dřív než požádám o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které předkládáme, vám povím něco o podnikajících pečujících rodičích. A když říkám pečující rodič, v české společnosti je to většinou žena, máma. Oba dva naše pozměňovací návrhy jdou právě za mámami. A já je znám, já se s nimi potkávám, jsem v aktivní komunitě podnikajících žen, takže ty jejich problémy mám z první ruky.
Moje generace žen má možnosti, jak nebýt finančně závislé na manželovi, jak se vzdělávat, využívat svůj potenciál, ale je to vykoupeno potem, slzami a neuvěřitelným úsilím. Ne vždy mají v rodině dostatečnou podporu. Někdy jsou na všechno samy a někdy nejde jen o plnění snů. Někdy je to jenom o tom přidat něco málo do rodinného rozpočtu, protože prostě nepřebývá. Souvisí to i se změnou podoby rodiny, která už není jako za nás taková ta široká s prarodiči, tetami a strýci na dosah ruky. Dnes už jsme více rozeseti po republice a ta celá péče jde především za ženou, za tou mámou.
Chce-li žena pracovat i v průběhu rodičovské dovolené, a to ať už chce anebo musí, nemá moc možností. Buď má dobrého zaměstnavatele, který umožní na nějakou formu úvazku či dohody pracovat, anebo má možnost začít podnikat. Podmínky jsou poměrně výhodné, začne na vedlejší činnosti, kde jsou odvody minimální a ona si skoro celý výdělek může nechat. Jenže ona si ho nenechá, investuje ho zpátky do rodiny, část do svého podnikání. Tyhle peníze se na účtu prostě neohřejí. Stejně tak, jako se neohřejí u většiny mladých rodin. Pokud peníze proudí, je to přece dobré i pro stát. Tak a má to ještě jednu obrovskou výhodu a ta je možná stěžejní, a to je flexibilita, protože jako podnikatel nebo podnikatelka je na vás, někdy spíš na tom dítěti tedy, kdy práci odvedete, jestli raději pracujete večer nebo o víkendech, prostě jak máte čas. A to je v mnoha ohledech a obdobích k nezaplacení.
A ještě podnikání žen na rodičovské dovolené nese jeden faktor a eliminuje to právě vysokou nezaměstnanost žen, které se vrací po rodičovské dovolené do práce. Tyto ženy jsou ohroženy ztrátou zaměstnání ve větší míře než kdykoliv potom. Pak má nějaké problémy v době těsně před důchodem, samozřejmě tomu se taky musíme věnovat. Každá čtvrtá žena ztrácí zaměstnání ihned po návratu do něj, je to asi 21 procent, a pak další 4 procenta do roku od návratu po rodičovské dovolené odcházejí. A to souvisí především s tou péčí, s tou nevyzpytatelnou péčí, kdy jsou děti nemocné, školky přes prázdniny nemusí fungovat úplně a ten celý management rodiny leží stále více a více na ženách. A stíhat odvést děti do školky a stát na značkách v určitou dobu v zaměstnání je prostě náročné a v tomhle to podnikání pomáhá a je to jeden z rozhodujících faktorů, proč ty ženy podnikat začínají.
A tím se dostávám k těm svým dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první najdete pod číslem 505 a ten pracuje se situací, kdy se rodič vrací z rodičovské dovolené a nastupuje na hlavní činnost. Je to čas, kdy už dítě má nad čtyři roky a je většinou ve školce. A tihle rodiče v průběhu rodičovské dovolené začali podnikat, ale tím, že podnikali na vedlejší činnost, si už vyčerpali to chráněné dvouleté období začínajícího podnikatele se sníženými odvody. A to mi vlastně nepřijde fér, protože tohle období by potřebovali až ve chvíli, kdy dítě umístí do školky a mají možnost rozvinout své podnikání na nějakou důstojnou kapacitu, aby je to i uživilo, aby to nebyl jenom přivýdělek nebo nějaká brigáda. Co to znamená v praxi? Na hlavní činnost opravdu přichází, až když dítě umístí do školky a až když teprve to podnikání se jim může začít nějak vyplácet. První návrh tedy nastavuje dvouleté období začínajícího podnikatele pro pečující rodiče až po dovršení věku čtyř u toho dítěte.
