RNDr. Radoslav Štědroň

  • SSPD-SP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,09. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29.10.2018 15:28:48

V den voleb je volič ve své zemi králem

V den voleb je volič ve své zemi králem

On to u nás zatím neví - a tak k volbám začasté nechodí. Takže rozhoduje o tom, kdo nás bude zastupovat - menšina. To je ale kuriozita.

 

V den voleb je volič ve své zemi králem

Jen v ten den.

Věta, která je v republice tvrdě cenzurovaná – takže se vyskytuje zatím pouze na internetu. Jak dlouho bude ještě trvat, než to voliči pochopí? Rozhodují jen ve dni voleb – a všem politikům zrovna jen ten den cvaká u řitě. Nic nemají jisté.

Prostě věřím tomu, že Český statistický úřad není zatím ještě zcela zkorumpován a tudíž sečetl a zveřejnil počty hlasů všem kandidátům a politickým subjektům, tak, jak jsme jim je my voliči hodili do beden.

                Protože věřím – doufám stále ještě, že Petr Cibulka nemá zatím pravdu, když oba dva občas říkáme: „ kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zrušili“. Jářku, snad – JEDINÁ DOBROTO - aspoň ten poslední – snad nejdůležitější punkt naší demokracie u nás stále funguje. Věrohodné volby.

Musíme sice po volbách poslouchat pomatené – či zkorumpované novináře, jak nám vysvětlují rádoby vědecky výsledky voleb – o tom rozdílu, kdo je vyhrál a kdo pouze získal nejvíce mandátů, o tom pojednávám jinde, přesto tyto demagogie našich komentátorů jsou až vysilující (všimněte si, že u nás za oněch už skoro 30 roků po listopadu, šli do báně lidé skoro ze všech oborů veřejné činnosti, kde se korupce vyskytuje – ale novinář žádný – když tak mi, prosím, jmenujte – který; novináři jsou prostě v naší vlasti jediní nekritizovatelní, jediní nezkorumpovaní, bezchybní, jakmile jim cosi člověk vyčte – čertí se jak pomatení).

                Zpět k voliči – nepřišel, nepřišel – jeden ze zvolených senátorů asi dosáhl rekordu v neúčasti – v druhém kole mu stačilo necelých 5 000 hlasů k tomu – aby se stal ústavním činitelem – členem českého parlamentu (další unikum těchto voleb je, že do druhého kola se může probojovat machr v pečení dortů proti špičkovému horolezci, který umí zdolat vysoké kopce, tj. klasická kvalifikace na senátora v Česku; samozřejmě, že volič svou neúčastí dává najevo své ocenění kvalit těchto lidí, mimochodem v tomto obvodu s rekordní neúčastí – možná vůbec historickou – co senát v Česku existuje, je těch voličů 89 000).

V 27 obvodech byla účast voličů při volbě svého senátora zhruba 17%, tzn. 8 – 9 voličů z 10, nevolí svého senátora. Y-krát už bylo napsáno a řečeno – že ti lidé nemají morální právo o něčem rozhodovat – koho vlastně zastupují; nu, ale oni jsou horní komorou parlamentu – tím delegitimizují celý parlament.

Slyšíte to ševelení oidifobních intelektuálů – oněch liberálů jak hřímají – vždyť to je výsostné právo dosažené svobody jednotlivce – dnes nemusíme chodit k volbám, jakým právem žádáte, že by volby měly přeci být občanskou povinností?

Vážení – jsem přesvědčen o tom, že kdybychom my – státníci disidenti tohoto dnešního režimu dostali možnost (což při dnešní skryté cenzuře je naprosto vyloučeno – my neexistujeme pro tento režim – to je jejich metoda cenzury) v nedělních Otázkách na Čt1 – a to alespoň příležitost jedné celé hodiny – tak – a pro mě to platí kategoricky – ubil bych takovéhoto pištícího kavárníka zcela věcnými argumenty – tak, že po zhlédnutí pořadu – drtivá většina voličů si uvědomí – že cesta nevolit, není cestou budování trvale udržitelného pevného svrchovaného státu. Státu, který lidé považují za svůj. Dnes tomu tak není. Už toto jsou argumenty, které vřeštící, chtějí, abych položil na stůl. Argumenty, které mění dnešní pohled voličů na svůj stát. Stát musíme ctít, musíme ho chtít, musíme ho respektovat, musíme pracovat i pro něj, ne jenom pro sebe (nebo chcete absolutní svobodu – bez státu – se odstěhujte na nějaký ostrov, nikdo Vám nebrání – a budete ji mít – ovšem záleží jen na tom – jak dlouho to na tom ostrově vydržíte sami; jsme zoon politikon a žádní kavárenští povaleči s tím nic nenadělají). Dnešní cesta režimu státního našeho, není cestou správnou. Rozumíte. Pro koho Gabčík s Kubišem položili život – pro to, že dostali dobrý bakšiš nebo pro to, že jim slíbil generál Moravec – že je povýší?

