RNDr. Pavel Poc

  • ČSSD
  • europoslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,72. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

09.02.2018 11:35:46 - Boolek

odchod z EU

Dobrý den, je pravda, že VB na odchodu z EU bude ekonomicky tratit? Pokud se nepletu, stejné argumenty panují i u nás, tedy že je pro nás členství v EU výhodné. Je tedy pro někoho členství vůbec ekonomicky nevýhodné? Já nechápu ten systém financování států EU. Pokud je pro všechny členství výhoda, kde na to EU bere? Myslel jsem, že to funguje tak, že větší státy dotují ty menší, ale jestli Anglie na odchodu prodělá tak to asi tak nefunguje. Takže kde EU získává finance, které pak přerozděluje tak, aby na tom žádný stát ekonomicky netratil?

Odpověď

10.02.2018 10:50:56 - RNDr. Pavel Poc
Dobrý den,

bohužel jste podlehl dojmu vytvořenému českými médii a českými politiky, a to že jediné o čem je EU, jsou dotace. To je ale omyl. To hlavní z čeho mají všichni prospěch je samozřejmě jednotný trh, spolupráce, vědecká kooperace, snížení administrativní zátěže, společné regulační orgány, společné vdecké projekty, nyní začínající společná obrana. Kohezní politika je z pohledu EU zcela marginální záležitost, byť se u nás právě kolem ní točí hodně mediální pozornosti.

Pokud jde o Spojené království, tak už nyní tam nastala řada problémů v důsledku obav průmyslu i finančního sektoru z opuštění společného trhu a samozřejmě se rýsují další a další náklady spojené s opuštěním společného regulačního prostoru. Příkladně řada nadnárodních společností zastavila nové investice. Další firmy přímo opouštění Británii,, to s sebou nese ztrátu pracovních míst, ztrátu daňových výnosů. Finanční sektor se přesunuje z Londýny do Frankfurtu, a vzhledem k tomu, že například tak zvaná “stamp tax”, což je ona daň z finančních transakcí tvoří značnou část příjmů britského státního rozpočtu, je to problém. Celá řada firem, která například finalizuje v Británii svou výrobu, stahuje subdodávky komponent z e Spojeného království pryč. Britové musí řešit ale i takové věci, jako financování vědy. Když uvážíte, že obrovské procento britského výzkumu bylo financováno z Evropských programů, nyní bude muset být financováno z vlastního rozpočtu, přičež vznikne ještě další náklad spojený právě s tímto financováním, budou muset zřídit svoje agentury, které budou posuzovat projekty a rozdělovat rozpočové prostředky. Když dál uvážíte náklady, vzniklé například tím, že budou muset nahradit svými novými úřady velké evropské agentury ktré řeší například bezpečnost potravin (EFSA), bezpečnost léčiv (EMA), posuzování chemických látek (ECHA) a další, tak je naprosto zřejmé, že brexit se jim opravdu prodraží a hlavně s sebou ponese další ekonomický pád. Mimochodem, od referenda ve Velké Británii vzrostly ceny cca o 12 procent, klesá spotřeba domácností a táhne s sebou dolů i ekonomiku. Pokles britské libry na nějakých 28 korunách mluví za všechno.

Členství tedy pro nikoho ekonomicky nevýhodné není. Existence tak zvaných čístých plátců a čistých příjemců nemá s ekonomickou výhodností nebo nevýhodností nic společného, to je pouze primitivní myšlení některých politiků nebo médií. Samozřejmě že pro Německo či Francii, které spolu do značné míry táhnou financování Evropského rozpočtu je členství také výhodné. Vždyť i jejich ekonomika prosperuje víc díky společnému trhu, neexistenci celních bariér, společnému financování vědy a výzkumu a společnému financování výše zmíněných regulatorních těles. Žádný členská stát by nedokázal sám financovat kosmický výzkum , ten je Evropský, žádný členský stát by sám nedokázal financovat projekt ITER (výzkum jaderné fůze na jehož konci je neomezená energie z fůzních reaktorů), žádný členský stát by sám nedokázal financovat CERN (Evropské centrum pro nukleátní výzkum) ze ktrého vzešel nespočet vědeckých objevů a díky kterému například vznikl internet. Všechny členské státy profitují i ze společných vzdělávacích projektů, ze společné podpory vzdělanosti mladých, z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) ze společného financování infrastrukturních projektů z fondu CEF a dalších a dalších společných podniků. A to tu ani nemluvím o společné zemědělské politice, která je jedním z pilířů evropské prosperity. Právě společná zemědělská politika totiž umožnila, že se Evropská unie stala největším světovým exportérem zemědělských produktů a z dovozce a závislého kontinentu se stala kontinentem soběstačným (s výjimkou některých tropických plodin a bílkovinných plodin).

Vždycky tu je právě to slovo “společný”. Je to jednoduché. Sdružené finance dokáží víc, sdružené síly dokáží víc. Proto je členství výhodné i pro ty země, které do rozpočtu víc dávají než z něj berou. Kdyby musely totéž financovat všichni sami, stálo by to totiž mnohem víc e spousta věcí by vůbec nešla dělat. To je ten profit pro všechny. Pokud jde o zdroje Evropského rozpočtu, jsou to zjednodušeně řečeno členské příspěvky členských států, a jsou v podstatě směšné, je to jedno procento HDP členského státu ročně, přičemž 94% těchto financí se vrycí zpět členským státům v té či oné podobě.

Taková je realita.

S pozdravem

Pavel Poc