RNDr. Radoslav Štědroň

  • SSPD-SP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,09. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.11.2020 14:55:02

Je třeba legitimně vystoupit ze zločineckých organizací

Je třeba legitimně vystoupit ze zločineckých organizací

My máme jen blogy, které nikdo nečte - nasazení hejskové mají časopisy k disposici a šíří demagogie

 

Marek Rottenborn

časopis - Reportáže z průmyslu Ostrava, 11. listopadu 2020







Pane Rottenborn, zdravím Vás,




teď v listopadu 2020 Vás těžko někdo bombarduje polemikou, chválou či neuváženou kritikou na Vaše texty, které máte v čísle 5 letos v časopise Reportáže z průmyslu.

Říkám – to těžko.

K časopisu jsem se dostal v nějaké 1. třídě vlaku z Prahy do Ostravy, či kde, aby to snad nevypadalo, že za něj utrácím.

V první řádě můj upřímný dík Vám za větu z Vašeho prvního příspěvku v onom čísle: „Nic takového by ovšem nepřipustil v Agrofertu“.

Premiér je na tom intelektuálně špatně – a pěkně jste rovněž v předchozích odstavcích vysvětlil (ne, že by to bylo pro mne něco nového), jak vůbec se na tento post mohl dostat. Zkrátka, protože mu to ústava umožňuje – klidně si dneska půjčí půl bilionu (já Vám garantuju, že velmi mnoho lidí v této zemi, toto číslo neumí na papír napsat), neví sice na co všechno – a rozdává. Taky proto ten výsledek ve volbách, i když buďme rádi za to, že národ zatím ne zcela zdegeneroval - v senátu jeho strana - není vidět zase.

Tím ovšem nechci chránit či protěžovat strany ve sněmovně, které by si snad zasloužily vládnout místo něho, v onom odstavci jste jasně napsal – čí skandály, politické a kriminální, dodávám já a tím zpřesňuji, Bureše dostali do vily Karla Kramáře.

Nu, jak dalece tomu všemu pomohlo a pomáhá zločinecké souručenství EU a jeho všechny orgány a instituty?

Jeden vyzvedáváte ve Vašem druhém textu. Už sám název Vašeho článku, počínající na p. 8 časopisu – je lživý, kdybyste ho uvedl aspoň s otazníkem, ne, proklamujete to jako název Vašeho textu - jako tvrzení.

Není pravdivé.

Nebudu tu, krom Vás nikoho citovat, ekonomy, kteří (a to nejen české) tvrdí už od 90.-let, že společná měna všech zemí EU, proklamovaná závazkem podpisu nějakého dokumentu (kolikže je těch směrnic, nařízení, vyjádření, pokynů, které tak zoufale v Česku od vstupu do EU bereme vážně? víte to někdo vůbec?) není ekonomicky opodstatněná. V historii lidstva vlastně nikdy v tak masovém rozšíření – se neobjevují, asi by se trochu mohlo postupovat (protože nejsem samozřejmě proti pokroku) podle oné věty vět – největším poučením z dějin je to, že jsem se jimi nepoučili. Zaváděním umělé měny porušujeme zkušenost lidstva v tom, že národní státy velmi různé ekonomické úrovně – nikdy nepřipustili ve velkém – zrušení svých měn – zavedením jedné měny společné. Tolik ekonomické řemeslo (sami ekonomové – zde pouze opakuji po nich, ti soudní, zpochybňují ekonomii coby vědu); jistě víte, že Nobelova cena za ekonomii – od roku 1969 – není cenou A. Nobela.

Společná měna zemí, které ji dnes mají je jak víte čistě jenom politické rozhodnutí. Pokud pak připouštíte aspoň elementárně nutnost rozvíjet v rámci států EU politický systém demokracie, vyvstává tu na 1. místě otázka - jakými relevantními nástroji v každé zemi lid rozhodl o tom, že se zbaví své národní měny. Že ji popře, že ji už víckrát nechce.

Myslím, že v případě České republiky to víme přesně. Referendem o vstupu do EU jsme se k něčemu zavázali. Já tehdá hlasoval pro vstup, ale co věděli čeští voliči o euru, o společné měně v den konání onoho referenda v červnu roku 2003? Já jako (abych se nevymlouval na jiné či za jiné chtěl snad mluvit) účastník onoho referenda – jsem konsekvence ze společné měny vyplývající, vůbec neznal. Problémy finanční, fiskální, které se mohou vyskytnout – lživé údaje poskytované členy EU o svých státních rozpočtech – ty jsem si ani v hlubokém spánku vysnít nedovedl. A přeskočím celé to strádání od našeho vstupu v roce 2004 po dnešek. Každý rok jeden větší či menší problém za druhým – a to nejen interní – náš, z hlediska dotací, ale především totální finanční mafie zemí EU a jejich bank (též bank jen EU) z hlediska sanací a nesanací dluhů předlužených států v unii platících eurem.

Ani jste o tom nešpitl ve svém textu.

