"Moudrost" finančních trhů mne nepřestane překvapovat.
Už jsme zažily "coronadny", kdy trhy vesele rostly, nápady, že infekci vyléčí snížení úroků i dny, kdy vládla panika.
Co si o tom myslím?
1. měnící se nálady finančníků a výkyvy trhů nejsou zdaleka ten hlavní,
velký, problém. problém je to, co se děje firmám a lidem (ne tolik co
finančníkům)
2. ropný válka mezi Ruskem, OPEC ev ostatními, nás (ostatní) "nebolí"
pokud nedojde k poklesu kapacit, které by pak vyvolaly rychlý růst. A to
se neděje. Takže z propadu cen mají bolehlav jen producenti a
finančníci
3. trable je, že problém, který zjevně nezná hranic, řešíme v rámci
hranic. Sice to udělá z některých politiků "místní hrdiny", ale těžko to
pomůže zvládnutí problému. Což by měl být náš cíl
4. panika je nebezpečná a nedává smysl, ale stejně špatně je situaci
bagatelizovat. protože bychom měli chtít ji rychle a účinně řešit
ps: znovu se vracím k předchozímu postu o situaci u nás - bezúročné úvěry jsou fajn (i o tom jsem psal), ale hlavní by mělo být rychle rozhodnout, že stát bude kompenzovat firmám nemocenskou, kterou budou platit zaměstnancům na karanténě (a tím firmám mohou zbýt prostředky, na kompenzaci ztrát pro zaměstnance, kteří by měli samozřejmě plně karanténu respektovat).