A teď se dostanu k tomu druhému pozměňovacímu návrhu, který jde zase do situace kdy rodič z nějakého důvodu zůstává na vedlejší činnosti a tudíž se ho ten předešlý institut vůbec netýká. A s čím se vlastně potýkají rodiče, kteří zůstávají na vedlejší činnosti a děti už mají třeba ve školce? Oni zjistí, že zdravotní pojištění mají snížené do sedmi let věku dítěte, ale to důchodové, a jak my mu říkáme tak nějak slangově to sociální, mají snížené jen do čtyř let věku dítěte. A za mě tohle vytváří chaos a řada rodičů vůbec neví na co mají nárok. A co hůř, oni se to nedozvídají ani na těch úřadech, pokud si o to samozřejmě neřeknou přímo a někdy vlastně ani to ne.
K tomu se vás ještě možná na něco zeptám, pane ministře. Proto navrhuju tímto pozměňovacím návrhem, aby se pojištění u pečujícího podnikajícího rodiče sjednotilo u obou pojištění na sedmi letech věku dítěte. Bylo by to transparentní pro ty rodiče, pochopitelné a zjednodušilo by to jejich situaci.
Tady si právě dovolím ještě tu avizovanou odbočku. Protože jsem v kontaktu s komunitou podnikajících mám a vlastně od nich dostávám takové znepokojivé informace. Pane ministře Juchelko, poslouchejte. Jste tam sice teďka chvíli, ale možná to pro vás bude cenná informace. Tak, jak ty informace ke mně proudí, tak to vypadá, že právě například na tom sociálním zabezpečení, na tom úřadu sociálního zabezpečení, nebo správě sociálního zabezpečení, funguje něco, co by se dalo pojmenovat jakousi systémovou němotou. Nemůžu říct, že to tak je třeba všude, jestli se to zakládá na nějakém pokynu shora, ale to jsou informace, které se ke mně dostávají.
Abych to vysvětlila, tak je to jednoduše tak, že někdo jde na úřad a potřebuje poradit. Jenomže když neví, na co se přesně zeptat, tak mu nikdo neporadí. Když už ví, na co se zhruba zeptat, tak je to takové rozpačité a takové trošku mlženíčko, takže se možná té odpovědi taky nedočká. Ve chvíli, kdy se poradí s odborníkem, AI, a přesně ví co chce a tak nějak toho úředníka přitlačí ke zdi, tak dostane takové neochotné potvrzení. Já vlastně tady nechci nikoho obviňovat, ale skoro to na mě působí, jako by existoval nějaký pokyn shora, jak těm lidem nepomáhat.
To je vlastně další zásah pro ty mámy, pro ty rodiče podnikající, kteří tedy mají podmínky ztížené, mají to, jaké mají, děti jsou nemocné, školky jsou ne vždycky přístupné, ne vždycky fungují, a ještě na tom úřadu jim nikdo nevychází vstříc. Není to jenom správa sociálního zabezpečení, jsou to třeba i úřady práce. Takže to jenom tak posouvám dál, pane ministře. Pracujte s tím, jak uznáte za vhodné, nicméně tyto informace se ke mně dostávají.
Teď už se vrátím znovu k těm pozměňovacím návrhům. Takže když to shrnu, oba dva návrhy nenastavují žádný nový termín, pojem ani institut. Pracují jen s tím, co už v zákoně existuje a upravují podmínky tak, aby byly přijatelné pro pečující podnikající rodiče, aby jim ulehčily start v jejich podnikání, kdy každá koruna do rodinného rozpočtu mladé rodiny je investice, která se nám v budoucnu vrátí. Proto vás tedy žádám o podporu těchto mých dvou pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Už je nemusím znovu číst, ta čísla? (Předsedající: Prosím?) Mám ještě číst čísla těch pozměňováků? (Předsedající: Ne, ne, to je v pořádku.)
Dobře, děkuji.