Píšete dále, že je Česko závislé na vývozu do…

Máte tabulky – kam jsme vyváželi z ČSSR – do roku 1990?

Proč se to nesrovnává? Asi nevíte – metoda komparace je jednou z hlavních vědeckých metod nás geografů.

Hlavními dovozci (tedy tam kam jsme exportovali naše zboží) bylo Togo, Paraguay, Laos, Indonésie, Barma, Nové Hebridy, nějaká Korea, Portugalsko, Mauretánie, Západní Sahara, Brazílie, Niger, Bhútán a Indie, Mongolsko a Súdán?

Ano?

Strukturálně primárně na evropské, ještě přesněji západoevropské státy jsme se zahraničním obchodem transformovali až po roce 1990?

Komu to chcete naškytat?

Ano, ještě více jsme se přimkli na evropské země - na své - pochopitelně sousedy – protože jsme těmto našim sousedům předali zadarmo naše trhy s Ruskem, a to ani ne dobrovolně arci, ale mafiózním způsobem lídrů EU vůči východoevropským novým svým členům.


Když slyším opět prohlášení – kohokoliv – tedy i Vás - na str. 9 Vašeho textu: o naší největší konkurenční výhodě – levné práci.

Člověče, víte vůbec co píšete?

Jste jistě mladý muž, který opakuje pouze klišé, onu šílenou floskuli muže z 90.-let, za kormidlem českého ministerstva průmyslu se klátícího, takže ani nevíte, dnes v roce 2020, co to stále znamená, co tím autoři tohoto výroku (Vy jim samozřejmě v žádném případě nejste) občanům České republiky, národu – sdělují.

Vy, Češi, jste banda debilů, kteří absolutně stejnou práci (nevím v kolika fabrikách jste dělal, abyste mohl toto mé tvrzení vyplývající z mé celoživotní profesionální kariéry – vyvrátit) děláte za třetinovou, poloviční někdy i čtvrtinovou cenu než titíž pracovníci u stejného výkonu práce v Británii, Itálii, Španělsku, Německu, Lucembursku, Nizozemí, Švédsku, Dánsku či Francii.

Toto vbíjíte do hlav tomuto národu už 30 let a nikdo nemá dnes právo, možnost, věc vysvětlit a vyvrátit ve sdělovacích prostředcích hlavního proudu Česka. Nebo si myslíte, že mě pozvou do nedělních Otázek na hodinu v přímém přenosu? Nepozvou mě. Bojí se nás jak čert kříže. No, samozřejmě, že tyto demagogie neodkrývám v republice jediný. Samozřejmě, že prostřednictvím jen takovýchto dopisů je to zbytečné. Marné.

A profesor Milan Zelený (klidně se omluvím Vám za toto citování – pro tohoto profesora to udělám rád – když jsem slíbil, že se nebudu zaštiťovat citacemi) to řekne příliš akademicky, nemastně neslaně; to jest politický rezultát – tuto hrůzu uvalenou na český národ musí zlikvidovat pochopitelně jenom politik, nikoli akademik.

Přitom jde o kardinální problém nesvrchovaného již národního hospodářství českého státu.

Dále: v jednom odstavci jde o neuvěřitelný pel-mel, páté přes deváté – ČNB jako by byla odpovědna (opět floskule celých uplynulých 30 let) za stav českého národního hospodářství, zdrojem inovace jsou podle Vás převážně eurofondy, ale nevýhodou je, že velká část obyvatelstva ČR balancuje na hranici chudoby – to vše v jednom odstavci na p. 9. Úplně na točení hlavy.

Z toho všeho bych si dovolil usoudit, bych si dovolil skoro v předklonu usoudit, že aspoň Vy nejste nositelem výroku – že jsme se nikdy neměli tak dobře jako dnes (všimněte si, slyšte, slyšte, kdo tento výrok za poslední 3 roky vypustil ze stomy, kaňknul ze svého pera – a nikdy, nikdy ovšem neřekl - že ON SÁM se má nejlépe dnes; vždy tito novodobí věrozvěstové mluví v plurálu, vždy se mluví za celý národ – KDO v této zemi má na toto právo? - se ptám).

Já si udělal komparaci - za posledních 10 let našeho členství v EU – zákon o státním rozpočtu (pro každý rok) – rozpočtované – zákonem schválené příjmy, proti tomu co jsme za daný příslušný rok obdrželi z EU. Jsme o 6 let dále a jde pochopitelně stále o nízká jednociferná procenta – vztaženo k celkovým příjmům státního rozpočtu – rozumíte tomu?

Tedy roční, každoroční příjem do státního rozpočtu – ne dekádní součty, lidi absolutně matoucí. Nu, a k tomu si na p. 10 postesknete, že odmítáme (zatím, banda, která vládne v této zemi, bude zpracována a i covidem se na tom tvrdě pracuje z Bruselic) jakýs vklad do rezervního fondu a upsání jiných dalších stamiliard na příštích 12 let.

Pane, toto jsme věděli, když jsme šli 13. a 14. června 2003 k referendu rozhodujícím o vstupu do EU?

