Již 79. připomenutí obětí střelby u Duchcovského viaduktu
V neděli 31. ledna 2010 se konalo u pomníku naproti duchcovského gymnázia shromáždění občanů k připomenutí si již 79. výročí střelby do pochodu nezaměstnaných v době hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Pochod nezaměstnaných vedl senátor za komunistickou stranu Petr Stránský. Tehdejší vládní moc nezaváhala a použila policejní síly proti demonstrujícím, kteří nechtěli nic víc, než právo na práci a slušnou mzdu, která by uživila jejich rodiny. Před duchcovským viaduktem dne 4. února 1931 ukončila střelba kordonu policie životy čtyř mladých lidí. Padli zde 30letý Josef Kadlec a 19letý Antonín Zeithammer oba z Hostomic, 32letý Alois Lamač z Bíliny a 27letý Josef Studnička z Břežánek. Dnešním generacím tuto událost připomíná pomník od sochaře Karla Lercha a chátrající viadukt, který byl v roce 1995 vyřazen ze seznamu národních kulturních památek. A právě díky této zcela průměrné, leč pro dělnické hnutí významné stavbě byl Duchcov uchráněn likvidaci z důvodu těžby hnědého uhlí, které se pod ním nachází.
Na 100 účastníku nedělní pietní akce připomínající 79. výročí střelby do nezaměstnaných, mezi nimiž byli přítomni senátor PČR V. Balín, poslanec EP J. Kohlíček, poslanci PČR Z. Maršíček a J. Šenfeld, delegace LKŽ, ÚstK KSČM, některých OV KSČM a obcí a měst i zastupitelů ÚstK za KSČM, si vyslechlo projev člena MV KSČM z Duchova J. Krafta. Projevem se jako červená nit táhl požadavek jednoty pracujících za svá práva a lepší ekonomické postavení i v současné době zmítaní hospodářskou krizí. Jistě nejvýznamnějším hostem setkání, kterého pozval starosta Duchova Petr Kňourek, byl dnes již 86letý ing. František Schuh, který se jako 7letý chlapec se svým otcem pochodu zúčastnil. Vzpomínal na to, jak viděl, stoje za kordonem policie, střelbu do nezaměstnaných, jak po ní na zemi zůstali ležet čtyři lidská těla. Připomněl, že nestačí jen chtít za práva bojovat, ale že je třeba se vzdělávat. On si např. vysokoškolské vzdělání doplnil jako životní poznání této skutečnosti a dal k „dobru“, že promoval jako inženýr ekonomie ve svých 46 letech s takovými lidmi jako byl V. Klaus aj., kteří samozřejmě tehdy byli o nějakou desítku let mladší. Vyzval k jednotě občanů za lepší sociální situaci a připomněl, že i ve 30. letech minulého století nebojovali členové komunistické strany osamoceně, ale byli podporováni a solidarizovali s nimi další občané a profesní skupiny, např. živnostníci, zemědělci, společenské a zájmové organizace a spolky. Vyslovil přesvědčení, že i příští rok, až si budeme připomínat již 80. výročí duchcovské tragedie, tak z Rumburku, kde nyní žije, rád do Duchova přijede.
Na závěr pietního shromáždění položily jednotlivé delegace i občané kytice k pomníku zastřelených dělníků. (vb)
