1. Dnešní ministryně financí nastoupila do vedení této instituce v roce 2016. V té době byl, dle dat ministerstva, strukturální deficit (očištěný od vlivu růstu ekonomiky) -1 % HDP, tedy, naše státní finance měly (strukturální) přebytek. Pro příští rok, který již nepočítá s pandemií, ministerstvo počítá (dle projekce z dubna) se schodem 6 % HDP. Ten, dle tehdejších plánů, měl v roce 2024 klesnout na 4,4 % HDP. Paní ministryně tedy předá státní kasu se schodkem o 5-6 % horším, než ji převzala. To odpovídá dnes částce 300-360 miliard korun nového dluhu ročně, tedy zhruba 30 tisícům na každého občana.

2. Snížit schodek je samozřejmě třeba. Jak píši, není to snadné. Zjednodušeně řečeno totiž vznikl snížením řady daní a navýšením některých velkých výdajů (největší jsou asi platby za státní pojištěnce a vyšší než stanovené valorizace penzí). Roli sehrál i obrat od rozpočtové úspornosti k značné laxnosti při řízení nákladů státu. Pokud si chcete udělat představu o tom, za co stát peníze utrácí, přikládám schematické rozdělení těch největším položek.