Ve čtvrtek 4. února 2010 se ve Frýdlantském salónku Senátu PČR sešly ke společnému jednání Podvýbory pro sport Poslanecké sněmovny a Senátu PČR. Poslanci a senátoři se společně se za účasti kompetentních odborníků, představitelů ministerstev a sportovních organizací zamýšleli nad dalšími možnostmi lepšího postavení sportovních aktivit ve společnosti a odpovídajících podmínek pro jejich financování. Předseda „domácího“ senátního podvýboru K. Kapoun přivítal náměstka MŠMT J. Kocourka, ředitele odboru MF J. Zikla a zástupce Všesportovního kolegia ČR – J. Bernarda, předsedu kolegia a starostu České obce sokolské, V. Srba, místopředsedu kolegia a předsedu ČSTV a P. Pošíka sekretáře kolegia. Omluvil z jednání předsedu ČOV M. Jiráska, který plnil své povinnosti v souvislosti s odletem olympijské výpravy ČR na zimní olympijské hry do kanadského Vancouveru. Účast senátorů a zejména poslanců sice byla narušena právě probíhající schůzí PS PČR, ale kvalifikované kvórum pro rozhodování bylo přítomno.

V úvodu společné schůze vystoupil náměstek MŠMT J. Kocourek. V koncentrovaném a velmi dobře sofistikovaném vystoupení seznámil účastníky schůze, zejména senátory a poslance se základním penzem informací objasňujících problematiku sportu v ČR a její financování, včetně dalších perspektiv a doporučení MŠMT. Vedle základních charakteristik postavení sportu v životě společnosti uvedl, že sport je vůbec nejmasovějším projevem občanské společnosti v naší zemi a jako takový si zasluhuje zvýšenou pozornost nejen  vlády, ale i regionů.  Vycházel nejen ze zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu, jehož přepracování se nyní na MŠMT chystá, ale i z dalších dvou základních dokumentů Koncepce státní podpory sportu v ČR a Analýzy financování sportu v ČR. Uvedl např., že sport je poddimenzován ve svých potřebách asi o 1,5 mld. Kč a přitom analýza konstatuje, že sport jako ekonomické odvětví přináší do státního rozpočtu více prostředků, než ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací získává. Tento přebytek je vyčíslen v rozpětí 1,1 až 3,7 mld. Kč. Sportu se organizovaně věnuje víc jak dva a půl miliónu Čechů. Studie ekonomického fóra v Davosu v únoru 2009 potvrdila, že každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví. Dále seznámil účastníky schůze s dalšími informacemi, např. 20 000 sportovních organizací, klubů a jednot obhospodařuje majetek v řádu 60 mld. Kč. Ve sportovním hnutí je zapojeno více jak 600 000 dětí a mládeže a přitom z 97 % je péče o ně zajišťována na základě dobrovolnické činnosti, která by si též zasloužila ošetřit samostatným zákonem. MŠMT v současné době připravuje řadu legislativních podnětů. Snaží se prosadit, aby financování sportovních aktivit bylo garantováno ze samostatné kapitoly státního rozpočtu  a aby se hledaly další možné zdroje financování, třeba i netradiční (z autorských práv, televizních a rozhlasových poplatků, loterií, změnami daňových zákonů atd.).

S úvodními slovy následně vystoupili i další pozvaní hosté. Ředitel odboru MF J. Zikl vyslovil souhlas s některými podněty MŠMT a přiblížil problematiku tvorby SROV. Požádal, aby však sportovní organizace a MŠMT dokázali říci jaké minimální penzum financí potřebují k zajištění své činnosti a že pak musí následovat politické rozhodnutí. Předseda kolegia a starosta ČOS J. Bernard zvýraznil potřebu vyšší pozornosti dětem a mládeži, kdy poslední studie hovoří o založení správných pohybových návyků ne v 6 letech, ale již kolem tří let dítěte. Místopředseda kolegia a předseda ČSTV V. Srb upozornil na rozevírající se nůžky v oblasti možnosti starat se o majetek sportovních organizací s přístupem řádného hospodáře, kde je dnes v oblasti  údržby nemovitostí již propad přes 80 mld. Kč. Souhlasil s tím, aby v rámci tzv. vícezdrojového financování sportovních aktivit bylo procentuálně stanoveno, kolik financí bude garantovat stát, kraje, obce. Sekretář kolegia P. Pošík upozornil na nutnost urychlené novely zákona o loteriích, který se jakýmsi soutěžením mezi návrhy ČSSD a KDU-ČSL má šanci dostat na svět až v roce 2012, což je dost pozdě.

