. A prostě ten dočasný výpadek, který bude, ten daňový výpadek, tak zaplaťme úsporami na provozu státu. To je přece řešení. Šetřme na státu, ale nešetřme na lidech.

A poznámka poslední. Ano, měli jsme tu roky vládu, která nevyužila toho období ekonomických růstů. To je prostě fakt. A teď tu máme období nejistoty, teď je před námi možná i krize a prožíváme krizi způsobenou pandemií, a my máme možnost udělat z této krize příležitost. A stačí nám k tomu jediné - to je odvaha. My tu odvahu máme, a proto budeme hlasovat pro snížení daní.

Děkuji za pozornost.