Konečná: Pavel se chová trapně, nechápe svoje místo. Myslí, že nás může komandovat

Paní poslankyně, pojďme hned na začátek na aktuální zprávu. V pátek vstoupil v platnost tzv. migrační pakt Evropské unie. Co to pro nás vlastně bude znamenat?

Migrační pakt znamená jediné: že jsme ztratili další kousek svojí suverenity. Dáváme tím Bruselu možnost nám vnutit migranty. A ještě mají drzost tomuto vnucení říkat solidarita. Můžete se vyhnout přijetí migrantů, ale jen když Bruselu zaplatíte. Ukázala se tím mafiánská podstata současné Evropské unie, kdy, pokud chcete rozhodovat o svojí vlastní migrační politice, musíte platit výpalné. Prozatím máme z celého mechanismu výjimku díky vysokému počtu ukrajinských migrantů. Ale jak jsme v minulosti opakovaně viděli, tak výjimky rychle vznikají a zanikají. Povinné přerozdělování migrantů není žádným spravedlivým a funkčním řešením, jak vykřikuje Ursula von der Leyenová. Je to řešení nesmyslné a nespravedlivé. EU by nemusela řešit problémy s masovou nelegální migrací, kdyby ustavičně nepodporovala americká vojenská dobrodružství v Africe a na Středním východě, ale jak teď kupříkladu vidíme v případě Íránu, tak ta naše „strategicky samostatná“ EU radši hraje mrtvého brouka, než aby cokoli řešila.

Pojďme k nám. Prezident se v pondělí zúčastnil jednání vlády. Uvedl, že přišel hlavně objasnit svoji pozici. Jak celkově komentovat to, co se „odehrává“ mezi prezidentem a vládou? A měl nebo neměl by prezident, podle Vás, být součástí delegace na blížícím se summitu NATO? Proč je, podle Vás, pro prezidenta tak důležité se této akce zúčastnit?

Já - upřímně řečeno - nevím, proč prezident trvá na tom, že na summitu NATO musí být. Nepředložil pro to jediný pádný argument. To, že účast prezidenta byla zaběhlá tradice, není přece argument – na summitu se bude probírat budoucnost této organizace, a tak dává smysl, aby se jej za nás zúčastnili ti činitelé, kteří skutečně formují zahraniční a bezpečnostní politiku, jako je předseda vlády a ministři zahraničí a obrany.

Myslím, že začíná být chování Pavla vyloženě trapné. Nechápe svoje místo v české politice, myslí si, že když je prezident, tak že může všechny komandovat, a když není po jeho, tak se vzteká a dělá scény. Každý z nás, kdo je rodič, ví, jak se vypořádat s tím, když se takto vaše dítě chová. V tomhle kontextu ovšem ~~mohou~~ být výchovnou lekcí pro Pavla jen a pouze prezidentské volby. A já si moc přeji, aby se levicové a vlastenecké síly dokázaly spojit a aby vygenerovaly pro rok 2028 silného kandidáta, který dokáže Pavla porazit.

Mgr. Pavel Bartoň

ANO 2011
poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na svém fb jste zmínila, že průměrná mzda je prý už přes 50 tisíc korun. Jak toto komentovat s ohledem na mnohem nižší mzdu velké části občanů? Jaká je realita?

Průměrnou mzdu nepobírají dvě třetiny zaměstnanců. Asi nemusím opakovat ten slavný příměr s kuřetem – jeden má dvě a druhý žádné. V průměru se ale dobře najedli přece oba…

Tak v téhle situaci teď jsme. Růst mezd je extrémně nerovný – statisticky vzato nám ten průměr zlepšují lidé pracující v administrativě či v činnostech okolo nemovitostí. Ale ten zbytek? Zaměstnanci ve službách anebo ve výrobě? Tam žádný zázračný růst mezd nenajdeme. Navíc si musíme uvědomit, že obrovským problémem je kumulativní inflace. Pokud se podíváme, kolik si toho za svoje peníze můžeme koupit, tak jsme na stejné úrovni jako v roce 2019 – máme za sebou tak 7 hospodářsky ztracených let. Šlo by to ale celkem jednoduše změnit. Tlačit na zvyšování minimální mzdy a k tomu zastropovat marže u základních potravin. Ovšem zdá se, že v současném parlamentu není nikdo ochotný takový balík opatření navrhnout.

Podívejme se na to, co se odehrává kolem veřejnoprávních médií. Redaktoři minulý týden přišli na protest proti změně financování do práce v černém. Následně se objevila informace, že pracovníci ČT plánují na 22. června výstražnou stávku…

Zaměstnanci ČT mají právo stávkovat, ale obávám se, že je čeká velká srážka s realitou. Tohle už nejsou nulté roky, kdy veřejnoprávní média měla neformální informační monopol. Každá domácnost si dnes může naladit desítky jiných zpravodajských kanálů, na internetu najdeme řadu alternativních médií. Je dost dobře možné, že té jejich výstražné stávky si běžný občan vůbec nevšimne. Zopakuji to, co říkám dlouhodobě. Celá debata o veřejnoprávních médiích je opozicí směřována do absurdní roviny - tohle není o kontrole vysílání, ale o kontrole financí. Nevznikne tu jakási vládní televize a rozhlas. Je ale zkrátka nejvyšší čas, aby rozhlas i televize začaly konečně fungovat transparentně, a aby byly pod kontrolou NKÚ.

Mimochodem, v tomto ohledu vyšel zajímavý průzkum společnosti Ipsos, kde jen necelých 20 % respondentů říká, že by bylo ochotno si dobrovolně ČT nebo ČRo platit. Nevím tedy, proč na jejich činnost má tedy doplácet zbylých 80 %. Já si taky neplatím Netflix, když se na něj nedívám. A v onom zmíněném průzkumu je ještě jedno zajímavé číslo – jen asi 34 % občanů nesouhlasí se zrušením nuceného placení těchto médií.

Domníváte se, že se schyluje k další „spacákové revoluci“. A lze očekávat, že by měla podobně silný dopad jako před lety?

Jak jsem řekla, tak žádné akce ze strany zaměstnanců ČT se nesetkají s nějakým silným politickým dopadem. Ano, samozřejmě – pětiopozice s jejím zástupcem na Hradě z toho budou dělat téma, ostatně ono to ukazuje, jak moc tento kanál pro své fungování potřebují... Ale jinak je doba už jinde. Za Českou televizi vám na barikády půjdou akorát bohatí liberálové z velkých měst, co nemusí řešit vysoké ceny bydlení či energií, a kterým jsou životy obyčejných lidí v této zemi ukradené. Liberálové žijí ve svojí vlastní bublině a způsob, jakým veřejnoprávní média fungují, je pro ně součástí této bubliny.

Minulý týden se konal koncert česko-slovenského přátelství. Co říci k aktuálním vztahům mezi Čechy a Slováky?

Původně jsem se tohoto skvělého kulturního počinu v Trenčíně, který moderoval Michal Gulyáš, chtěla osobně účastnit, ale bohužel mi to nevyšlo. Každopádně Češi a Slováci jsou a budou bratrskými národy. Náš hluboký vztah přežil i Fialovu vládu, takže je jasné, že přežije úplně všechno. A musím říct, že je ještě spousta prostoru pro prohlubování vzájemných vztahů. Ať už je to v oblasti kultury, ekonomiky nebo i obrany. Hodně mě mrzí, že mladí lidé v České republice přestávají rozumět slovenštině. Je to něco, na co bychom se měli zaměřit a snažit se to zvrátit.

Když jsme u Slovenska, které je spolu s námi součástí V4, co říkáte na plány nového maďarského premiéra na „oživení“ a také prý výrazné rozšíření V4? Mluví například o Rakousku…

Odhlédnu teď od nevábné osoby pana Magyara, známého zpochybňováním dekretů prezidenta Beneše či výroky o tom, jak Maďarsko sousedí samo se sebou. Ten nápad dává naprostý smysl a je to něco, co u nás prosazuji už řadu let. Fialova vláda nechala V4 potichu zemřít a nová vláda na tomto poli zatím neprojevila žádnou vlastní iniciativu, a to je chyba. Nemůžeme si dovolit být nyní pasivní. V4 je naší nejlepší šancí, jak hrát v Evropě první ligu. Můžeme ji rozšířit o Rakousko, Slovinsko, ale nezastavovala bych se tam. V4 nesmí být svázána jen s bruselskou politikou – pojďme ji rozšířit o Srbsko, jehož zahraniční politika všech azimutů by měla být pro region střední a východní Evropy vzorem.