Po úvodních vystoupeních se rozproudila bohatá a místy dost bouřlivá diskuse. Na skutečnost, že se ani jeden z úvodních referátů nedotkl problému Sazka, a.s., která byť majetkově v rukou občanských sdružení se chová jako státní podnik, upozornil v emotivním vystoupení senátor J. Horník, který požadoval, aby se konečně začalo s problémy kolem Sazky a „outú“ arény něco dělat, protože není normální přejít skutečnost, že investiční náklady se nakonec vyšplhaly až na neuvěřitelných 16 mld. Kč. Účastníkům schůze předal některé podkladové materiály týkající se této problematiky. Poslanci K. Šplíchal, P. Bratský či bývalý poslanec M. Kraus vyjádřili souhlasné stanovisko s úvodními projevy a doporučeními,  přihlásili se k pomoci s jejich realizací a uváděli některé své zkušenosti ze sportovního hnutí. V diskusi s podobným obsahem vystoupili i další účastníci, ať již senátoři 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková, která doporučila konkrétní úpravu navrženého usnesení o pasáže ke zdravotním hlediskům nebo V. Jonáš, M. Antl nebo V. Balín, kteří doporučili další změny v usnesení ve vztahu k problematice Sazky a jejího podílu na financování sportovních aktivit. V závěrečném usnesení společné schůze Podvýborů pro sport PS a Senátu PČR byla zvýrazněna úloha sportovní činnosti ve společenském rozvoji a kultuře ČR, ochota se dále urychleně a důsledněji zabývat problematikou Sazky, a.s. a jejího podílu na financování sportu. Dále v něm byla vyjádřena ochota zákonodárců se podílet na diskutovaných legislativních iniciativách směřujících do sportovního prostředí a snaha se podílet i na tom, aby výdaje do oblasti sportu vedly systémově ke zvýšení objemu finančních prostředků na jeho podporu a aby byly pravidelné a adresné. Někteří účastníci se po schůzi vyjadřovali ve smyslu, že celkový průběh společné schůze Podvýborů pro sport PS a Senátu PČR, včetně doporučení a závěrečného usnesení by mohl znamenat téměř historický průlom do kontaktů a vztahů obou komor PČR. (vb)

Poznámka: (vložena a text článku upraven dne 9. 2. 2010)

na základě poněkud pejorativního dotazu tiskového mluvčího a.s. Sazka, "zda poslancům a senátorům není známo, že Sazka,a.s. není státním podnikem", sděluji jako autor textu následující:

samozřejmě, že tato skutečnost je zákonodárcům i mě známa. Je jim známo i složení jejich akcionářů, z nichž někteří jejich zástupci byli na společném jednání přítomni a slyšeli výhrady tzv. v přímém přenosu. Musím konstatovat, že bez větších verbálních výhrad. Jediným "pochybením" v článku zřejmě bylo, že  označení státní podnik, nebylo dáno do uvozovek, protože někteří diskutují naznačovali, že Sazka, resp. její někteří z managementu se chovají, jako by šlo o státní podnik. Přesto byl text upraven a slovní označení státní podnik bylo odstraněno a lépe vyjádřen obsah diskusí směrem k Sazce,a.s.. Cítí-li se podnik Sazka,a.s. ústy pana tiskového mluvčího PhDr. Zdeňka Zikmunda dotčen, pak se omlouvám. Chci jej ubezpečit, že příslušné orgány PČR se určitě situací kolem Sazky,a.s. a zejména "doutnajícího problému" (zmíněné arény) budou zabývat.

 RSDr. Vlastimil Balín, senátor PČR Most