RNDr. Pavel Poc

  • SOCDEM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,58. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

04.04.2017 14:39:00

Europoslanci požadují omezení palmového oleje v biopalivech

Europoslanci požadují omezení palmového oleje v biopalivech

Za posledních dvacet let dochází v jihozápadní Asii v důsledku zvýšené poptávky po palmovém oleji k ničení deštného pralesa.

 Odlesňování, vyhubení mnoha místních druhů rostlin a živočichů a devastace životního prostředí je tragédií pro celé komunity, které musí ve zničených oblastech dál existovat. Europoslanci požadují, aby se situace co nejrychleji změnila a tlačí na Evropskou unii, aby se více zabývala dopady na životní prostředí v souvislosti s pěstováním a výrobou palmového oleje.

Odlesňování a ničení biodiverzity v jihozápadní Asii je hlavním tématem zprávy z vlastní iniciativy, jejíž autorkou je česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Požaduje, aby do roku 2020 bylo postupně ukončeno používání biopaliv a rostlinných olejů, které mají za důsledek odlesňování, a aby byl zaveden jednotný systém certifikace palmového oleje v EU. Plénum bude o návrhu hlasovat v úterý.

„Zprávu kolegyně Konečné jednoznačně podpořím, od počátku jsem sledoval vyjednávání a podal sérií pozměňovacích návrhů. Osobně se ale nyní soustředím na zdravotní rizika spojená s konzumací rostlinných olejů a zejména právě palmového oleje,“ komentuje nadcházející hlasování Pavel Poc (ČSSD), místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Poslanci poukazují na to, že 46 % z celkového množství dováženého palmového oleje do EU se používá k výrobě biopaliv, což vyžaduje použití zhruba jednoho milionu hektarů tropické půdy. Žádají po Evropské komisi, aby využívání rostlinných olejů včetně palmového v biopalivech postupně ukončila do roku 2020 a zabránila tak dalšímu odlesňování v asijských tropických pralesech.

Důležité souvislosti

Poslanci zdůrazňují, že velká část palmového oleje je na světě vyráběna v podmínkách porušování lidských práv a bez adekvátní sociální ochrany. Často je při ní využívána dětská práce a pěstování způsobuje mnohé konflikty kvůli půdě mezi původními obyvateli a majiteli povolení k jejímu využívání.

Není tomu ani dvacet let, kdy se palmový olej stal celosvětově nejužívanějším olejem, ale kdy se také stal jednou z příčin rozsáhlé devastace rozmanitých ekosystému v tropickém pásmu. Ostrovy Sumatra a Borneo v Indonésii se díky palmovému oleji zapsaly do historie jako případy nejrychlejšího odlesnění v lidské historii. Díky nebývale rychlému rozmachu tohoto průmyslového sektoru bohužel nebyly podchyceny veškeré hrozby. Čas nyní ukazuje, že rizika byla podhodnocena a dostavují se negativní důsledky, které se s nadměrným, téměř neregulovaným pěstováním palmy olejné pojí.

Tropické ekosystémy, zejména pak deštné pralesy, které tvoří jen 7 % světové vegetace, jsou pod největším tlakem v historii a dochází ke ztrátě nejen velmi cenné vegetace, ale i mnoha živočišných druhů, které v některých případech nebyly ještě ani objeveny. Negativní dopady pěstování palmového oleje se ale neomezují pouze na deštné pralesy. Pod narůstajícím tlakem jsou také přilehlé mořské ekosystémy, dochází k nenávratné ztrátě podzemní vody, vysychání řek, masivním požárům tropických lesů, rašelinišť a celkové změně klimatu. Tyto změny neovlivňují jenom tropickou faunu a flóru, ale i místní obyvatele, jejichž životy jsou s těmito ekosystémy úzce propojeny. Palmový olej se tak stává i ohniskem četných sociálních a ekonomických konfliktů. Tempo, s jakým se tyto změny dostavují, je alarmující, a žádá si proto okamžitou reakci.

Evropská unie je třetím největším trhem, kam se palmový olej dováží, a zásadním způsobem se tak podílí na událostech v tropických zemích, kde se palmový olej pěstuje. Evropské finanční instituce jsou navíc jedněmi z největších investorů v tomto sektoru, a nesou tudíž také odpovědnost za to, jak je s jejich prostředky nakládáno. Je nutné zmínit, že na vzniklých problémech má podíl mnoho aktérů a nesou tak sdílenou odpovědnost. EU a její členské státy jako jedni z aktérů by se měly této odpovědnosti postavit čelem a učinit kroky, které povedou ke zlepšení současné kritické situace.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama