Tuto svou výhružku v poslední době už několikrát zopakoval. Naposledy, když byl představiteli členských států EU kritizován, že dal minulou středu povel turecké armádě k útoku na kurdské jednotky v Sýrii.

Hnutí SPD dlouhodobě poukazuje na to, jaké bezpečnostní riziko pro celou Evropu představuje Turecko, v čele se svým prezidentem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si přisvojil roli uzurpátora a dělá si svou politiku, a to bez ohledu na ostatní. O tom svědčí například jeho nedávné výroky, ve kterých propagoval islámský nacionalismus a „Nové Turecko“ obdobné Osmanské říši. Zcela nově je to jeho příkaz turecké armádě k zahájení válečných útoků na kurdské jednotky v Sýrii, aniž by to předem konzultoval s představiteli Evropské unie, s vedením Severoatlantické aliance NATO, s americkým prezidentem Trumpem nebo ruským prezidentem Putinem.

Důvod jeho suverenity je z jeho pohledu zřejmý, neboť se domnívá, že si nikdo nedovolí rozhněvat mocného Erdogana. Svůj útok na kurdské jednotky v Sýrii obhajuje tím, že počet imigrantů, které zadržuje v Turecku a kteří do Turecka neustále míří, už je pro jeho zemi neúnosný. Tito imigranti pocházející většinou z Afriky se chtějí přes Turecko dostat do zemí Evropské unie, aby se tam usadili a profitovali z poskytovaných sociálních dávek. Velký podíl na této vzniklé situaci mají i vrcholoví lídři Evropské unie, kteří problém imigrace důsledně neřeší (ba naopak ho podporují) a spokojili se s tím, že Turecku budou posílat stále více finančních prostředků ze společných peněz. Je to ze strany lídrů EU alibistické jednání, neboť se dalo očekávat, že Turecko jednou k tomuto kroku sáhne. I z tohoto důvodu trváme na tom, aby naše republika vypsala referendum o vystoupení ČR z Evropské unie. Nechceme, aby naši občané dopláceli na neschopnost čelních představitelů EU, kterým zřejmě neustálý příliv nových imigrantů převážně z Afriky volících cestu přes Turecko nejspíš vyhovuje.

Turecko zahájilo ve středu 9. října vojenskou ofenzivu na severu Sýrie. Operace začala útoky tureckého letectva a už večer hranici Sýrie překročily i pozemní jednotky. Cílem turecké ofenzívy je podle Ankary vytvoření bezpečnostní zóny na syrské straně syrsko-turecké hranice, která umožní návrat syrských uprchlíků. Mrtví jsou hlášeni z obou stran bojů. Turecký útok je zaměřen na kurdské milice YPG, které pomohly v Sýrii porazit samozvaný Islámský stát. Lidové obranné jednotky (YPG) jsou tvořeny muži a ženami z komunit v kurdském regionu Rojava v Sýrii. Skupina sebe sama považuje za demokratickou lidovou armádu. Většinu bojovníků tvoří Kurdové, ale přitahuje i další etnické skupiny včetně Arabů přecházejících od opozičních sil, stejně jako lidé z místních vesnic, kteří jsou základem místní bezpečnosti. Tyto jednotky společně se Spojenými státy spolupracovaly v boji proti Islámskému státu.