Za stěžejní Zelení považují způsob nakládání výnosů s emisními povolenkami za vytápění a dopravu. “Hrozí, že za cenu relativně malého snížení emisí, přijde riziko zvýšených nákladů na bydlení a to zejména nejchudším domácnostem. Právě ty nemají jednoduchou možnost změnit způsob vytápění nebo získat peníze na zateplení domu,” říká k tomu spolupředseda Zelených Michal Berg.
Proto čeští Zelení navrhují, aby 100 % z výnosů z emisních povolenek šlo rovnou občanům. Podle studie německého think-tanku Agora Energiewende by takový příjem pro každého občana a občanku České republiky představoval 233 euro, tedy zhruba 5 950 Kč. Na čtyřčlennou rodinu tak vychází 23 800 Kč. A to ročně.
Lídryně Zelených Magdalena Davis k tomu říká. “Tímto postupem by se snížily dopady na rozpočty domácností, zejména těch nízkopříjmových, a zároveň by se omezila korupční rizika.” Dosavadní návrh EU předpokládá, že by se vracela jen jedna čtvrtina peněz z emisních povolenek, a to do rozpočtů států, nikoliv samotným občanům. “Zbývající peníze z povolenek mají jít na investice velkých firem. To by však znamenalo, že domácnosti by financovaly ze svých peněz transformaci průmyslu a energetiky, což je podle nás nespravedlivé,” dodává Magdalena Davis.
Zelení dále požadují například rychlejší zdanění leteckého paliva, aby se co nejrychleji odstranilo daňové znevýhodnění dálkové železniční dopravy. A také požadují větší podporu energetických úspor, neboť ty podle nich představují mnohem citlivější cestu ke snížení emisí než zavedení emisních povolenek pro vytápění. “Investice do zateplování a renovací generují nová pracovní místa. Plány by proto měly být mnohem ambicióznější, zejména co se týče rychlejšího zateplování veřejných budov, prioritně škol, nemocnic a sociálních bytů,” uvedla Magdalena Davis.
Kompletní vyjádření Zelených k balíku klimatických návrhů Evropské komise
Balík klimatických návrhů Evropské komise patří k tomu nejdůležitějšímu, co bude formovat politiku v nejbližších letech. Cíl v podobě nutnosti snížit emise skleníkových plynů o 55% do roku 2030 schválily všechny členské státy EU a nyní je potřeba najít shodu na tom, jak toho dosáhnout.
Stále častější klimatické extrémy jasně ukazují, že už není prostor na dávno překonanou ideologickou debatu klimatických popíračů. Naopak je potřeba podrobit návrhy Evropské komise podrobné analýze, která zodpoví na dva základní dotazy: jsou navrhovaná opatření dostatečná pro řešení klimatické krize, a nedoplatí na jejich podobu nejchudší obyvatelé?
Analýza návrhů balíku Evropské komise s názvem "Fit for 55" ukazuje na několik slabých míst, které je potřeba vylepšit. Zdaleka se netýkají tolik propíraného omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, které získává nejvíce prostoru. Ve skutečnosti jsou automobily zástupný problém, protože jsou to samotné automobilky, které si mnohdy stanovily stejné nebo dřívější termíny pro konec spalovacích motorů (Opel 2028, Ford a Volvo 2030, Audi 2033, Volkswagen 2035, General Motors 2035).
Nejzásadnější problémy leží v návrhu na zahrnutí emisí uhlíku z vytápění a z dopravy do nového systému obchodování s emisními povolenkami. U něj hrozí, že za cenu relativně malého snížení emisí představuje riziko zásadního zvýšení nákladů na bydlení zejména nejchudším domácnostem, které nemají jednoduchou možnost změnit způsob vytápění nebo peníze na zateplení domů. Jakkoli je principiálně návrh na ocenění emisí z těchto sektorů správný, návrh neobsahuje kompenzační mechanismus, který by dopady zmírňoval.
Tím by mohla být přímá platba 100 % z výnosů emisních povolenek občanům, která by jednak snížila dopady na rozpočty domácností, a zároveň by omezila korupční rizika. Podle studie německého think-tanku Agora Energiewende by takový příjem pro každého občana Česka představoval 233 euro (cca 5 950 Kč).
Návrh komise takovou platbu nenavrhuje. Pouze předpokládá, že negativní dopady budou kompenzovány pomocí Klimatického sociálního fondu, do kterého ale půjde jen čtvrtina výnosů nových povolenek, stejnou částku pak mají dodat členské státy z jiných zdrojů. Zbývající peníze z povolenek pak mají jít na investice velkým firmám. To by ale znamenalo, že domácnosti by financovaly ze svých peněz transformaci v průmyslu a energetice.
Další nedostatky návrhů:
- Plánované zdanění leteckého paliva má velmi pomalý náběh a v plné míře bude aplikováno až v roce 2033. To je velmi pozdě a bude to znamenat dalších 12 let neférové výhody letecké dopravy nad železniční.
- Mechanismus uhlíkového cla, které zahrnuje úpravu ceny cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv a elektřiny, pokud se do EU dováží ze zemí, které nemají emise zpoplatněny, by měl až do roku 2036 nabízet firmám bezplatné povolenky. Ty přitom podle původních plánů systému jejich obchodování měly skončit v roce 2030. Dalších šest let navíc by se tak bylo možné vypouštět část emisí bezplatně, což jde proti cílům opatření i proti principu "znečišťovatel platí".
- Balíček obsahuje jen slabé cíle v oblasti energetických úspor, a pro členské státy nejsou závazné, počítat se bude jen celkový cíl za celou EU. Je přitom reálné dosáhnout mnohem vyšších úspor, které navíc představují mnohem citlivější cestu ke snižování emisí, než například zavedení emisních povolenek na vytápění. Nejrůznější programy zateplování a renovací jednak snižují účty za energie, ale také generují nová pracovní místa.
- Dokument navrhuje renovovat 3 % budov veřejných institucí ročně. To je ale jen nepatrný podíl ve srovnání s množstvím budov, které bude třeba renovovat do roku 2050. Tento cíl by se měl rozšířit na všechny veřejné budovy, přičemž prioritou by měly být školy, nemocnice a sociální bydlení.
Velká část evropské legislativy se bude dojednávat v době českého předsednictví rady EU. Česko by mělo ukázat schopnost dovést výsledky jednání k podobě, která bude splňovat jak nutnost snižování emisí, tak dostatečných kompenzací pro ty, na které by jednotlivé kroky dopadly nejvíc. Zaměření se na zástupné cíle, jako je debata o situaci v automobilovém průmyslu, který s koncem spalovacích motorů ve svých plánech dávno počítá, je pak škodlivé pro všechny: jak pro řešení klimatické krize, tak pro lidi.