Ne, oni položili svůj život za svůj stát. Věděli, do čeho jdou. Neodbachli nějakého zákopového bigoše, ale totalitní zrůdu.

To vysvětlovat dnešní mladé generaci – vysvětlit jim to – je asi už nemožné.

Kvílejícím kavárníkům se to pak nehodí do krámu. Tady jde o další život našeho státu – ten určují, definují výsledky voleb.

Že vlastenectví, úcta k vlasti, její historie, soužití bytostné se svým státem, nemá nic společné s volbami?

Jak jste na to přišli, že to nesouvisí s účastí na volbách?

Jak jste na to přišli?

Či ta drtivá většina co nevolila svého senátora je spokojena s režimem a je jí jedno kdo bude zvolen – protože tento režim je nejlepší a nedá se už nic zlepšit – je to jedno kdo tam bude – proto nejdu k volbám, jsem spokojen.

Ano – to je ten argument nevoličů – nejít k volbám – jsou spokojeni?

Ano?

Jistím, že NE, že ti co volit nešli – nemají to přesvědčení, že už je vše zajištěno, demokracie funguje, nikdy jsme se neměli tak dobře, tak nač chodit k volbám. Podle mého názoru právě opak je pravdou – lidé v takovém počtu nešli opět volit – protože jsou nespokojení.

A ještě k tomu významnému slovesu muset – stát musíme ctít, zde zní.

Tedy určitě nejen kavárenští, ale velká skupina lidí v Česku už je vychovaná tak, že – oni přece nic nemusí, oni nenávidí slovo muset, že by oni něco museli, mají demokracii, svobodu. Známe je. Mají jenom práva, chtějí jenom práva, mají ústavu – listinu práv… Oni přeci žádné povinnosti nemají, jaké povinnosti, LPS o povinnostech nic neříká, tak jaképak povinnosti. Že žádné právo či svoboda neexistuje bez povinnosti – oni to prostě neví. A my zas víme, že veškeré problémy a hrůzy světa jsou z nevědomosti.

Stát se rozkládá potichu a naši lidé to ani neví.

Lidé se prostě u nás neztotožňují se svým státem – jako by ho nepotřebovali, nepovažují ho za svůj – i to je výsledek nevizionářské politiky posledních 30 let – jedinou vizí v republice zůstává koruna, dolar či euro; a zábava, pokud možno se uzábavujme k smrti – to je zatím jediná vize českého státu.

Nějaké volby?  Dobrovolná, šlechetná starost o svůj stát? Prosím Vás – co to je? Z dvou a půl milionu voličů ve 27 senátorských obvodech jich v druhém  kole volilo 417 000 – tedy 2 100 000 voličů zůstalo doma a myslí si, že jejich hlas nic nezmůže, myslí si, že tím asi zlepší situaci v zemi nebo zhorší. Nevím – co si myslí. Vím ale, že těch 2 100 000 voličů rozhodlo o výsledku voleb do senátu nikoli těch bezvýznamných 417 000 voličů - těch bezvýznamných 17%. Demokracie naruby – rozhoduje u nás menšina. A parlament je legitimní.

Tato cesta je samozřejmě velmi špatná.

Arci – a z médií skoro denně slyšíme, že jsme se neměli nikdy tak dobře jako teď.

Že člověk potřebuje ke svému plnohodnotnému životu nejen futro a obydlí – ale taky nějaký duševní zdroj bytí – koexistenci s jinými. To se dnes nenosí. Máme vizi přeci – růst růstukorunu a dolar. To je naše vize. Tato vize pak vede k úpadku našeho (zatím) státu.

Nelze kritizovat bez řešení. Napsal jsem ho už mnohokrát – řešením je přijmout si referendem ústavu po dvouleté celonárodní veřejné diskusi. Text návrhu zadání k této diskusi - nové české ústavy, je již připraven. Leží na stole.

Radoslav Štědroň                                              říjen, 2018

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama