Ponechám stranou otázku, zde existuje či neexistuje link mezi vyššími dodávkami a povolením k provozu Nordstreamu 2 (který z hlediska kapacity tras do Evropy není nijak potřebný). Pozornost si totiž zaslouží fakt, že před nástupem zimní sezony byly zásobníky plynu v EU neobvykle prázdné. Jakkoliv by jejich naplnění nemohlo "přebít" strmě rostoucí cenu zemního plynu na světovém trhu, která se samozřejmě do evropských cen musí propsat, právě nízká úroveň zásob v Evropě (zásobníky v EU nají objem odpovídající pětině roční spotřeby) vedla k "panickým nákupům", které vytlačily vzhůru cenu plynu i elektřiny (a které souvisí i s rychlejším oživením ekonomiky).

Připadlo mi nelogické, jak se mohlo stát, že provozovatelé zásobníků nenakoupili před zimou, kdy je obvykle plyn značně levnější, aby mohli plyn, se ziskem v zimě dodat.
Jednu z možných odpovědí nabízí graf, který vychází z dat Bloomberg. Je skutečností, že mnoho zásobníků v mnoha zemích provozuje firma Gazprom (zde příklad Německa, ale podobná situace je údajně i v jiných zemích, kde Gazprom zásobníky provozuje). Dle těchto dat byly, z ekonomicky nejasných důvodů, ještě před pár týdny právě jeho zásobníky neobvykle málo naplněné, zatím co zásobníky jiných provozovatelů se plnily obvyklým tempem.

Pokud by se potvrdilo, že tomu tak je (obdobná data uvádí i Reuters), nejde o chybu nebo vysvětlitelnou, ač neobvyklou, odchylku, vyžadovalo by to reakci.
Po minulé plynové krizi (vyvolané tenzí mezi Ruskem a Ukrajinou) totiž EU přistoupila k mnoha razantním opatřením, která stabilitu našeho společného trhu s plynem zvýšila (včetně třeba principu "use it or loose it"). Pokud by ale někteří provozovatelé zásobníků "hráli své hry", systém by nemohl fungovat tak, jak by vzhledem k velké kapacitě zásob a funknčnímu systému vedení fungovat měl.

Z uvedených dat (navíc jen z článku na internetu a diskuse s experty na energetiku) nechci dělat žádné závěry. Ale hned v dalších dnech se s dotazem obrátím na Evropskou komisi a o tom, co se dozvím, zde budu informovat.