Toto jsme věděli, že je spojeno s existencí společné měny? A Vy stále chcete argumentovat – toto popírajíce, tvrdě tajíce, že jsme se k čemusi zavázali? Je přece nejenom součástí přirozeného práva, ale i seriózní diskuse v demokracii – pokud něco podepíši bez nátlaku a s dobrým vědomím všeho čistého – a za deset let vznikne situace úplně nová – mám přeci právo na revizi toho, co jsem před deseti (padesáti) lety podepsal.

Rozumíte tomu?

Může z toho vzniknout další otázka (jsou však povoleny klást je?):

Dopadlo by to referendum stejně, kdybychom to věděli (kdybych to věděl – i já hlasoval) – za společnou měnu budeme muset tvrdě zaplatit (dnes snad dokonce i víme – kolik)?

Víte, že z 8 259 525 voličů Česka hlasovalo tehdá pro vstup do EU 3 446 758, tj. 41,73% - z celkového počtu voličů státu (a nechtějte po mě abych Vás zadarmo zde školil z článku 39 platné ústavy).

Víte to mladý pane, no přirozeně, že to nevíte.

Vy, mi, čtenáři – Reportáže z průmyslu, říkáte celou pravdu o euru – společné měně?

Opravdu?


Ano, dnešním už pak ztroskotáním společné měny by to postihlo i nás, ale proto, že pseudoliberalizovaná ekonomika nadnárodních skupin (ani jedna není česká) uvrhla ČR po roce 2004 do nesvrchovanosti. Dovážíme jabka z Chile, brambory z Itálie, cukr z Malawi (víte kde je Malawi), maso z Němec, naprosto nesamostatný stát, tedy z hlediska zásobování obyvatel základními potravinami. Jsme odkázáni na dovoz hraček z Číny, prostěradel a ručníků z Číny, trenek z Kambodže, bot z Laosu a Rumunska, nábytku odjinud jen ne ze dřeva našich lesů, stát zcela nesamostatný výrobou základního spotřebního zboží včetně zubních past a zubních kartáčků.

Oči pro pláč.

V domnělé představě, že když jsou košile a kalhoty z Číny levnější - proč si je vyrábět doma.

Pochopitelně, že nejsou levnější – strukturálně nám tento přístup, zločinecký přístup nevolených bruselických úředníků, k našemu národnímu hospodářství přivodil to – co nevědomky i Vy připouštíte:

„velká část obyvatelstva balancuje na hranici chudoby“.

Vy si fakt myslíte, že cukr z Reunionu je levnější než z našeho Hrochova Týnce?

Operujete vůlí firem (jejich majitelů – to je rozdíl) k přijetí či nepřijetí eura. Těch majitelů je v Česku – desetitisíce, OSVČ je 500 – 900 tisíc, byl jsem jím také, tak vím – někteří jsou pozastavení (i já dnes) a mají své IČ, učitelé na vysokých školách mají velmi často své OSVČ – ale vedle toho mají pohodlný pravidelný měsíční příjem, někteří dělají jenom občas…

Tak.

Kolik, že je starobních důchodců? - cca 1,7 mil., kolik je zaměstnanců, kteří makají za výše uvedené mzdy ve fabrikách, tu rok svého života, tu 5, 10, 20 či 30 let?

Pane – kdo se těch všech ptal zdali chtějí společnou měnu? Kde máte koláčový graf o názorech těchto lidí? Oni jsou méněcennější, oni nemají právo hlasu? Anebo jste také nositelem té věty české režisérky – volby (to jest také referendum) jsou nebezpečné – protože volí i nevzdělaní lidé. Taky vyznáváte toto tvrzení?


Hm, jářku, asi jste sem až – nedočetl – jaký závěr – řešení je na mých w-stránkách, protože břitká polemika bez návrhu řešení je paranoia.

Ale říkám si, kde se to v těch mladých šéfredaktorkách a šéfredaktořích našich sdělovacích prostředků bere - jinde – než, že je to jejich chleba samozřejmě, musí tak psát, jsou to přeci taky jen nádeníci.

Znáte tu knížku – Jak jsme se stali kolonií? Asi před 3 – 4 roky vyšla.

Váš časopis nežije z abonentů, myslím, že ho čte ještě méně lidí než Respekt – a ten by těžko, zdá se mi, přežil, kdyby za sebou neměl štědré donátory (to by mi nevadilo – ale to jsou donátoři – zločinci).

Pokud nevystoupíme z EU a NATO - rozhodnutím v závazných celonárodních referendech, v následujících dalších 30 letech - mělo-li by to pokračovat tak, jak se to kodrcá od roku 2004 (a je to velmi pravděpodobné), shánějte si prachy, abyste v důchodu mělo za co jíst – a Vaše děti už budou jen otroci nadnárodních zájmových skupin.





Sláva na výsostech Bohu a na Zemi pokoj lidem dobré vůle


S Pánem Bohem, mladý pane





Radoslav Štědroň







předseda

Strana státu přímé demokracie – Strana práce

(vše na: www.stranaprace.cz)




Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama